Kryštof Kolumbus byl excelentní mořeplavec, ale hlavně psychopatický tyran – G.cz
Vyhledávání

Kryštof Kolumbus byl excelentní mořeplavec, ale hlavně psychopatický tyran

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Je dost dobře možné, že už jste tímhle revidováním historie trochu unaveni. „Oh, vážně? Bílej chlap dělá něco špatného někde ve světě? Šokující!“ říkáte si ironicky. Chápem, je to otrava pořád poslouchat. Ale víte, co je ještě větší otrava? Když vás v devíti letech prodají jako sexuální otrokyni. To přesně dělal Kryštof Kolumbus.

Jan Studnička
Jan Studnička 12.10.2020, 12:50

Placka nebo hruška

Příběh Kryštofa Kolumba je prošpikovaný mýty, polopravdami a historickými nepřesnostmi. Tak zaprvé, Evropané si doopravdy nikdy nemysleli, že je Země placatá. Většina vzdělané populace věděla, že je náš svět kulatý už od Aristotela. Samozřejmě, že tenkrát existovala část populace, která si myslela, že je Země placatá, ale to jim my můžeme z jedenadvacátého století těžko vyčítat, že. Navíc si připomeňme, o kolik víc lidí máme dnes na planetě celkem. Je klidně možné, že dnes žije na Zemi víc lidí, kteří si mysleli, že je placatá, než kolik FlatEarthers žilo koncem patnáctého století.

Vedly se nicméně spory o tom, jak je Země velká a jaký přesně má kulatý tvar. Janovský námořník Kryštof Kolumbus byl například zastáncem teorie malé Země, která říkala, že planeta je ve skutečnosti o pětinu menší, než se původně předpokládalo. Dokonce existují zvěsti o tom, že osobně věřil, že je planeta ve tvaru hrušky. Což… škoda, že to tak není, celá sluneční soustava by mohla vypadat jako rotující ovocný salát.

Každopádně! Ať už hruška nebo ne, teorie malé Země dávala Kolumbovi minimálně v jeho výpočtech šanci dosáhnout Asie z druhé strany. Často se říká Indie, ale tenkrát se výraz Indie používal pro celou Asii. V podstatě byl Kolumbův plán jednoduchý – vypluj na západ, drž kurz, doraž do Asie.

Dlouho pobíhal po celé Evropě, než se mu na takovou věc podařilo sehnat sponzory. Nakonec to bylo Španělsko, které zaostávalo za Portugalskem v námořních obchodech, takže byli ochotni… zkusit každou sebezoufalejší hovadinu. Dali Kolumbovi absolutní minimum, tedy tři lodě, a zamávali mu na cestu poměrně přesvědčeni, že už ho nikdy neuvidí.

Bílý teror

Cesta trvala pět týdnů. Pět týdnů jen oceán, pořád rovně, pořád držet kurz a doufat, že země přijde dřív než vyčerpání zásob. Nutno uznat, to chtělo koule z oceli. Nebo psychopata za kormidlem. Kolumbus představoval obojí.

Jak všichni víme, 12. října 1492, tedy přesně před pěti sty dvaceti devíti lety, zahlédli souši, a než byste řekli „Země na obzoru!“, stál Kolumbus na pláži Nového světa. Aniž by si to uvědomoval. Drahý Kryštof se vážně domníval, že doplul do Asie. A tenhle dojem mu zůstal až do jeho smrti v roce 1506. Kolumbus se nikdy nedozvěděl, že je na novém kontinentu... ono by to taky nešlo dohromady s jeho teorií Země jako malé hrušky, ale to je věc vedlejší.

Velice rychle se Evropané setkali s místními. Byly to Taino kmeny a nutno říct, že setkání s bílými lidmi pro ně nedopadlo dobře. Kolumbus brázdil dnešní Karibik řadu týdnů, obtěžoval místní, sem tam někoho unesl, sem tam ukradl zlato a nakonec místním sebral co nejvíc zásob a vyrazil nazpátek do Španělska. Tam mu král řekl: Tady máš čtrnáct dalších lodí a co tam objevíš, toho jsi guvernér, hlavně pošli co nejvíc zlata zpátky.“

Kolumbus jako excelentní mořeplavec donavigoval podle vlastních metod flotilu zpátky na Hispaniolu, z níž původně odplouval. A zjistil, že posádka, kterou tam nechal, je po smrti, protože pravděpodobně vytočila místní. Dvanáct set po zuby ozbrojených Evropanů rozpoutalo v Karibiku peklo. Pro Taino to byl v podstatě konec civilizace. Kolumbovi lidé nastolili tvrdou totalitu, místní museli odvádět desátky a kutat pro bílé kolonisty zlato, kvůli tomu nestíhali obstarávat farmy, hynuli hlady, byli loveni v lesích nebo veřejně mučeni a popravováni, stovky a tisíce místních se prodávaly do otroctví a holčičky třeba i devítileté se prodávaly jako sexuální otrokyně.

Kolumbus v podstatě sám vyhladil Taino kmeny v Karibiku. Ale ještě, než skočíte po argumentu: Jiná doba, jiné hodnoty!“ Tak ne. Zaprvé, Kryštof se choval jako zrůda i k bílým podřízeným, ale zadruhé a to hlavně: I na konci patnáctého století lidé věděli, že tohle je úchylná zrůdnost a Kolumbus byl také za své zločiny proti místním i Španělům souzen a odsouzen. Mohl dožít v Novém světě, ale nesměl se nikdy vrátit na Hispaniolu.

Krvavý odkaz

„No dobře,“ říkáte si. „Jak se tedy mohlo stát, že se tenhle člověk učí na školách jako hrdina? Proč Američané slaví dnešek jako státní svátek?“ Dobrá otázka! Na vině je pravděpodobně spisovatel Washington Irving a masová migrace do Spojených států.

Irving, který se mimo jiné proslavil svou legendou o Sleepy Hollow, napsal knihu Život a cesty Kryštofa Kolumba. Ale příběh idiota, který věří, že Země vypadá jako hruška, nikdy vlastně neví, kde přesně je, a pak se pro jistotu ještě dopustí genocidy… nezněl úplně přitažlivě. Irving chtěl dobrodružný příběh odvážného mořeplavce. Kniha byla tak oslavná, a tak populární, že mu nakonec pomohla získat i titul velvyslance ve Španělsku. To jsme někdy v polovině devatenáctého století.

Začátkem dvacátého století ale vstoupil do hry ještě jeden faktor. Italové masově migrovali do Spojených států. A jako nenáviděná menšina se upnuli na jediný slavný americko-italský příběh, tedy Kryštofa Kolumba. A to se ví, že měli radši Irvingovu verzi. Nakonec v Americe tenhle mýtus zakořenil, vytvořil se státní svátek a zbytek dodělala globalizace.

Dnes už se lidé i ve Státech dívají na Kolumba střízlivěji, v řadě států Columbus day přejmenovali na Den původního obyvatelstva, protože je lepší si připomínat oběti než diktátora. Což Kolumbus byl. Akorát při tom náhodou objevil nový kontinent.

Hruška, vážně?!

Podobné články

Doporučujeme

Další články