Počty obézních rapidně stoupají. Podle Světové zdravotnické organizace je na celém světě více než jedna miliarda lidí trpící tímto problémem – z toho tvoří 340 milionů dospívající a 39 milionů děti. Organizace World Obesity Federation však předestírá, že v roce 2030 dětská obezita vzroste až na 254 milionů. Vyhlídky na lepší zítřky bohužel nečeká ani Česko. Podle posledních odhadů bude množství dětí s nadváhou či obezitou nadále růst.
Obezita už dávno není výsadou dospělých
Společnost včetně těch nejmladších “ztěžkla” také kvůli pandemii koronaviru. Uvádí se, že v průměru až o čtyři kilogramy. Podle odborníků se však téměř dva roky přetrvávajících lockdownů a distanční výuky podepsaly zejména na dětech. U některých z nich zaznamenali skokový nárůst váhy o deset až patnáct kilo. Mohou za to zejména špatné stravovací i pohybové návyky, které se předávají z jedné generace na druhou.
„Děti jsou zrcadlem rodiny, její genetiky i životního stylu. Pokud člověka od raného mládí nevedeme ke zdravému způsobu života, zakládáme mu na pěknou řádku problémů, a to nejen zdravotních. Změna je přitom zejména v našich rukou – jako dospělí můžeme jít příkladem a ukázat mladé generaci, jak se o sebe starat tak, aby nám naše tělo mohlo poděkovat,” vysvětluje Barbora Procházková, vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, společnosti, která se zabývá komplexní genetickou analýzou a pomáhá lidem v cestě za udržitelným životním stylem.
Nejen vada na kráse, ale především zdravotní problém
Dětská obezita a nadváha je spojena s vyšším rizikem předčasné smrti a invalidity v dospělosti. „Obézní děti pociťují dýchací potíže, mají zvýšené riziko zlomenin a k rozvoji nemocí oběhového systému dochází již v útlém věku. Cukrovka, únava, neschopnost soustředit se, podrážděnost… to vše mohou být důsledky nadměrné tukové tkáně,” dodává Barbora Procházková.
„Nadbytečný tuk rovněž narušuje hormonální rovnováhu, což se u chlapců projevuje typickým zženštilým tvarem těla – úzká ramena, široké boky a velké poprsí. Zatímco velkých prsou se chlapci v pozdějším věku zbavit mohou, anatomii kostí ramen a kyčlí již nezmění,” varuje. Zapomínat bychom však neměli ani na psychologické dopady obezity. Jsou to právě děti, které mohou kvůli kilům navíc bojovat s depresemi či úzkostmi.
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Rodiče by měli jít svým ratolestem příkladem, a ne jinak je tomu v péči o vlastní zdraví. Pokud dítě nemá dobrý vzor, s největší pravděpodobností bude s vlastní váhou bojovat i v dospělosti. A to do takové míry, že to může ovlivnit celý jeho život. Společně by proto měli usilovat o zdravý životní styl založený na vyvážené stravě, dostatku pohybu, kvalitním spánku i psychické podpoře.
Pokud jste sami s pravidelným režimem na štíru, hlavním klíčem úspěchu je vytvoření rutiny. Podle vědeckých studií si můžeme návyk osvojit už za 66 dnů. To znamená, že zhruba dva měsíce nám postačí k tomu, abychom své naučené vzorce dokázali upravit. Mějte ale na paměti, že malá změna jídelníčku či jednostranná opatření nikam nevedou. Na místě je zásah do životosprávy a celkového denního režimu jak vás, tak dítěte.
Strava a pravidelný pohyb je základ
Co se stravy týče, doporučují nutriční specialisté takzvaný jídelníček na pěti prstech, tedy pět pravidelných jídel za den, které pomohou předejít hladu a také chuti na sladké. To totiž děti vyhledávají ve velkém. Jednoduché cukry jsou nebezpečné zejména proto, že je tělo dokáže rychle zpracovat a člověk tak pocítí brzy další hlad. Ačkoliv cukr obsahuje například i ovoce, na rozdíl od čokolád, bonbonů a dalších sladkostí skrývá také dostatek vlákniny a vitamínů. Zapomínat byste ale neměli ani na bílkoviny, které mají kromě prospěšnosti pro dětský růst i tu výhodu, že zasytí na dlouho.
Mnoho ratolestí je schopna přebytečná kila také vyběhat. Ať už prostřednictvím zájmového kroužku nebo klidně doma s rodiči. Při pravidelné pohybové aktivitě vybudujete nejen lepší kvalitu pohybů, zručnost, obratnost a fyzickou výkonnost, ale zároveň v nich můžete vzbudit soutěživost, chuť k pohybu i týmového ducha. Hlavní je, aby byl sport radostí.