fb pixel Kterak si Kolumbus spletl kapustňáky s mořskými pannami: „Nejsou ani z poloviny tak krásné,“ překvapilo ho – G.cz
Vyhledávání

Kterak si Kolumbus spletl kapustňáky s mořskými pannami: „Nejsou ani z poloviny tak krásné,“ překvapilo ho

Zdroj: Jose Maria Obregon - Own work, ClarkSui, 2013-02-12, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24856520

9. ledna roku 1493 spatřil objevitel Kryštof Kolumbus při plavbě poblíž dnešní Dominikánské republiky tři „mořské panny“. Jednalo by se o převratný jev, kdyby se však ve skutečnosti nejednalo o kapustňáky. Překvapený Kolumbus je popsal jako „ani z poloviny tak krásné, jak jsou namalované“.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 13.1.2024, 11:18

Mořské panny z Nového světa

Šest měsíců před touto událostí se Kolumbus vydal ze Španělska přes Atlantický oceán s loděmi Nina, Pinta a Santa Maria v naději, že najde západní obchodní cestu do Asie. Místo toho jeho cesta, první ze čtyř, které podnikl, vedla do Ameriky neboli „Nového světa“.

Mořské panny, bájné bytosti napůl ženského a napůl rybího vzezření, se v mořeplaveckých pověstech vyskytovaly přinejmenším od dob starých Řeků. Mořské panny, které jsou obvykle zobrazovány s ženskou hlavou a trupem, rybí ploutví místo nohou a drží zrcadlo a hřeben, žijí v oceánu a podle některých legend na sebe mohou brát lidskou podobu a vdávat se za smrtelné muže.

Kapustňáci

Mořské panny byly úzce spjaty se sirénami, další lidovou postavou, zčásti ženou, zčásti ptákem, které žijí na ostrovech a zpívají svůdné písně, aby svedly námořníky na smrt. Mořské panny, které námořníci spatřili, pokud si tedy nevymýšleli, byli ve skutečnosti nejspíše kapustňáci, dugongové nebo mořské krávy Stellerovy, které však v důsledku nadměrného lovu vyhynuly v 60. letech 19. století.

Kapustňáci jsou naproti úchvatným mořským pannám jen pomalu se pohybující vodní savci s očima podobnýma lidem, baňatými obličeji a ploutvemi připomínajícími pádla. Je pravděpodobné, že se kapustňáci prapůvodně vyvinuli z „předka“, kterého mají společného se slonem. Tři druhy kapustňáků (západoindický, západoafrický a amazonský) a jeden druh dugonga patří rovněž do řádu sirén.

Záměna

V dospělosti jsou obvykle dlouzí asi pět metrů a váží 800 až 1 200 kg. Jsou to býložravci, mají pomalý metabolismus a mohou přežívat pouze v teplých vodách. Kapustňáci se ve volné přírodě dožívají v průměru 50 až 60 let a nemají žádné přirozené predátory. Patří však mezi ohrožené druhy. Ve Spojených státech amerických se většina kapustňáků vyskytuje na Floridě, kde jich každoročně desítky uhynou nebo jsou zraněni v důsledku srážek s loděmi.

Svým vzezřením mohli kapustňáci v historii velice pravděpodobně mást projíždějící námořníky. V Kolumbově případě byla situace obdobná. Tvarově kapustňáci zřejmě připomínali tehdejší představu o mořských pannách, přesto byl poměrně pochopitelně proslulý námořník a objevitel výsledkem poněkud zklamán. Kapustňák má totiž od nádherné mořské panny nakonec přeci jen daleko.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články