Legendární zeď v Matiční: Nechvalně proslulá stavba se stala inspirací pro nejrasističtější českou hru v historii – G.cz
Vyhledávání

Legendární zeď v Matiční: Nechvalně proslulá stavba se stala inspirací pro nejrasističtější českou hru v historii

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Před 20 lety byla postavena nechvalně proslulá zeď v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Tato stavba měla za cíl oddělovat obyvatele rodinných domů ve čtvrti Krásné Březno od obyvatel ze sociálně vyloučené oblasti, kteří žili ve zdevastovaných domech. Ve skutečnosti se nejednalo o zeď, ale o dvoumetrový keramický plot.

Martin Miko
Martin Miko 14.10.2019, 16:36

Zeď, co nebyla zdí

Kde jinde by mohl vzniknout nápad postavit zeď, která bude rozdělovat „slušné“ občany od těch nepřizpůsobivých než v Ústí nad Labem?! Počátky stavby legendární zdi v Matiční ulici sahají až na konec 90. let. Nutno připomenout, že Matiční ulice je dodnes rozdělena výpadovou komunikací z Ústí na Děčín na dvě půlky. V té, která vede na město Děčín, je malá část ulice, ve které se nachází 3 domky a 4 činžovní domy. Obyvatelům těchto budov vadil soustavný hluk z druhé strany Matiční ulice, ve které žili sociálně slabí obyvatelé, především Romové. Ti se do čtvrti dostali tak, že je tam ústecká radnice přestěhovala jakožto neplatiče nájemného.

Na základě dlouhodobých stížností starousedlíků se nakonec město v čele s primátorem Ladislavem Hruškou rozhodlo postavit protihlukovou stěnu, která měla být hotová do konce září roku 1998. Rozhodnutí radnice nakonec vyvolalo překvapivě velký mediální zájem, což primátor Hruška tehdy pravděpodobně nečekal. Z celé události se nakonec stala politická kauza, o které se psalo i v zahraničí.

Z původně plánované 4 metry vysoké protihlukové stěny se nakonec stala 1,8 metru vysoká zábrana z keramických cihel, která měla být doplněna o dětské hřiště. Ani to se ovšem lidskoprávním aktivistům a romským iniciativám nelíbilo a proti bizarní stavbě aktivně bojovali. Stěnu kritizoval také tehdejší premiér Miloš Zeman, a dokonce i evropský komisař Günter Vergeugen. Nakonec rozhodnutí města o stavbě zdi zrušila Poslanecká sněmovna, ale toto usnesení zrušil Ústavní soud.

O rok později, tedy v říjnu 1999, započala stavba, která byla obohacena o hromady protestů ze všech stran. Nesouhlasili členové vlády i zahraniční pozorovatelé. Stavbu dokonce vlastním tělem blokovaly desítky Romů, a někteří i rozebíraly již postavené části stěny. Nakonec se přece jen podařilo zátaras dokončit, avšak po šesti týdnech mediálního nátlaku se rada města Ústí nad Labem rozhodla, že bude zeď rozebrána. Materiál ze zdi byl využit v ZOO Ústí nad Labem, kde odděluje část areálu od Drážďanské ulice.

Do záležitosti se pak ještě vložila vláda, která se usnesla, že městu poskytne 10 milionů korun na to, aby vykoupilo domy ústeckých obyvatel, kteří si stěžovali na hluk. V roce 2011 byly už tehdy dezolátní činžáky vystěhovány a nakonec určeny k domolici.

Dodnes je tato aféra pokládána za jeden z nejznámějších případů špatného soužití Čechů s Romy. Podle některých se dokonce stala jakýmsi symbolem českého rasismu, jenže pak se na internetu objevila primitivní videohra s názvem Matiční ulice, ve které bylo vašim úkolem střílet figurky snědé pleti, které kradou cihly z inkriminované zdi. Ve hře bylo mnoho rasistických hlášek a podtextu, který bezproblémově splňoval atributy trestných činů v podobě podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva a podněcování rasové nesnášenlivosti. Tohle by v dnešní době rozhodně neprošlo.

A zde vás... asi nepřekvapí, kdo pokřtil knihu protiislámskému sociologovi Petru Hamplovi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články