fb pixel Kterak proletářská dcerka ze Žižkova okouzlila davy: Olga Havlová první dámou být nechtěla, nakonec se stala její vzorovou ukázkou – G.cz
Vyhledávání

Kterak proletářská dcerka ze Žižkova okouzlila davy: Olga Havlová první dámou být nechtěla, nakonec se stala její vzorovou ukázkou

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Empatická, věcná, chápavá. Tak Olgu Havlovou, první ženu Václava Havla, popisují ti, kteří ji znali. Vyučená šička ze Žižkova nikdy nebyla ráda středem pozornosti a netajila se tím, že o pozici první dámy republiky nestála. Díky své povaze a osobní síle z toho ale nakonec vytěžila maximum a stala se tak vzorovou ukázkou toho, jaká by žena na takovém postu měla být.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 27.1.2020, 09:22

Holka z ulice

Olga Havlová se jako Šplíchalová narodila 11. července 1933. Jako děvče z tehdy ještě drsného Žižkova to neměla lehké. Podle vlastních slov byla divokým a neposlušným dítkem, které pořád lítalo po venku a s radostí se nechalo vychovávat ulicí. Že to zní vlastně bezstarostně? Ani ne. Olžinu matku muž opustil, když bylo Olze 6 let. Její starší sestra Jaroslava byla taktéž samoživitelka, a to měla na krku dětí dokonce pět. Bylo samozřejmé, že Olga od malička s péčí o své neteře a synovce pomáhala. Když jí bylo 16 let, vyučila se v Baťově továrně šičkou a začala velkou rodinu podporovat i finančně. Při práci na stroji ji ale postihla nehoda a Olga tak přišla o čtyři prsty na levé ruce, což později maskovala šátky a rukavicemi.

Proletářské prostředí vnímavou a inteligentní Olgu rozhodně nepřipravilo o lásku ke kultuře a literatuře. Ve dvaceti se zamilovala do divadla a začala brát hodiny herectví. Prostředí umělců se jí nakonec stalo osudovým - v roce 1953 se v kavárně Slavia seznámila s aspirujícím autorem Václavem Havlem. Ačkoliv pocházeli z úplně jiných prostředí, hluboce si porozuměli, dali se dohromady a jejich vztah se zakládal na pevném přátelství. Devět let na to se vzali, a tak vznikl budoucí první prezidentský pár České republiky. Svatba byla tak skromná, že novomanželé ihned po obřadu běželi do práce.

Ráj na Hrádečku

Život po boku Václava nebyl pro Olgu jednoduchý. Od roku 68 bylo Havlovi znemožněno publikovat, divadla nesměla hrát jeho hry, postupně byl vytlačován z kulturního dění, sledovala ho StB, byl často zadržován a vyslýchán. Naštěstí měli manželé svůj malý "ráj na zemi", a sice chalupu v Podkrkonoší zvanou Hrádeček. Tam se přestěhovali a v podstatě tam žili až do roku 1989. Olga Hrádeček milovala. Měla ráda přírodu, hodně zahradničila a chodila na houby a na dlouhé procházky se psy do tamních lesů.

Roky, které Havel strávil ve vězení, Olga využila k provozování přátelského kroužku Hrobka, nebo svépomocné lidové knihovny. V ní se scházely manželky zavřených disidentů a jejich přátelé, navzájem se podporovali a inspirovali. Olga osobně organizovala řadu aktivit tohoto veselého společenství, legendární byli především zahradní kostýmové slavnosti, které v termínu svých narozenin pravidelně pořádala právě na Hrádečeku. Olga s Václavem nikdy neměli děti, ona je totiž mít nemohla, to jí ale nebránilo starat se o ratolesti svých známých. I přes řadu překážek a těžkostí dokázala Havlová života využít na plno.

První dáma z donucení

Když komunismus padl a Václav přišel s myšlenkou kandidovat na prezidenta, jeho žena s tím nesouhlasila. A už vůbec se jí nezdála představa, že bude první dámou, bude se muset ukazovat na veřejnosti, účastnit se oficiálních akcí, být součástí zdvořilostních rozhovorů a potřásání rukou jen kvůli protokolu. Nakonec ale roli svou i svého manžela přijala a vytěžila z ní maximum; ze své pozice se začala věnovat charitě.

Tak roku 1990 vznikl Výbor dobré vůle, který byl jedním z prvních projektů svého druhu v České republice. O dva roky později přibyla Nadace Olgy Havlové, jejímž hlavním cílem bylo a je pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a diskriminovaným v jejich začlenění do společnosti. Projekty došly mezinárodního věhlasu a mají i své zahraniční pobočky.

Olga Havlová se dvakrát stala ženou roku - v roce 1991 ji tímto titulem počastovala norská nadace Stiftelsen Arets Budeie, o čtyři roky později byla oceněna medailí Přemysla Pittra a stala se Ženou roku 1995 České republiky. Neúnavně se věnovala snaze zbavit tělesně postižené nálepky "nevhodné téma" a stala se pojmem i mimo naše hranice. Osudnou se jí stala až rakovina. Olga Havlová zemřela na začátku roku 1996 ve věku nedožitých 63 let. Její smrt oplákaval celý národ.

Podobné články

Doporučujeme

Další články