Kreslit musel potají a do Prahy ho pozval sám Masaryk. Jože Plečnik pak postavil jeden z nejslavnějších kostelů u nás – G.cz
Vyhledávání

Kreslit musel potají a do Prahy ho pozval sám Masaryk. Jože Plečnik pak postavil jeden z nejslavnějších kostelů u nás

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Jože Plečnik, u nás známější jako Josip, byl slovinský architekt a urbanista. Proč by vás to mělo zajímat? Právě on totiž Česku dal jeden z jeho nejznámějších a nejunikátnějších kostelů, a sice kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech. Monumentální stavba neznalé oko může pobouřit, jedná se ale o výkladní skříň stylu jednoho z nejvýznamnějších evropských architektů 20. století.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 19.8.2020, 14:16

Bohém? To nikdy!

Jože Plečnik, u nás známější jako Josip, byl původem slovinský architekt, který se ale zamiloval do Česka. Studoval tu, pracoval tu a postavil tu jedny z nejunikátnějších staveb, které jsou na našem území k vidění. Tou vůbec nejznámější je pravděpodobně unikátní kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech. Stavba inspirovaná Noemovou archou je výkladní skříní Plečnikova stylu a její základní kámen byl položen právě před 91 lety. Co byl jeho autor vlastně zač?

Plečnik se narodil jako třetí ze čtyř dětí do rodiny truhláře Andreje Plečnika, který v Lublani provozoval truhlářskou dílnu a plánoval, že malý Jože ji jednou převezme. Chlapec se do toho příliš nehrnul. Ve škole téměř propadal, nešly mu zejména exaktní vědy, vždy si ale rád kreslil. To mu otec zakazoval a dokonce jej za to trestal - nechtěl totiž, aby se ze syna stal bohém. A tak si Jože kreslil potají, pod peřinou. Vyplatilo se to. I když šel studovat truhlařinu na průmyslovku, jeho precizní kresba zaujala jednoho z profesorů, a tak byl přijat jako kreslič do ateliéru Leopolda Theyera. Dostal se dokonce na uměleckou školu do Vídně, kde pod vedením Otty Wagnera navrhl několik budov v centru města. Rodinná tragédie se pak změnila v jeho štěstí - když starý Plečnik nečekaně zemřel, matka a starší bratr se shodli, že Jože je na vedení dílny ještě moc mladý. Kariéře, kterou si sám zvolil, tak nestálo nic v cestě.

Plečnikova Praha

V roce 1911 odešel Plečnik studovat do Prahy. Jeho práce zaujala samotného Masaryka, a tak, když jako prezident zcela nové republiky toužil zrenovovat a modernizovat Pražský hrad, pozval si Tatíček Masaryk právě Plečnika. Byl to právě slovinský urbanista, kdo se významně podílel na podobě Pražského hradu takové, jak ji známe dnes. Masaryk si nechal upravit přímo svůj byt na Hradě, zároveň Plečnik ale upravoval I. nádvoří a Sloupovou síň Pražského hradu.

Masaryk byl z jeho práce nadšený, a tak jej zaměstnal i rekonstrukcí zámku v Lánech. Plečnik se na tváři Prahy dále otiskl návrhem na úpravu obory Hvězda, nárožního domu v Žatecké ulici na Novém Městě či - a to zřejmě vůbec nejvýrazněji - právě kostelem Nejsvětějšího srdce Páně. Plečnik sám byl silně věřící katolík, ostatně, za komunismu pak kvůli tomu měl jako vysokoškolský profesor řadu problémů a měl téměř zakázáno přednášet, a tak se na této budově vyřádil, takříkajíc.

Monumentální stavba je kromě již zmíněné Noemovy archy inspirována královskou estetikou. Víte například, co mají připomínat hroty vystupující z fasády? Královský hermelín. Báň na vrcholu věže pak představuje královské jablko. Mimochodem, hodiny, které rovněž zdobí specifickou plochou věž, jsou s průměrem 7,5 metru největší v Česku. Kostel se rovněž dříve pyšnil šesticí zvonů, za války ale byly roztaveny a využity na výrobu munice. Dnes už tam jsou jen dvě kopie. Kostel byl vysvěcen 3. května 1932 kardinálem Karlem Kašparem.

A Plečnik? Ten se vrátil do rodné Lublaně a v podstatě ji celou přestavěl. Když pak v roce 1951 zemřel, dočkal se architekt státního pohřbu se všemi poctami a náležitostmi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články