Limonádový Joe se může dnes zdát jako taková legrácka na poli české kinematografie, parodie na westerny z dílny Oldřicha Lipského byla ale vlastně dost zásadním filmem. Kromě toho, že ve filmu byly využity na tu dobu velmi kvalitní filmové triky, vynikal i neotřelou výtvarnou stránkou. Kultovní snímek zaujal diváky i chytrým a vtipným scénářem a stal se pomyslným „průkopníkem“ profesionálního kaskadérství v tuzemsku.
Limonádový Joe - pravá česká kultovka
Není to tak dávno, co Česko zasáhla smutná zpráva o úmrtí Karla Fialy, herce jedné, avšak vpravdě kultovní role - představitele Limonádového Joea. Pistolník bez bázně a hany se zálibou v Kolalokově limonádě se na plátnech československých kin poprvé objevil 16. října 1964 a byl opravdovým zjevením.
Snímek režiséra Oldřicha Lipského může z dnešního pohledu vypadat jako taková legrácka, nic zásadního, on však ale v mnohém přelomový byl. Diváci byli zaujati jak výtvarnou stránkou věci, která vzdávala hold technice z úsvitu kinematografie - tzv. virážováním, tak chytře humorným scénářem. Parodií na americké westerny v totalitním Československu skutečně moc nevznikalo. Byly to ale i vynikající hlášky, které dnes už zlidověly, co pomohlo snímku ke kultovnímu statusu. Citace jako „To je on - mého srdce šampion!“ nebo „Já se vrátím... A se mnou přijde zákon!“ používají dodnes možná ne mladší ročníky, ale jejich rodiče - ti rozhodně ano.
Jiří Brdečka to ale tehdy napsal tak dobře, že údajně i Henrymu Fordovi, matadorovi amerických westernů, se experimentální ztřeštěný snímek líbil. Speciálně pro potřeby filmu bylo kousek za barrandovskými ateliéry vystavěno dřevěné městečko, ačkoliv to, co ve filmu vidíte, jsou pouze průčelí domů. Šetřit se holt muselo, a tak se makety nakonec využily ještě podruhé při natáčení filmu Zlatokopové z Arkansasu. V jeho závěru město shoří, a tak bylo rekvizit využito skutečně naplno. Na další zajímavosti o filmu Limonádový Joe se podívejte do galerie tady:
Nejen ony hlášky, ale i písně z Koňské opery se staly hity své doby. Whisky to je moje gusto a Když v baru houstne dým, nezapomenutelné songy svůdné pěnice Tornádo Lou (Květa Fialová), to je samozřejmost. Naprostou jedničkou byla ale průvodní píseň Sou fár tu jú aj mej, na čemž mělo zásluhu i to, že ji nazpíval Karel Gott. Producenti filmu tehdy hledali někoho, kdo umí zpívat tak, že to bude znít anglicky, což je vlastně humorné vyznění celého textu písničky převzaté z loutkového filmu Jiřího Trnky Árie prérie. Lipský si ji musel vypůjčit, protože Jan Rychlík, který měl pro Limonádového Joea napsat úplně novou píseň, bohužel ještě před začátkem natáčení zemřel. Je dojemné a pochopitelné, že na nedávném pohřbu Karla Fialy herce na onen svět doprovázela melodie právě této písně.
Limonádový Joe je ovšem zásadní ještě v jednom ohledu. V 60. letech nebylo obvyklé, aby českoslovenští filmaři tolik využívali služeb kaskadérů. V Koňské opeře je jich bezpočet, Lipský je nasadil skoro do všech scén, kde to bylo aspoň trochu vhodné - při rvačkách v Saloonu, soubojích a jezdeckých scénách. Diváci to ocenili, a tak se z toho postupně začala stávat praxe. Proto čeští kaskadéři dnes právě tento film označují za jakýsi prvopočátek českého profesionálního kaskadérství.
Potrhlý a odvážný projekt byl natolik zajímavý, že v něm ve vedlejších rolích můžeme vidět celou řadu známých tváří, ačkoliv se mnohdy jedná skutečně o štěky. Prostě v tom chtěli být. Barmana si tak zahrál Vladimír Menšík, ale mihne se tu třeba i Stela Zázvorková, režisér Juraj Herz, Waldemar Matuška s Karlem Effou a Zdeňkem Srstkou a mnoho dalších.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
