Konec druhé světové války se na našem území projevoval zvláštním způsobem – na jedné straně byla zřetelná jakási euforie z blížících se spojeneckých armád ze západu a Rudé armády z východu, které s sebou nesly naději na osvobození, na druhé straně zde probíhaly neutuchající boje s německými jednotkami. S tragédií a neštěstím má spojený konec války zejména obec Hrotovice, na kterou ještě 8. května roku 1945 spadly nedopatřením tři pumy shozené sovětskými letouny. Jejich výbuchy si vyžádaly přes 150 obětí.
Vytrvalé boje v závěru války
Právě Československo je s dlouhými boji tradičně spojováno, neboť s koncem války 8. května a bezpodmínečnou kapitulací německých vojsk nepřišel do tuzemska „absolutní klid“. Bojovalo se tu jednoduše do poslední minuty. Obzvláště tragický konec druhé světové války si zažily české Hrotovice na Třebíčsku. Tím nešťastným historickým dnem byl právě 8. květen, den, kdy druhá světová válka v Evropě skončila. O život zde nesmyslně kvůli nešťastné náhodě přišlo tehdy 115 hrotovických občanů a 37 vojáků Rudé armády.
Ve dnech 7. a 8. května roku 1945 ustoupily z regionu poslední zbytky německé armády, které se posunovaly směrem na západ, aby případně upadly do amerického zajetí, které bylo nepochybně lepší vyhlídkou než zajetí sovětské. Rudá armáda se z východu valila stále dál a dál do českého vnitrozemí, přičemž před blížícími se oddíly byly sovětským letectvem bombardovány mnohé okolní obce, v nichž se skrývaly pozůstatky německé armády.
V Hrotovicích tou dobou už ale žádné německé jednotky nebyly, přesto byla obec zasažena silou sovětského letectva. Po odsunu německé armády dorazil do Hrotovic předsunutý oddíl Rudé armády – zde je potřeba podotknout, že pozemní vojska měla vyčleněné vojáky, kteří střílením raket označovali přední okraj fronty. Jeden z těchto vojáků však padl na křižovatce u Slavětic.
Nevyžádané bombardování
Když po poledni 8. května dorazilo čelo hlavní kolony Rudé armády, lidé se shromáždili na náměstí a vojáky s nadšením vítali. V tu chvíli však na Hrotovice dopadly tři pumy – jedna do panské zahrady, druhá do prostoru za zámkem a třetí přímo na náměstí. Okamžik to měl být radostný a oslavný, místo toho se rázem změnil v tragédii a neštěstí.
Mrtvé si hrotovičtí odnášeli domů, ranění byli převáženi do ivančické nemocnice. Omyl si vyžádal 115 životů hrotovických občanů a 37 životů vojáků Rudé armády. Kolem celého incidentu se vynořilo mnoho nejasností – zejména pak v období komunistického Československa se příběh značně pozměnil, aby byl v souvislosti s tehdejší propagandou snesitelnější.
Zprvu se začaly šířit pověsti o tom, že sedláci měli vytažené mlátičky ze stodol, což letci považovali za německé zbraně. Dle dochovaných hlášení velitelů obou rojů (do oblasti byly totiž poslány dvě osmnáctičlenné skupiny letadel) tam byli letci posláni kvůli tomu, že se zde soustřeďovalo dělostřelectvo. Jak ale již bylo řečeno, němečtí vojáci už byli pryč. Na vině je tedy prachobyčejný omyl, nedorozumění a nešťastná shoda okolností.
Nová verze příběhu?
Mezi padlými v Hrotovicích byl i velitel dělostřelecké brigády Georgij Sacharov, jehož tělo poté převezl tank až do Prahy – to z toho důvodu, že si velitelé mezi sebou slíbili, že do Prahy přijedou živí nebo mrtví. Právě kvůli Sacharovovi došlo v 70. letech k nahrazení původní verze o třech leteckých pumách, shozených omylem ze sovětských letadel, která byla podložena očitým svědectvím stále tehdy žijících hrotovických občanů. Bylo totiž potřeba nalézt přijatelnější vysvětlení nešťastného skonu plukovníka Sacharova, načež byla přijata nová verze o dělostřeleckých granátech vypálených od Myslibořic.
28. října roku 1947 byl obětem hrotovické tragédie odhalen pomník na čelní straně zámku. V roce 1995 byl pak po rekonstrukci hrotovického náměstí na místo výbuchu umístěn památník se žulovým křížem.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
