Oldřich Nový byl symbolem vytříbeného vkusu a noblesy. Jako dokonalý gentleman se zapsal do srdcí mnoha žen. Přežil koncentrační tábor, zachránil několik lidských životů a překonal dřinu ve vápencových dolech. Byl hercem, zpěvákem, režisérem, pedagogem i dramatikem. Oldřich se stal legendou a jeho nezapomenutelné „zavřete oči, odcházím“ se vrylo do našich srdcí navždy. Pojďme si připomenout jeho osud.
40 let od úmrtí Oldřicha Nového
Oldřich se narodil 7. srpna 1899 na pražském Žižkově. Na přání otce se vyučil sazečem, nicméně vždy ho to táhlo k divadlu, takže už od raného mládí ochotničil. První angažmá získal v karlínském Varieté. O rok později odešel do Brna, kde nejdříve působil jako herec, následně jako režisér a nakonec se stal šéfem operety brněnského Národního divadla.
V Brně zůstal patnáct let a významně pozvedl tehdejší operetu, jež byla do té doby pouhým zlomkem toho, co z ní nakonec Nový vybudoval. Již během svého působení v Brně poznal svou životní družku a manželku Alici Wienerovou-Mahlerovou.
533e5b1a7b836326a7080200-108557.jpg
Oldřich Nový a Jiřina Sedláčková ve filmu Eva tropí hlouposti (Foto: media.super.cz)
Poté odešel zpět do Prahy, kde řediteloval Nového divadlu. K zaplněnosti divadla mu ve velké míře pomohly jeho filmové role, ve kterých v té době, kolem roku 1939, zaznamenal největší slávu. V témže roce se také natočil Kristián, kde si zahrál onu legendární hlavní roli.
Za okupace Oldřich prožil těžké období, kdy jeho ženu kvůli židovskému původu chtěli nacisté deportovat do koncentračního tábora. Díky intervencím jeho filmové partnerky Adiny Mandlové se jim dlouho dařilo oddalovat deportaci. Avšak nakonec byl roku 1944 Oldřich donucen zavřít divadlo a oba manželé byli odvezeni do koncentračních táborů. Měli však štěstí a po válce se opět shledali.
Po osvobození Oldřich ještě tři roky provozoval své divadlo, nicméně nakonec o něj přišel a hrál převážně menší role, protože se nehodil do budovatelsky laděných snímků.
A jak to bylo s Oldřichovou dcerou?
Manželé společně vychovávali „adoptivní“ dceru Janu. Ta se narodila rok po sňatku s Alicí a byla Oldřichovou dcerou, nicméně ne Aliččinou. O Janě se vždy hovořilo jako o adoptivní. Oldřich si ji přivedl domů v peřince a údajně ani sama Jana nevěděla, kdo je její matka. „My s tátou jsme o tom nikdy nemluvili a on sám se tématu vyhýbal. Mně stačilo, že jsem byla vždycky tátova, že mě měl moc rád a já měla ráda jeho,“ vzpomínala Jana po otcově smrti.
Oldřich se k dceři choval stejně galantně jako ke kterékoliv jiné ženě a to velmi pobuřovalo jeho manželku Alici. Zřejmě jí celý život připomínala sokyni v lásce, která mu Janu porodila. Manželé se kvůli Janě často hádali a ta se tak rozhodla ve svých dvaadvaceti letech odejít z domova.
Roku 1967 Oldřichovi zemřela žena Alice. V té době se Jana vrátila po osmnácti letech do rodné Prahy.
Poslední léta
S manželčinou smrtí se Oldřich nikdy nesmířil. Velkou útěchou mu byli přátelé, se kterými se pravidelně navštěvoval. Pak se ovšem stal osudný zlom. „Jednou šel ulicí a v Pražské třídě uslyšel, jak ho skupinka dívek, která ho míjela, neuctivě okomentovala. Ta děvčata samozřejmě nevěděla, o koho jde. Tohle ho naprosto zdrtilo,“ prozradil Ondřej Suchý.
Pro Oldřicha, který již zestárl, to byla velká rána. Vždy si zakládal na svém vzhledu, tak se rozhodl, že se izoluje od společnosti a už nikdy nevyšel ze svého bytu. Přijímal jen pár návštěv úzkého okruhu lidí včetně dcery Jany. Přál si, aby si ho lidé navždy zapamatovali jako toho dokonalého, noblesního Kristiána. Nakonec 15. března 1983 zemřel.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Martin MikoDoporučujeme
Jan Fiedler
