Ani jednomu ze zmíněných párů to sice nevyšlo, ale jako nevěsty byly obě dámy nádherné. I když každá měla na sobě úplně jiný styl róby. Diana dala přednost opulentním šatům, Jennifer naopak vsadila na jednoduchost. A o tom to vlastně je – stejně jako celá móda. Trendy se vyvíjí, a co jsme si neuměli ještě před pár lety představit, je dnes úplně běžné. A ano, i svatební šaty do jisté míry podléhají historii. I když dnes už poměrně minimálně a každý si vybere, co jeho jest. Ale nebylo tomu tak vždy.
Bílá královna
Bílé šaty nebyly vždy samozřejmostí a přivedla je na scénu až anglická královna Viktorie I., která se 10. února 1840 provdala za svého bratrance prince Alberta ze Saxe-Coburg. Královna chtěla touto barvou, která je v křesťanství symbolem nevinnosti a čistoty, dát prý najevo právě svou neposkvrněnost a také urozený původ. Její šaty slavily takový úspěch, že budoucí nevěsty po nich zatoužily také. No, a tradice byla založena. A ve 20. století bílá barva převzala ve svatební módě nadvládu. Ale pojďme víc do minulosti.
Bílá byla v oblibě již v antice, kdy zdobila svatební tuniky a byla zdobená zlatými výšivkami. V té době bílá barva symbolizovala štěstí. Ve středověku naopak bílá barva nijak adorovaná nebyla. Dívky se ve svůj svatební den klidně oděly i do černé, zvláště pokud se jednalo o sňatek již opakovaný. Důraz se v té době spíše kladl na zdobnost – výšivky, drahé kameny nebo kožešiny nebyl na svatebních šatech žádnou vyjímkou. Oblíbená jako tehdejší symbol nevinnosti byla modrá, ale nejvíc byla červená, která byla považována za nejslavnostnější. Červená barva se ale oblibě těší stále, a to hlavně u asijských žen.
Každé, co její jest
Na počátku 20. století byly největším trendem šaty s perlami a ručně vyšívaným závojem. Pokrývky a zdobení hlavy byly a jsou obecně důležitým doplňkem a je jedno jestli se jedná o závoj, diadém, věnec nebo šik klobouček, a to od nepaměti.
První světová válka ale přinesla celkovou chudobu a nedostatek i do světa látek. A to se samozřejmě promítlo i do svatebních šatů. Mezi válkami se situace o něco zlepšila, ale bohatě zdobené šaty se širokými sukněmi si ženy mohly dovolit až po roce 1945. Nezřídka se stávalo, že ženy volily takové šaty, které posléze mohli ještě dál normálně nosit.
Padesátá léta 20. století v módě zdůrazňovala ženskost a sázela na zvýrazněný pas. Na tento trend se samozřejmě přenesl i do svatebního odívání. V 60. a 70. letech se přidal bohémský styl a také etno prvky, což pak vygradovalo přezdobeností 80. let, kdy nevěsty připomínaly šlehačkové dorty. Naštěstí přišlo vystřízlivění a s ním umírněnost. A jak je to dnes? Vybere si úplně každá nevěsta podle toho, co jí je blízké. Taková svatba v příjemně odlehčeném bohostylu uprostřed přírody má přece své kouzlo a nevěsta vypadá prostě… prostě kouzelně… A tak to má být!