Marie Terezie a její reformy: Život obyčejných Čechů zlepšila, cestu země za samostatností zbrzdila – G.cz
Vyhledávání

Marie Terezie a její reformy: Život obyčejných Čechů zlepšila, cestu země za samostatností zbrzdila

Zdroj: osobně vyšívala jedny ze šatiček pro Pražské Jezulátko

Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská a královna uherská, dala nám Čechům mnoho - minimálně základ pořádného školství a profesionální státní zprávy. Zároveň ale sloučením české dvorské kanceláře s tou rakouskou de facto z Českého království udělala habsburskou provincii. Co všechno nám tzv. tereziánské reformy slavné panovnice výměnou za naši samostatnost přinesly?

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 13.9.2020, 11:01

Marie Terezie Čechům dala...

Marie Terezie zůstává jedinou ženou, která kdy na našem území vládla. Arcivévodkyně rakouská ale proslula i řadou osvícenských reforem, které výrazně proměnily život českého obyvatelstva a na něž úspěšně navázal syn a nástupce této panovnice, Josef II.. Tzv. tereziánské reformy vedly k větší efektivnosti řízení říše a zlepšily život obyčejným lidem, zároveň byla jejich výsledkem ale také větší centralizace a podle některých historiků Česká koruna v podstatě zanikla roku 1749 v momentě, kdy Marie Terezie nařídila sloučit českou dvorskou kancelář s tou rakouskou ve Vídni. Arcivévodkyně tak pasovala české země do pozice habsburské provincie.

Na druhou stranu to ale českému rolníkovi, který do úmoru obdělával cizí pole, bylo asi dost jedno. Toho spíš zajímalo, že roku 1775 vydala královna poslední robotní patent, který zmírnil robotní povinnost. Navázala tím na proces tzv. raabizace, což byla reforma navržená a provedená rakouským ekonomem a dvorním radou Františkem Antonínem Raabem. Jejím cílem bylo podpořit rozvoj zemědělství i zvýšit porodnost poté, co byli habsburští poddaní v důsledku především třicetileté války zatíženi právě rozsáhlou robotou a měli tendence se bouřit.

Asi nejvýznamnější zásluhou Marie Terezie je ale samozřejmě reforma školství. Ačkoliv se často uvádí, že zavedla povinnou školní docházku, není to úplně přesné - školskou reformu řídil Johann Ignaz Felbiger a ten sestavil a nechal vydat Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který mimo jiné stanovil i všeobecnou vzdělávací povinnost. Ale ano, byla zavedena povinná šestiletá školní docházka pro chlapce i dívky a zřízeno několik typů škol; na venkově byly tzv. triviální školy, ve větších městech hlavní školy, kde byla kombinována výuka v češtině (to většinou jen v prvním ročníku) a němčině.

V zemských městech fungovaly normální školy pro budoucí učitele, kde se vyučovalo pouze v němčině, na něž navazovaly tzv. preparandy. Nad hlavními a normálními školami měly dozor zemské školní komise. Od roku 1775 můžeme mluvit o víceletých gymnáziích. A roku 1751 pak Marie Terezie ve Vídni nechala zřídit Vojenskou akademii.

Tereziánské reformy také pomohly profesionalizovat státní správu. Byly vytvořeny tereziánské katastry, soupisy půdy, domů a obyvatel. Tereziánský urbář z roku 1767 definoval vztahy mezi vlastníky půdy a jejich poddanými v Uhrách. Začal platit jednotný zákoník zvaný Constitutio Criminalis Theresiana, který sjednotil trestní právo v Česku a Rakousku. Jeho problém byl ale v tom, že jeho část jaksi "zůstala" ve středověku, což znamenalo, že stále uznával například při mučení vynucené doznání jako důkazní prostředek.

Za Marie Terezie bylo zavedeno číslování domů, roku 1751 byl vydán ohňový patent, díky kterému se začalo stavět s větším ohledem na požární bezpečnost a z lepších materiálů. Rovněž byla zavedena jednotná měna, vznikly první papírové peníze, tzv. bankocetle. Stát podporoval zemědělství, ale i podnikání, fungovalo tu mnoho textilních a sklářských manufaktur, ale třeba také papírny. Marie Terezie tak bezpochyby přispěla víc než malou troškou do pomyslného mlýna vyvedení českých lidí z doby temna. Měla k tuzemským poddaným kladný vztah, o čemž svědčí i fakt, že osobně vyšívala jedny ze šatiček pro slavné Pražské Jezulátko.

Podobné články

Doporučujeme

Další články