Krása nerostů: 5 příkladů, kdy se uhlí stalo uměním – G.cz
Vyhledávání

Krása nerostů: 5 příkladů, kdy se uhlí stalo uměním

Temnota směřuje do samotného středu...
Zdroj: inhabitat.com

Jen nudné palivo, nebo estetický předmět? Posuďte sami, jak nerost ovlivňuje životy lidí po celém světě.

Veronika Doleželová
Veronika Doleželová 5.5.2015, 08:22

Těžba uhlí je živým tématem na celém světě a vzbuzuje rozporuplné emoce. Vyspělému světu přináší uhlí životodárnou energii a teplo, ale zároveň i bývá obviňováno z vyvolávání globálních změn klimatu(dodejme, že podle řady vědců neprávem).

Umělci se na uhlí dívají bez ideologických brýlí a snaží se v něm najít krásu. Zapomeňte proto na hádky o životní prostředí a kochejte se!

1. Uhelná spirála na trávníku Univerzity ve Wyomingu, USA

Umělec Chris Drury svou uhelnou spirálu pojmenoval "Carbon Sink". Vytvořil ji jako metaforu pro lesy zničené háďátkem borovicovým. Uhlí přece není nic jiného než dávné stromy...

Dodejme, že právě ve Wyomingu je největší uhelný důl, z jehož zisků je financován i provoz univerzity.

2. Obrazy z řek znečištěných kalem opuštěných dolů - Ohio, USA

Řeky v jihovýchodním Ohiu po otevření prvních dolů ztratily průzračnou barvu. Bývaly hnědé, oranžové nebo mléčně bílé. To se ale bavíme o dávných začátcích těžby – dnešní metody jsou už k přírodě šetrné. Směsi, které kdysi znečišťovaly americké toky, se dají využít originálním způsobem.

Kal, který mimo jiné obsahuje železo, kyselinu sírovou, bauxit a řadu dalších látek, má různou barvu. Umělci Sabraw a Riefler se z něj rozhodli dostat barevné pigmenty, které by pak mohli prodávat jako malířské potřeby. Je to připomínka dávno minulých dob, kdy uhelný průmysl znečišťoval přírodu.

S projektem začali v galoších a s kyblíky, ale během pěti let se jim začalo dařit. Podívat se můžete sami. Tyhle obrazy vznikly z pigmentů získaných ze starých uhelných dolů. Působivé? Slabé slovo. Prostě nádhera.

3. Leštěný kouzelný gagát, Čína

Také se mu říká jet, černý jantar nebo kanell. Je to černý, lesklý, pevný minerál, který se jako rarita nachází v uhelných slojích.

Tady je ukázka vyleštěného gagátu, na který pak čínští umělci aplikovaly různé řezby. Hlavně v 19. století po něm byla silná poptávka. Číňané z něj dokázali vytvořit úchvatná díla, dokonce i vázy a drobné ozdoby. Dnes je Čína nejen největším producentem černého uhlí, ale i jeho spotřebitelem.

Každý nalezený kousek gagátu je umělecky využit. Složením je více podoben hnědému uhlí a dokonce je i hořlavý. Je to ironie, protože se často používal i jako smuteční šperk.

4. Uhelné sošky, Kentucky, USA

Připomínkou, jak těžkou práci představuje i dnes těžba uhlí, jsou tyhle malé figurky. V Kentucky je vyrábí malý rodinný podnik s více než čtyřicetiletou tradicí.

Náměty figurek jsou horníci, první američtí osadníci i původní indiánští obyvatelé. Místo běžná enegie tak uhlí může poskytovat i estetický zážitek.

5. Uhelné šperky, Morca, Kolumbie

Malá hornická vesnice Mórca, ležící čtyři hodiny jízdy od Bógoty, své přežití váže hlavně na těžbu uhlí, a to včetně dětí. Ty ale uhlí netěží...

V roce 1995 ve vesnici kolumbijská vláda otevřela dílnu, kde se mohou chlapci naučit vyřezávat z uhlí šperky a šošky. Umělecká ruční práce tak slouží jako alternativa příjmům z těžby. I když jsou dílka krásná, prorazit na trhu je těžké. Těžit uhlí je pořád stabilnějším zdrojem příjmů.

A tady máte téma k hospodské hádce - sluníčko, či uhlí?

Podobné články

Doporučujeme

Další články