Marie Terezie: Respektovaná panovnice i zasloužilá matka. "Tchyně Evropy" se jí říkalo právem, dcery by mohly vyprávět – G.cz
Vyhledávání

Marie Terezie: Respektovaná panovnice i zasloužilá matka. "Tchyně Evropy" se jí říkalo právem, dcery by mohly vyprávět

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Marie Terezie se do světové historie zapsala jako osvícená panovnice, která se dokázala prosadit v mužském světě, ale její začátky byly krušné. Ani panování jí ale nezabránilo, aby na svět přivedla celkem 16 dětí. Právě své děti využila v rámci tzv. sňatkové politiky a ne nadarmo se Marii Terezii přezdívalo „Tchyně Evropy." Sama se sice vdávala z lásky, ale svým dětem tento, tehdy luxus, vesměs nedopřála. Své o tom věděly i její dcery, z nichž ta nejmladší skončila dokonce na šibenici.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 23.11.2020, 13:10

Příběh jako z románu

Příběh Marie Terezie a jejího muže Františka Štěpána Lotrinského je známý. Byla to láska jako z románu. Přitom v době jejich sňatku nebylo vůbec jasné, jestli se šlechtička na trůn vůbec posadí. Její otec Karel VI. sice 19. dubna 1713 vydal Pragmatickou sankci, která zajišťovala následnickou posloupnost a měla tak zabránit dělení habsburských lén, ale panovník si v té době ještě myslel, že bude mít syna. Nestalo se tak a mladá Marie Terezie po jeho smrti nastoupila na trůn. V té době již byla vdaná právě za Františka Štěpána, do kterého prý byla zamilovaná od prvního pohledu, kdy ho ještě jako dítě viděla na české korunovaci svých rodičů.

Manželství i přes různé peripetie bylo šťastné. Marie Terezie vládla a František Štěpán byl takový profesionální manžel, ale velice úspěšný. Byl zdatným obchodníkem a také finančníkem a tak celé to habsburské impérium hodně financoval a jeho žena si toho byla ve finále velmi dobře vědoma, a tak mu tolerovalo – i když někdy se skřípěním zubů, jeho slabost pro ženské pohlaví. Jejich manželství bylo koneckonců naplněné ve všech směrem, což dokazuje i počet jejich společných dětí. Mít jich 16 je úctyhodný výkon. A když už ty děti měly, neváhala je arcivévodkyně využít pro realizaci svých vladařských plánů.

Posílíme moc, rozšíříme území

Manželé spolu měli 5 synů a 11 dcer. Marie Terezie dbala na vzdělání obecně, vždyť právě ona zavedla povinnou školní docházku, a tak není nijak překvapivé, že na něj dbala i u svých dětí, a to i u dcer. Na druhou stranu – narodit se v té době do královské kolébky jako dcera znamenalo, že dříve nebo později budou královští rodiče dojednávat pro ně co nejvýhodnější sňatek. Štěstí princezen se tenkrát moc neřešilo, což se potvrzuje i u dcer slavné vladařky. Některé byly navíc neprovdatelné.

První tři děti Marie Terezie byly dcery, ale dvě z nich zemřely v hodně útlém dětství. Marie Anna sice přežila, ale byla dost neduživá a krásná ani podle tehdejších měřítek nebyla. Měla tuberkulózu páteře, na zádech hrb a o vhodném sňatku se tedy uvažovat nedalo. Na druhou stranu byla ale velice chytrá a nadaná. Vědecké bádání, včetně archeologie, to byla její parketa. Navíc se mohla opřít o svého otce, který ji podporoval. Za sídlo si zvolila městečko Klagenfurt a tam studovala a také se věnovala charitě. Společnost jí dělali svobodní zednáři.

Mimi měla štěstí. I když...

Po třech dcerách přišel konečně syn, budoucí císař Josef II., který na vládu své matky navázal. Ale zpět k jeho sestrám, na které jsme dnes zaměřili pozornost. Čtvrtá byla Marie Kristina, které se říkalo Mimi, a která byla maminčiným mazánkem. Na rozdíl od své starší sestry byla nejen chytrá, ale také oplývala půvabem. Sourozenci na ni žárlili a tvrdili o ní, že je povýšená. To, že jí matka protěžovala, ale asi byla pravda, protože jediná Mimi se mohla provdat z lásky a za muže kterého si, stejně jako její matka kdysi Františka Štěpána, vybrala. Oním šťastným se stal princ Albert Sasko-Těšínský. Manželství ale zůstalo nakonec bezdětné. Jediná dcera zemřela krátce po narození a pár již další děti neměl.

Krásná byla také další ze sester Marie Alžběta. Matka s ní ale měla rozepře, protože byla na její vkus poněkud marnivá a prostořeká. Také to byla pěkná koketa, pro kterou byla priorita právě její vzhled. Ke svým nápadníkům ale byla pěkně jedovatá a zlomyslná. Nakonec se ale nakazila neštovicemi a ty si s jejími půvaby nepěkně pohrály. Takže se nakonec nevdala, zohyzdněnou nevěstu nikdo vhodný nechtěl, a Marie Alžběta se dala na duchovní cestu a stala se z ní abatyše v Innsbrucku.

Vzhůru na jih

Další v pořadí byla Marie Amálie. S matkou vřelé vztahy ale neměla. Možná i díky manželství, které musela uzavřít. Její choť Ferdinand Parmský byl podle ní hrubián a hlupák. I tak spolu ale měli 7 dětí. Marie Amálie, které se přezdívalo Popelka, byla právě typickým příkladem obratné sňatkové politiky Marie Terezie. Matka věděla o její lásce k vévodovi Karlu Zweibrückenskému, který dokonce požádal o její ruku. Byl ale císařovnou odmítnut, neboť ta jej neuznala za dost dobrou partii pro svou dceru, což se jí mělo v budoucnu vymstít. Okamžik „pomsty“ nadešel za deset let, kdy se řešilo následnictví v Bavorsku. Karel, který se o trůn ucházel, požádal o podporu pruského krále Fridricha II., úhlavního nepřítele Marie Terezie, a ten mu ji bez okolků poskytl.

Dalším dítětem byl syn Leopold II., budoucí velkovévoda toskánský a také císař a král. A následovaly tři dcery, které se dospělého věku nedožily. Jedna zemřela krátce po narození, druhé dvě pak podlehly zákeřným neštovicím.

Smrt těchto princezen zarmoutila obzvláště Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského, měl totiž jednu z dcer slíbenou přímo od panovnice. Tak to nakonec padlo na Marii Karolínu, která se za Ferdinanda I. opravdu provdala. Její matka ale neměla vůbec tušení, kam a komu ji vlastně dala. Neapol zrovna nebyla ukázkou vybraných mravů, na které byla Marie Karolína zvyklá z habsburského dvora. Všude panoval nepořádek, dvorní dámy se plácaly po zadku a zvířata pobíhala volně po zámku. Jak to tam vypadalo, to si asi umíte představit. Na druhou stranu byla pravda, že Marie Karolína byla pravou dcerou své matky – byla to právě ona, kdo v zemi skutečně vládla a kdo tam prosadil četné reformy. Svoji slavnou máti dokonce trumfla – měla celkem 18 dětí! A do dějin se zapsala také jako jedna z úhlavních odpůrkyň Napoleona Bonaparteho.

Neslavný slavný konec Madame Déficit

Po Marii Karolíně přišel na svět Ferdinand Karel, který je známý jako zakladatel vedlejší line Habrusko-lotrinského rodu, a to rodu d'Este. Po něm se narodila legenda, slavná Marie Antoinetta, jež se narodila jako Marie Antonie, a která tak neslavně skončila. Pro ni matka vybrala za muže samotného francouzského krále!

Na první pohled partie jak hrom, ale opravdu jen na první pohled. Její manželství s Ludvíkem XVI. bylo vše, jen ne šťastné. Co ale měli ti dva společného, byla rozmařilost a rozhazovačnost. Královně se proto také říkalo Madame Déficit. Blaho jejich poddaných a vlastně ani politika je moc neinteresovalo a šlechtičnu více zajímaly plesy a hazardní hry, které financovala z již tak ne právě plné státní pokladny. Poddaní tak svou královnu vnímali jako bezstarostnou osobu, která se zajímá jen o své blaho a bohatství. Právě tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793 (její manžel byl popraven již v lednu téhož roku) v Paříži Marie Antoinetta sťata gilotinou. Traduje se, že její bratr císař Josef II. při jedné z návštěv své sestry pronesl větu ,,La révolution sera cruelle...“ („Revoluce bude krutá...“). Měl pravdu.

Posledním dítětem Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského byl Maxmilián František, který svůj život spojil ne se ženou, ale s církví. Stal se velmistrem Řádu německých rytířů a také münsterským biskupem. Ale o těch synech slavného vladařského páru zase někdy jindy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články