Marićová a Einstein
Mileva Marićová se narodila 19. prosince roku 1875 ve městě Titel v srbské Vojvodině. V mládí navštěvovala gymnázium v Záhřebu, kde se brzy ukázalo, jak moc je nadaná na matematiku a fyziku. Nejedná se o prázdná slova, Marićová byla totiž na základě svých úspěchů přijata jako pátá žena v historii na polytechniku v Curychu. I zde se projevovala zejména svými brilantními studijními výsledky.
Právě v Curychu se potkala s Albertem Einsteinem, který se však – pozor – dostal na školu až na druhý pokus. Začali společně trávit čas i mimo školní hodiny. Mimo matematického nadání je totiž spojovala i hudba, neboť Marićová hrála na klavír a Einstein zase na housle. Vztah to byl jistě láskyplný, nicméně až budoucnost ukázala, že Marićové štěstí nakloněno nebylo. Zanedlouho s Einsteinem neplánovaně otěhotněla, proti čemuž se silně ohradili Albertovi rodiče. Co se s dcerou Lieserl stalo, nikdo neví. Buďto byla adoptována srbskými příbuznými Marićové nebo zemřela na záškrt. Ať tak či onak, o šťastné životní období se nejednalo.
Spoluautorka teorie relativity?
Dalo by se víceméně říci, že Marićová žila život ve stínu Alberta Einsteina. Závěrečné zkoušky na polytechnice v Curychu na rozdíl od Einsteina nezvládla, a to hlavně kvůli onomu neplánovanému těhotenství. To však nic neměnilo na skutečnosti, že po svatbě s Albertem Einsteinem velice pravděpodobně spolupracovala na formulaci a definici většiny jeho teorií. Ať už se jednalo o kvantování elektromagnetického pole nebo Brownův pohyb, Marićová měla na všem pravděpodobně i svůj podíl – bylo by přinejmenším divné, kdyby neměla. Byla opravdu nadanou vědkyní a pro Einsteina bylo určitě rozumným krokem se svou ženou teorie konzultovat.
Vědcům a historikům se však tuto teorii o spolupráci Einsteina a Marićové nepodařilo přesvědčivými důkazy doložit. Dodnes se tedy o tématu ve vědecké komunitě diskutuje. Jak uvádí Forbes, existují dokonce také spekulace o tom, že byla spolutvůrkyní proslulé obecné teorie relativity. Sovětský vědec Abram Fedorovič Joffe údajně na původním rukopisu teorie relativity zahlédl podpis Einstein-Marity, přičemž Marity je zdrobnělinou Milevy. Jedná se však o pouhé spekulace, neboť později vydaný rukopis obsahuje pouze Einsteinovo jméno.
Co se týče vývoje manželství, šlo to od desíti k pěti. Marićová se stala jakýmsi Einsteinovým otrokem, svého manžela musela obskakovat a nerušit ho u práce. Albert Einstein například své ženě zakázal dotýkat se jeho pracovního stolu. Manželství čím dál tím více spělo k rozvodu, k němuž došlo v roce 1919. Mileva Marićová tak zůstala na oba syny, které s geniálním vědcem měla, úplně sama. Živila se různě, například doučovala matematiku nebo vyučovala hru na klavír.
Nobelova cena a jeden milion dolarů
Když Albert Einstein roku 1922 přebíral Nobelovu cenu, v děkovné řeči si na svou manželku a matku jeho dvou synů nevzpomněl. Vzpomněl si ovšem jiným způsobem, což nasvědčuje tomu, že si pravděpodobně uvědomoval své „tyranské“ chování k první manželce nebo si byl vědom toho, že bez jejích rad a konzultací by svou práci nedokončil. Einstein Marićové odkázal plnou finanční odměnu za Nobelovu cenu, tedy jeden milion dolarů.
Ačkoli své exmanželce Albert Einstein na určitou dobu život odlehčil a usnadnil, jakési trauma v ní stále přetrvávalo. Situaci Marićové navíc zhoršovala také četná úmrtí příbuzných či schizofrenie u mladšího syna. Její psychický stav se stále zhoršoval, až v květnu roku 1948 ochrnula na půl těla. Žila tehdy ve švýcarském Curychu, kde také v srpnu téhož roku ve věku 72 let zemřela. Otázkou zůstává, jak by se její život vyvíjel, kdyby se na škole nedala dohromady s Albertem Einsteinem. Další a možná mnohem zajímavější otázkou je pak to, nakolik by byl bez své první manželky úspěšný sám Albert Einstein.