fb pixel Krvavá neděle v Rusku: Carská vojenská stráž narušila poklidnou demonstraci střelbou do davu, obětí byly stovky – G.cz
Vyhledávání

Krvavá neděle v Rusku: Carská vojenská stráž narušila poklidnou demonstraci střelbou do davu, obětí byly stovky

Zdroj: Bundesarchiv, Bild 183-S01260 / Unknown / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5368892

22. ledna roku 1905 došlo v Rusku k takzvané Krvavé neděli, masakru, který se odehrál během poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě. Carské Rusko bylo tehdy na nejlepší cestě k prohře ve válce s Japonskem na Dálném východě a bylo zmítáno vnitřní nespokojeností.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 22.1.2023, 10:23

Mikuláš II.

Za vlády nepříliš silného cara Mikuláše II. z rodu Romanovců, který nastoupil na trůn v roce 1894, se Rusko stalo ještě zkorumpovanější a utlačovanější než kdykoli předtím. Vládce trápily obavy, že jeho rod nebude pokračovat – jeho jediný syn Alexej trpěl hemofilií – a Mikuláš se dostal pod vliv nechvalně proslulých postav, mezi které patřil i Grigorij Rasputin.

Ruské imperialistické zájmy v Mandžusku na přelomu století vyvolaly rusko-japonskou válku, která začala v únoru 1904. Mezitím revoluční vůdci, především exilový Vladimír Lenin, shromažďovali síly socialistického povstání s cílem svrhnout cara.

Vnitřní nespokojenost v Rusku

Aby ruská vláda získala podporu pro nepopulární válku proti Japonsku, umožnila v listopadu roku 1904 v Petrohradě uspořádat konferenci zemstev, tedy regionálních vlád, které zřídil Mikulášův děd Alexandr II.

Požadavky na reformy vznesené na tomto sjezdu nebyly splněny a radikálnější socialistické a dělnické skupiny se rozhodly zvolit jiný postup. Dne 22. ledna roku 1905 se skupina dělníků vedená radikálním knězem Georgijem Apollonovičem Gaponem vydala na pochod k carskému Zimnímu paláci v Petrohradě, aby vznesla své požadavky.

Krvavá neděle

Císařské síly zahájily palbu na demonstranty a stovky jich zabily a zranily. V rozhořčené reakci na masakr vypukly po celé zemi stávky a nepokoje, na které Mikuláš reagoval příslibem vytvoření řady zastupitelských shromáždění neboli dům, která měla pracovat na reformách.

V zástupu k sídlu cara kráčelo asi 140 tisíc dělníků. Počet obětí se odhaduje asi na 130 až 200 a okolo tisíce vážně raněných.

Vnitřní napětí v Rusku však v následujícím desetiletí nadále narůstalo, protože se ukázalo, že režim není ochoten skutečně změnit své represivní způsoby, a radikální socialistické skupiny, včetně Leninových bolševiků, sílily a stále více se přibližovaly svým revolučním cílům. Situace nakonec vyvrcholila o více než deset let později, kdy byly ruské zdroje kvůli nárokům první světové války vyčerpány.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články