Reportéři bránili Českou televizi vlastním tělem

Dnes je tomu přesně 22 let od doby, kdy se odehrála takzvaná první televizní krize v ČT. Ta oficiálně začala 12. prosince 2000 odvoláním generálního ředitele Dušana Chmelíčka Radou České televize, na což během následujících 5 dnů zareagovalo více než 40 zástupců všemožných českých sdružení peticí. Dožadovali se odvolání Rady a zastavení hledání nového ředitele, které proběhlo v podstatě okamžitě. Rada ČT situaci však vnímala jinak a během pouhých 8 dnů dokázala vybrat a zvolit za nového generálního ředitele Jiřího Hodače. Hlasovalo pro něj 7 členů členů Rady z 9. Nutno podotknout, že se přihlásilo celkem 33 uchazečů a Rada vše stihla rozhodnout za jediný den. A tak se Jiří Hodač stal generálním ředitelem České televize s účinností od 22. prosince 2000.

mohlo by vás zajímat

Mediální kachna jako hlavní zpráva největší české komerční televize: Když si Nova ušila z ostudy kabát kvůli kampani neznámého bulváru

Části veřejnosti i některým zaměstnancům televize se „podivné“ chování Rady ČT v souvislosti s výměnou ředitele příliš nelíbilo. V souvislosti s tím byla založena i nová občanská iniciativa pod názvem Česká televize – věc veřejná a v rámci zmiňované petice se ohrazovala vůči Radě České televize. Ta se na svou obranu hájila tím, že za rozhodnutím nestojí vliv žádné politické strany a že pracuje naprosto nezávisle.

V rámci České televize se v den zvolení Jiřího Hodače zformoval Krizový výbor. Ten měl za cíl informovat veřejnost v rámci zpravodajství o událostech, které se ve vedení veřejnoprávního média dějí a zároveň se snažil vyzvat Radu ČT k odstoupení. To se samozřejmě nestalo. 23. prosince tento výbor složený ze zaměstnanců televize vydal prohlášení 2000 slov v roce 2000, ve kterém byly ty stejné požadavky jako u ostatních iniciativ. Ve stejný den se však čerstvý ředitel Hodač rozhodl zaměstnat Janu Bobošíkovou. Obsadil ji do funkce ředitelky zpravodajství. Ta byla tehdy známá jako moderátorka, ale především jako poradkyně tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. Takže se z Bobošíkové okamžitě stala osoba, která je podezřelá z propojení na ODS. V ten stejný den se stala ještě jedna zajímavá věc. Hodač totiž nařídil ochrance, aby nevpouštěla novináře do budovy zpravodajství na Kavčích horách.

Na Štědrý den se Bobošíková ve své vedoucí pozici pokoušela úkolovat některé redaktory ve zpravodajství ČT, jenže marně. Bobošíková totiž u nich neměla respekt a navíc ji nepovažovali za právoplatnou ředitelku. Ignorovali dokonce i její rozdávaní výpovědí. Považovali ho totiž za naprosto neplatné. Do hry se zapojil i ministr kultury Pavel Dostál, když vyzval Hodače k rezignaci. Situace se nepozdávala ani některým dalším politikům, jako byl například Ivan Pilip nebo Jan Ruml, kteří navštívili zpravodajský velín ČT a společně ve spacácích přespali s protestujícími zaměstnanci České televize ve studiu.

mohlo by vás zajímat

Největší podvod v historii televize: Pořad Bingo sledovaly 3 miliony diváků týdně

Den před Silvestrem se v pořadu Volejte řediteli ozval i ředitel TV Nova Vladimír Železný, když se vyjádřil ke krizi ve veřejnoprávní televizi a následně podpořil Jiřího Hodače, čímž mnoho lidí překvapil. Na Nový rok se situace trochu pohnula. Protestující reportéři se 1. ledna dočkali podpory i od českých a mezinárodních novinářů a o dva dny později už probíhala demonstrace na Václavském náměstí na podporu vzpoury ČT. Téhož dne se i Senát rozhodl vyzvat k rezignaci Hodače a Poslaneckou sněmovnu k tomu, aby odvolala Radu České televize. Tento nátlak zřejmě Hodač neunesl, protože 4. ledna zkolaboval a následně strávil několik dnů v nemocnici.

Po týdnu od hospitalizace se nakonec rozhodl odstoupit z funkce generálního ředitele ČT. Zastupován byl na krátkou dobu Věrou Valterovou, avšak pouze do 9. února 2001, kdy byl zvolen prozatímním ředitelem Jiří Balvín. Na podzim téhož roku byl Balvín vybrán a zvolen oficiálním generálním ředitelem ČT s platností od 15. listopadu 2001.