Měl začít podnikat jako vekslák již za komunismu, alespoň k takové informaci došel Josef Klíma. Pitr však tuto skutečnost popírá (podobně jako Provod). Pracoval jako zelinář, což byli za komunismu králové – měli přístup k nedostatkovému zboží, čehož Pitr uměl využít. Za jeho první velký kšeft je považován obchod s tuzemským rumem. Firma Tuzex totiž nemusela jako jediná platit daň z obratu, Pitr skoupil laciný rum, který následně prodával s velkou marží. Své první miliony měl vydělat právě při těchto obchodech. V roce 1994 však udělal chyby, které jej dostaly do hledáčku policie. S tehdejším obchodním partnerem Provodem podepsali několik smluv na výstavbu cukrovaru, výrobu linky na lisovaní oleje a poradenství. Některé projekty byly skutečně realizovány, jiné zůstaly pouze na papíře a Pitr si se svými společníky za fiktivní smlouvy nechal vyplatit od státu DPH. Jeho hlavní doménou byl potravinářský byznys, ve kterém se dělil o moc s Františkem Mrázkem. Šlo o firmy Marila, výrobnu sušenek a Ondrášovek, ale také firmu Seliko. V roce 2000 kupuje Pitr Setuzu – největší výrobce biopaliv a olejů v Česku. V roce 2004 stojí společně s Miroslavem Provodem před soudem, a to právě kvůli daňovým podvodům z roku 1994. Pitr dostává 8,5 roku vězení, jeho spolupracovník Provod 9 let, oba se samozřejmě odvolají. Tomáš Pitr nakonec zaplatí kauci ve výši 15 milionů a rozhodne se utéct.

mohlo by vás zajímat

Krvavé devadesátky: Příběh elegantního kmotra Františka Mrázka. Kdo profitoval z jeho smrti a kolik lidí má na svědomí on?

Úhoř v mokasínách

Pitr dostal od médií přezdívku úhoř – díky tomu jak bravurně proklouzával státní moci mezi prsty. Také měl přezdívku muž v červeném, podle roláku, který nosil. Pitr o svém chystaném útěku neřekl nikomu, dokonce ani své rodině. Blížil se den nástupu trestu a on zkoušel, co mohl – nechal se hospitalizovat s psychickými problémy, soudce však konstatoval, že mu to jako omluvenku rozhodně neuzná. Zničehonic jako by se deprese rozplynuly. Již moc dalších možností nezbývalo. Rozhodl se, že uteče. Důvod měl – nechtěl nastoupit do výkonu trestu, protože dostal informaci, že se ve vězení chystá jeho likvidace. Existuje teorie, že mu pomohl utéct Pavel Šrytr – bodyguard Běly a následně i Mrázka, po jeho smrti chránil Šrytra. Také Provod měl ve vězení údajně strach o život – Josef Klíma vypráví, že při rozhovoru například nechtěl zásadně sedět u okna, měl strach z atentátu.

Z Tomáše Pitra se stal mezinárodně hledaný zločinec, česká policie značnou dobu nevěděla, kde se nachází. V Česku nastala jakási hysterie – lidé viděli Pitra všude. Policie nestačí všechny možné lokality jeho výskytu prověřovat. Nakonec se však trefí, čeští turisté jej poznají ve švýcarském Svatém Mořici. Ačkoliv byl na útěku, neodepřel si zbytečný exhibicionismus, ten se stává osudným mnoha velkým hráčům. Je poznán podle zářivě bílých mokasín, kterými upoutá pozornost turistů. Policie jej od té doby sleduje. Zjistí, že mu do Švýcarska vozí jeho známí peníze, také nejspíš dává pokyny k vedení svých firem. Policie nakonec vytyčí trojúhelník, v jehož středu se skutečně nachází Pitrův hotel. Nastává ovšem problém s byrokracií, naše policie se dohaduje se švýcarskou, zatímco Pitr již sedí s batůžkem v kavárně. Dnes jej mají zatknout, ale nic nejde podle plánu. Pitr si najednou všimne neobvyklého množství policistů, na nic nečeká, bere batůžek a v bílých mokasínách se vydá pěšky 30 kilometrů do svého bydliště. Auto nechává stát u kavárny, má obavu, že je již načipované (a nemýlí se). Sotva dorazí na pokoj, uslyší rány dopadající na dveře. Policie je tady. Můžete být perfekcionista, ale okolnostem neporučíte. Jeho právník dostal příkaz auto prodat, ale protože byl spořivý, přijel se zeptat Pitra na cenu. Čip umístěný v autě k němu dovedl také policii. Poté si odseděl rok ve švýcarském vězení za krácení daně, trest v Česku mu byl zkrácen na pár měsíců, které si následně také odseděl. Od té doby se před soud nedostal.

ZDROJE:

wikipedia, idnes.cz, hn.cz

České podsvětí: Epizoda první: Lov na úhoře