1. Gaviál indický – zoo Praha

Gaviál indický, jehož domovinou jsou řeky severní části indického subkontinentu, je evolučně, způsobem života i svým impozantním, bizarním zjevem zcela unikátní krokodýl. V několika posledních izolovaných rezervacích v Indii a Nepálu přežívá posledních asi 200 dospělých jedinců. Z toho je však pouze asi 20 dospělých samců.

2. Prase visajánské - zoo Ostrava

Prase visajánské je endemitem Západních Visajských ostrovů. V současné době se vyskytuje již jen na ostrovech Negros a Panay. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí v důsledku přeměny krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat.

3. Dvojjazyčník haitský - zoo Brno

Dvojjazyčník ještě v poměrně nedávné době obýval rozsáhlé oblasti na severu ostrova Hispaniola, jednoho z ostrovů Velkých Antil v Karibském moři. Zde žil ve vlhkých, nížinných lesích, kde hledal úkryty ve vrstvě listí, pod padlými kmeny i kameny. Neuvěřitelně strmý a rychlý pokles populace těchto ještěrů, který započal asi před dvaceti lety je způsoben ztrátou přirozeného prostředí, kde dochází k masivnímu odlesňování obrovských území za účelem rozšiřování pastvin a pro pěstování nejrůznějších kulturních plodin. Mimo to místní obyvatelstvo považuje tyto ještěry za jedovaté a nemilosrdně je usmrcuje.

4. Daněk mezopotámský – zoo Ostrava

Velmi vzácný daněk mezopotámský je k vidění v ostravské zoologické zahradě. Tento jelenovitý druh patří k nejohroženějším zvířatům naší planety. Ostravská zoologická zahrada se rozhodla, že bude jednou z mála zoologických zahrad, která bude chovat právě samčí skupinu představující genetický rezervoár tohoto druhu.

5. Novoguinejští psi – zoo Zlín

K raritám zoologické zahrady ve Zlíně patří divocí novoguinejští psi. Zlínští chovají dva sourozence, samici a samce jako jediní v Evropě. Novoguinejskému psu se říká také pes zpívající. Jeho vytí je jedinečné. Dá se srovnat i s jódlováním. Ve světě je v péči člověka těchto psů pouhých 200. Jen na Nové Guiney, odkud pocházejí, jich ve volné přírodě pobíhá ještě několik stovek.

6. Osli somálští - zoo Ústí

Osli somálští jsou jedni z nejvzácnějších kopytníků, protože jejich počty v přírodě čítají pouze několik stovek zvířat. Proto bylo velkým úspěchem, když ústecká zoo začala v roce 1992 chovat první zvířata, a již dva roky poté, v roce 1994, došlo k prvnímu odchovu a později k mnoha dalším. Malí oslíci jsou po narození velice legrační, protože mají extrémně dlouhé uši.

7. Takin čínský – zoo Liberec

Jedno z nejvzácnějších zvířat liberecké zoo je takin čínský, který je zapsán v Červené knize ohrožených zvířat IUCN. Kvůli kultivaci krajiny, odlesňování a pytlačení pro vysoce ceněné maso byl téměř vyhuben. Mimo čínské zoo je tento druh chován pouze ve dvou japonských zahradách a v zoo Liberec. Jejich hlavními predátory jsou medvědi a vlci. Jako nový druh byl takin čínský objeven v roce 1950.

8. Pinzónská želva – zoo Praha

Pinzónskou želvu ohrožují nepůvodní živočichové, kteří se buď přímo živí želvími vejci a mláďaty (prasata, kočky, krysy), nebo dospělým želvám potravně konkurují (kozy). Na Pinzónu se proto přes 50 let žádné želvě zřejmě nepodařilo přežít stádium vejce nebo malého měkkého mláděte. Z tohoto pohledu je želvák Antonio jedním z nejvzácnějších zvířat v Zoo Praha. Do pražské zahrady přišel z Kolína nad Rýnem v září 1995 už se svým typickým poznávacím znamením: chybějící pravou nosní dírkou, což je pravděpodobně následek rvačky s jiným želvím samcem.

9. Lemur Sclaterův – zoo Ostrava

V zoologické zahradě v Ostravě se v roce 2009 narodilo mládě kriticky ohroženého lemura Sclaterova. Jednalo se o historicky první odchov tohoto nesmírně vzácného druhu v České republice. Tento úspěch podtrhuje i fakt, že v celé Evropě se v poslední době podařilo odchovat jen jedno jediné mládě ve francouzské zoo. Celkově se v zajetí chová asi 30 kusů, zatímco ve volné přírodě se populace odhaduje na 1000–3000.

10. Krysa obláčková – zoo Plzeň

Největší pravá myš světa žije od nížin při mořském pobřeží až vysoko do hor, do nadmořské výšky téměř 2000 metrů. Obývá pralesy a kupodivu se nevyhýbá ani oblastem silně pozměněným lidskou činností. Přesto je však rozsáhlé kácení pralesů jedním z faktorů, které tento druh nejvíce ohrožují. Zatím se však vyskytuje ještě poměrně hojně a je důležitou složkou potravního řetězce. Vzhledem ke své značné hmotnosti a chutnému masu ji loví nejen většina větších šelem a dravců – z těch tvoří důležitou součást jídelníčku zejména pro orla opičího, ale i lidé. České zoo mají podíl na záchraně této vzácné a hezké krysy.