Krvavá hraběnka z Čachtic: Byla Alžběta Báthoryová opravdu taková zrůda? – G.cz
Vyhledávání

Krvavá hraběnka z Čachtic: Byla Alžběta Báthoryová opravdu taková zrůda?

Zdroj: Jakubisko Film Slovakia

Příběh Čachtické paní dodnes láká nejen spisovatele, historiky, ale i filmové tvůrce. Události, které se odehrály na přelomu 16. a 17. století v Uhrách stále v lidech vzbuzují děs. Tamní hraběnka Alžběta Báthoryová se proslavila legendou o hrůzostrašných vraždách mladých panen, v jejichž krvi se prý poté koupala…

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 26.12.2020, 09:00

Na Vánoce snad ještě více, než kdy jindy milujeme příběhy. Ten, co si pro vás připravila naše kolegyně z Extra.cz Tereza Abazid sice není zrovna pohádkový, ale fascinující je bezpochyby... Čtěte dál a určitě nám dáte za pravdu.

Po stopách krvavé hraběnky

Už odmala jsem se zajímala o tajemství krvavé hraběnky. Před několika lety jsme s mamkou vyrazily na Slovensko po stopách obávané Alžběty Báthoryové. Po dlouhé lesní stezce, jsme došly k Čachtickému hradu tedy dnes spíš již k troskám. Na místo, kde byla po čtyři roky vězněna, a kde ke konci srpna roku 1614 zemřela uherská hraběnka.

I po několika letech je toto místo, v okrese Nové Město nad Váhom, stále tajemné. Při posezení mezi ruinami vám začne běhat mráz po zádech a přemýšlíte o tom, co vedlo Alžbětu Báthoryovou k vraždám a jestli neměl proces politický podtext, jak hraběnku odklidit z cesty.

Domluvené manželství s proutníkem

Alžběta se narodila někdy kolem roku 1560 v sídle Bátor, dnes se město na východě Maďarska nazývá Nyirbátor. Už v deseti letech byla považována za velmi dobrou partii, neboť byla krásná, vzdělaná, bohatá a její rodina měla dobré postavení.

Alžběta se v 15 letech provdala za o pět let staršího Františka Nádasdyho (přezdívaného „černý rytíř“), kterému porodila pět dětí, které nadevše milovala.

Hraběnku dlouhá léta trápilo, že nedokázala přivést na svět mužského potomka. První syn Ondřej zemřel, když mu bylo pět a druhý, Pavel, se narodil v době, kdy šlechtičně táhlo na čtyřicet. Kromě dvou synů měla ještě tři dcery - Annu, Uršulu a Kateřinu.

Anna, Kateřina a Pavel svou matku přežili a byli tak svědky vyšetřování jejích činů a následného tragického konce.

František nepatřil mezi galantní šarmantní muže. Byl to drsný voják, který byl známý svými pletkami a cholerickými výbuchy vzteku. Další věc, která Alžbětě na klidu nepřidala…

Řada pomocníků

Alžběta se obklopovala řadou podivínů, kteří na ni mě6li velký vliv. Jednou z blízkých důvěrnic byla Ilona Ió, která své paní plnila vše, co ji na očích viděla. Dalšími byly statná Dorota Sentéšová, o které se mluvilo jako o mužatce a léčitelka Anna Darvuliová, jež se prý vyznala v černé magii a hypnóze.

Právě Darvulii se připisuje lví podíl na tom, že se z Alžběty stala krvelačná bestie. Její bylinné lektvary, kterým hraběnka holdovala, obsahovaly přírodní drogy a odvary z makovic. Je tedy možné, že Alžběta byla při mučení naprosto mimo sebe a zdrogovaná.

Posledními přisluhovači byli Eržika Majorová, Kateřina Benecká, která měla za úkol najímat nové služebné a odstraňovat stopy po mučení a Jan Ujváry, kterému se říkalo Ficzko.

Psychické problémy

Řada spisovatelů, kteří se o Alžbětu dlouhodobě zajímali, píší o tom, že šlechtična trpěla depresemi, které vyústily v přehnanou péči o své zdraví. Možná, že právě její choroba, a nešťastný život vedl hraběnku k tomu, že se z ní stala osamělá tyranka, která ostatním krásným a veselým ženám záviděla.

Některé zdroje vychází z toho, že se podivné sadistické sklony začaly objevovat už po narození první dcerky, ale naplno se rozjely až po smrti jejího manžela. Při mučení bezbranných dívek se chovala jako blázen, někdy se na týrání žen jen dívala, jindy se trýznění chopila sama. Se svými obětmi neměla žádný soucit.

„Krvavá Báthoryčka“ se uchylovala k děsivým metodám, mezi které například patří zapichování jehel pod nehty, prostřihávání kůže mezi prsty, zasouvání rozžhaveného železa do jícnu, bičování, sešívání úst, pálení svíčkou či šlehání kopřivami.

Jak to však bylo s legendárními krvavými „omlazovacími“ koupelemi? Vypadá to, že šlo jen o mýtus. Nezachoval se žádný písemný důkaz, a ani nikdo z později vyslýchaných o tom nevypovídal.

Spadla klec

Klec spadla 29. prosince roku 1610, kdy do zámku dorazil palatin (v Uhrách titul pro králova zástupce nebo zemského správce) Juraj Thurzo spolu s vojáky a Alžbětinými zeti. Okamžitě se s vojáky vydal na průzkum budovy a hlavně podzemí, o němž věděl, že tam hraběnka zavírá neposlušné služebné. Nečekal však, co za zavřenými dveřmi sklepních místností najde.

Byl to otřesný pohled, na podlaze byla tlející zohyzděná těla mladých dívek, některé ještě žily, ale přišly zcela o rozum. Bylo to jasné, povídačky o Alžbětě byly pravdivé. Sama šlechtična však tvrdila, že jde o politický komplot a ona jen jeho obětí. A možná měla pravdu. Objevily se spekulace, že palatin Thurzo toužil po hraběnčině majetku a celý proces byl vykonstruovaný.

Soudní líčení

Soud s obžalovanými začal v lednu roku 1611, avšak bez hraběnčiny účasti, které byla odepřena možnost obhajoby. Její pomocnice situace využily a tak velkou část viny svalily právě na Alžbětu.

Dohromady prý kvůli čachtické paní zemřelo na 650 dívek, podle písemných odkazů byl však počet mnohem menší – v řádu desítek.

Dorota a Ilona byly upáleny zaživa, poté, co jim kat kleštěmi vytrhal všechny prsty na rukou, Ficzkovi byla setnuta hlava, jeho mrtvola pak byla spálena na hranici. Jediná Darvulia se soudu vyhnula. Zemřela dřív, než k vyšetřování došlo. Před smrtí oslepla a ochrnula, že by boží trest?

Čachtická paní nakonec skončila zazděná v kobce, kde přežila několik let. Podle historiků však nikdy ani na chvíli nezalitovala svých činů. Její život skončil 21. srpna 1614 v brzkých ranních hodinách…

Podobné články

Doporučujeme

Další články