Marie Terezie se do světové historie zapsala jako osvícená panovnice, která se dokázala prosadit v mužském světě. Její začátky však byly krušné. Ani panování jí však nezabránilo přivést na svět celkem 16 dětí. Právě své děti využila v rámci tzv. sňatkové politiky a ne nadarmo se Marii Terezii přezdívalo „tchyně Evropy“. Sama se sice vdávala z lásky, ale svým dětem tento, tehdy luxus, vesměs nedopřála. Své o tom věděly i její dcery, z nichž ta nejmladší skončila dokonce na šibenici.
Příběh jako z románu
Příběh Marie Terezie a jejího muže Františka Štěpána Lotrinského je známý. Byla to láska jako z románu. Přitom v době jejich sňatku nebylo vůbec jasné, jestli se šlechtička na trůn vůbec posadí. Její otec Karel VI. sice 19. dubna 1713 vydal pragmatickou sankci, která zajišťovala následnickou posloupnost. Měla tak zabránit dělení habsburských lén, ale panovník si v té době ještě myslel, že bude mít syna. Nestalo se tak a mladá Marie Terezie po jeho smrti nastoupila na trůn. V té době již byla vdaná právě za Františka Štěpána, do kterého prý byla zamilovaná od prvního pohledu, kdy ho ještě jako dítě viděla na české korunovaci svých rodičů.
Manželství i přes různé peripetie bylo šťastné. Marie Terezie vládla a František Štěpán byl takový profesionální manžel, ale velice úspěšný. Byl zdatným obchodníkem a také finančníkem, a tak celé to habsburské impérium hodně financoval a jeho žena si toho byla ve finále velmi dobře vědoma. A tak mu tolerovala – i když někdy se skřípěním zubů, jeho slabost pro ženské pohlaví. Jejich manželství bylo koneckonců naplněné ve všech směrech, což dokazuje i počet jejich společných dětí. Mít jich 16 je úctyhodný výkon. A když už ty děti měli, neváhala je arcivévodkyně využít pro realizaci svých vladařských plánů.
Posílíme moc, rozšíříme území
Manželé spolu měli 5 synů a 11 dcer. Marie Terezie dbala na vzdělání obecně, vždyť právě ona zavedla povinnou školní docházku. A tak není nijak překvapivé, že na něj dbala i u svých dětí, a to i u dcer. Na druhou stranu – narodit se v té době do královské kolébky jako dcera znamenalo, že dříve nebo později budou královští rodiče dojednávat pro ně co nejvýhodnější sňatek. Štěstí princezen se tenkrát moc neřešilo, což se potvrzuje i u dcer slavné vladařky. Některé byly navíc neprovdatelné.
První tři děti Marie Terezie byly dcery, ale dvě z nich zemřely v hodně útlém dětství. Marie Anna sice přežila, ale byla dost neduživá a krásná ani podle tehdejších měřítek nebyla. Měla tuberkulózu páteře, na zádech hrb, a o vhodném sňatku se tedy uvažovat nedalo. Na druhou stranu byla ale velice chytrá a nadaná. Vědecké bádání, včetně archeologie, to byla její parketa. Navíc se mohla opřít o svého otce, který ji podporoval. Za sídlo si zvolila městečko Klagenfurt a tam studovala a také se věnovala charitě. Společnost jí dělali svobodní zednáři.
Mimi měla štěstí. I když...
Po třech dcerách přišel konečně syn, budoucí císař Josef II., jenž na vládu své matky navázal. Ale zpět k jeho sestrám, na které jsme dnes zaměřili pozornost. Čtvrtá byla Marie Kristina, které se říkalo Mimi, a která byla maminčiným mazánkem. Na rozdíl od své starší sestry byla nejen chytrá, ale také oplývala půvabem. Sourozenci na ni žárlili a tvrdili o ní, že je povýšená. To, že ji matka protěžovala, ale asi byla pravda, protože jediná Mimi se mohla provdat z lásky a za muže, jehož si vybrala. Oním šťastným se stal princ Albert Sasko-Těšínský. Její matka si zase kdysi vybrala Františka Štěpána. Manželství ale zůstalo nakonec bezdětné. Jediná dcera zemřela krátce po narození a pár již další děti neměl.
Krásná byla také další ze sester, Marie Alžběta. Matka s ní ale měla rozepře, protože byla na její vkus poněkud marnivá a prostořeká. Také to byla pěkná koketa, pro kterou byla priorita právě její vzhled. Ke svým nápadníkům ale byla pěkně jedovatá a zlomyslná. Nakonec se ale nakazila neštovicemi a ty si s jejími půvaby nepěkně pohrály. Takže se nevdala, zohyzdněnou nevěstu nikdo vhodný nechtěl, a Marie Alžběta se dala na duchovní cestu a stala se z ní abatyše v Innsbrucku.
Vzhůru na jih
Další v pořadí byla Marie Amálie. S matkou vřelé vztahy ovšem neměla. Možná i kvůli manželství, které musela uzavřít. Její choť Ferdinand Parmský byl podle ní hrubián a hlupák. I tak spolu měli 7 dětí. Marie Amálie, které se přezdívalo Popelka, byla právě typickým příkladem obratné sňatkové politiky Marie Terezie. Matka věděla o její lásce k vévodovi Karlu Zweibrückenskému, jenž dokonce požádal o dceřinu ruku. Byl ale císařovnou odmítnut, neboť ta jej neuznala za dost dobrou partii pro svou dceru, což se jí mělo v budoucnu vymstít. Okamžik „pomsty“ nadešel za deset let, kdy se řešilo následnictví v Bavorsku. Karel, který se o trůn ucházel, požádal o podporu pruského krále Fridricha II., úhlavního nepřítele Marie Terezie, a ten mu ji bez okolků poskytl.
Dalším dítětem byl syn Leopold II., budoucí velkovévoda toskánský a také císař a král. A následovaly tři dcery, které se dospělého věku nedožily. Jedna zemřela krátce po narození, druhé dvě pak podlehly zákeřným neštovicím.
Smrt těchto princezen zarmoutila obzvláště Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského, měl totiž jednu z dcer slíbenou přímo od panovnice. Tak to nakonec padlo na Marii Karolínu, jež se za Ferdinanda I. opravdu provdala. Její matka ale neměla vůbec tušení, kam a komu ji vlastně dala. Neapol zrovna nebyla ukázkou vybraných mravů, na které byla Marie Karolína zvyklá z habsburského dvora. Všude panoval nepořádek, dvorní dámy se plácaly po zadku a zvířata pobíhala volně po zámku. Jak to tam vypadalo, to si asi umíte představit. Na druhou stranu byla pravda, že Marie Karolína byla pravou dcerou své matky – byla to právě ona, kdo v zemi skutečně vládl a kdo tam prosadil četné reformy. Svoji slavnou máti dokonce trumfla – měla celkem 18 dětí! A do dějin se zapsala také jako jedna z úhlavních odpůrkyň Napoleona Bonaparteho.
Neslavný slavný konec Madame Déficit
Po Marii Karolíně přišel na svět Ferdinand Karel, který je známý jako zakladatel vedlejší linie habsbursko-lotrinského rodu, a to rodu d'Este. Po něm se narodila legenda, slavná Marie Antoinetta. Ta se narodila jako Marie Antonie, a skončila tak neslavně. Pro ni matka vybrala za muže samotného francouzského krále!
Na první pohled partie jak hrom, ale opravdu jen na první pohled. Její manželství s Ludvíkem XVI. bylo vše, jen ne šťastné. Co ale měli ti dva společného, byly rozmařilost a rozhazovačnost. Královně se proto také říkalo Madame Déficit. Blaho jejich poddaných a vlastně ani politika je moc neinteresovaly a šlechtičnu více zajímaly plesy a hazardní hry, které financovala z již tak ne právě plné státní pokladny. Poddaní tak svou královnu vnímali jako bezstarostnou osobu, která se zajímá jen o své blaho a bohatství. Právě tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793 (její manžel byl popraven již v lednu téhož roku) v Paříži Marie Antoinetta sťata gilotinou. Traduje se, že její bratr císař Josef II. při jedné z návštěv své sestry pronesl větu „La révolution sera cruelle...“ („Revoluce bude krutá...“). Měl pravdu.
Posledním dítětem Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského byl Maxmilián František, který svůj život spojil ne se ženou, ale s církví. Stal se velmistrem Řádu německých rytířů a také münsterským biskupem. Ale o synech slavného vladařského páru zase někdy jindy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
