Husarský kousek jménem zavedení povinné školní docházky: Marie Terezie napomohla k všeobecné české vzdělanosti – G.cz
Vyhledávání

Husarský kousek jménem zavedení povinné školní docházky: Marie Terezie napomohla k všeobecné české vzdělanosti

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Před 245 lety se Marie Terezie Habsburská rozhodla, že vydá Všeobecný školní řád pro všechny císařsko-královské země, který mimo jiné obsahoval i zavedení šestileté povinné školní docházky. Připomeňme si toto významné výročí desítkou zajímavostí o pozoruhodné panovnici, která zůstává jedinou ženou na českém trůně.

Jan Palička
Jan Palička 6.12.2019, 07:54

1. Talentovaná dědička trůnu

Budoucí císařovna se narodila ve vídeňském Hofburgu a hned první den byla pokřtěna jako Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna. Byla nejstarší dcerou císaře Karla VI. Habsburského a jeho choti Alžběty Kristýny Brunšvické. Od mala projevovala Marie Terezie nesmírnou inteligenci, silné náboženské cítění, talent na jazyky ale i na zpěv. Dokonce v mládí hrála a zpívala v divadelních hrách a operách. Jelikož její jediný bratr Leopold zemřel v dětství ještě dříve, než se narodila, vydal císař Karel VI. dokument nazvaný pragmatická sankce, kterým zajistil nástupnictví trůnu Marii Terezii jako své nejstarší dceři. Stala se tak v roce 1740 první a jedinou ženou, která kdy v zemích tehdejší rakouské říše, tedy i v Česku, vládla.

2. Štěstí v lásce s lotrinským princem

Tak jako všem šlechtičnám i Marii Terezii vybrali manžela rodiče, kteří při tom hleděli hlavně na politiku. Volba padla na syna lotrinského vévody Leopolda Josefa Františka Štěpána, který byl o 9 let starší. Marie Terezie měla jako jedna z mála urozených dívek to štěstí, že svého muže vroucně milovala a stejně intenzivní city choval i on k ní a jednalo se tak o jedno z nejharmoničtějších panovnických manželství v dějinách monarchie. Svatba se konala 12. února 1736 ve Vídni a oddávajícím byl vídeňský nuncius (papežský velvyslanec). O oddanosti Marie Terezie manželovi svědčí i to, že po jeho smrti chodila jako vdova po zbytek života jen v černé a nikdy se s úmrtím Františka Štěpána nevyrovnala

3. Matka dynastie

Moderní feministky by z Marie Terezie asi velkou radost neměly. Panovnice zastávala názor, že úkolem ženy je rodit potomstvo a ani ona jako držitelka trůnu není výjimkou. Spolu s manželem spojením svých rodů založili novou dynastii Habsbursko-Lotrinskou, jejíž členové žijí do dnešních dní. Dynastie byla díky plodnosti císařského páru velmi početná. Františkovi Štěpánovi porodila Marie Terezie neuvěřitelných 16 dětí, z toho 5 synů a 11 dcer. Z toho 12 dětí se dožilo dospělosti, tři dcerky zemřely jako batolata a syn Karel Josef skonal ve svých šestnácti letech.

4. Sňatková diplomatka

Poněkud rozporuplně působí fakt, že Marie Terezie na jednu stranu byla velkou kritičkou toho, že dcery panovnických rodů jsou bez vlastního svolení provdávány při sňatcích, které jim domluví jejich rodiče, a na stranu druhou takto sama provdala své dcery s výjimkou své oblíbenkyně Marie Kristýny, které jako jediné dovolila vybrat si manžela a s výjimkou Marie Alžběty, která se stala abatyší v Innsbrucku. Podobně přistupovala Marie Terezie i k domlouvání sňatků svých synů, na prvním místě pro ni vždy bylo, aby sňatkem došlo buď k rozšíření habsburské říše o nová území nebo umístění Habsburků na trůn cizího státu. Děti císařovny sice neměly takové štěstí s předem vybranými partnery jako ona sama se svým manželem, nicméně právě její pověstná sňatková diplomacie vedla k tomu, že její děti ve finále vládly v sedmi různých královstvích.

5. Dcera císaře, manželka císaře a matka dvou císařů

Na rakouský a tím pádem i český trůn Marie Terezie usedla díky pragmatické sankci, která představovala výjimku z pravidla, že následníkem je vždy nejstarší syn stávajícího panovníka a není-li ho, pak panovníkův mladší bratr. Jakkoliv mohla díky rozhodnutí svého otce Marie Terezie vládnout Rakousku, nástupnictví v čele Svaté říše římské jí Karel VI. zajistit jako ženě nedokázal. Římským císařem se proto stal manžel Marie Terezie František Štěpán. Zároveň se Marii Terezii povedl unikát v podobě toho, že na císařský trůn usedli hned dva její synové. Prvním byl v roce 1780 Josef II. a po jeho smrti v roce 1790 pak říši vládl jeho mladší bratr Leopold II.

6. Reformátorka a patronka vzdělanosti

Marie Terezie se do dějin zapsala jako velká reformátorka, v čemž následně pokračovali i její synové. Možná to byl její ženský pohled na věc, který jí donutil starat se o blaho svých poddaných, což její otec a jeho předchůdci poněkud zanedbávali. Vláda Marie Terezie je vnímána jako počátek osvícenství v rakouských zemích. Reformovala trestní právo, zavedla první pozemkové katastry, s čímž souviselo i zavedení pojmenovávání ulic a číslování domů, zmírnila svými patenty robotní povinnosti, podporovala obchod a průmysl, zavedla celní unii, sjednotila míry a váhy, provedla měnovou reformu a zavedla první papírové peníze. Hlavním přínosem Marie Terezie ale bylo to, že v roce 1774 zavedla povinnou školní docházku, jelikož sama dobře věděla, že vzdělanost je pro život nezbytná. Cílem bylo vymýtit negramotnost mezi poddanstvem, z něhož před dobou její vlády jen málokdo uměl číst nebo psát.

7. Láska k vychovatelce

Marie Terezie měla se svou matkou Alžbětou Kristýnou Brunšvickou problematický vztah. Tehdejší dvorská etiketa nedovolovala panovníkům láskyplné chování k vlastním dětem, i ony byly pokládány za jejich poddané a svou matku musela Marie Terezie oslovovat Vaše Veličenstvo a pokud se s ní chtěla setkat, musela nejprve požádat o audienci. Nadto se Alžběta Kristýna příliš netajila tím, že nejstarší dcera je pro ní jen slabou náhradou za milovaného syna, který zemřel jako dítě. Matku tak Marii Terezii nahrazovala její vychovatelka hraběnka Marie Karolína von Fuchs-Mollardová. Ta byla od dětsví její důvěrnicí a do sňatku s Františkem Štěpánem Lotrinským i nejbližší osobou. Dokonce hraběnce mladá panovnice říkala maminko. Svou lásku a úctu jí již jako císařovna projevila tak, že hraběnce jako jediné osobě, která nebyla habsburské krve, umožnila být pohřbena v rodové kryptě vídeňského kapucínského kostela po boku panovnice, kterou vychovala.

8. Boj s neštovicemi - rodinným prokletím

Dnes tak banální onemocnění jako neštovice bylo před třemi stoletími obávanou a smrtelnou chorobou, která si svou daň vybrala i v rodině Marie Terezie. Neštovice zabily tři z jejích dětí - Karla Josefa a Johanu Gabrielu a Marii Josefu i obě manželky jejího syna Josefa II. Isabelu Parmskou a Marii Josefu Bavorskou. Zákeřná nemoc postihla i samotného Josefa II., který ji poměrně baz následků přečkal a jeho sestru Marii Alžbětu, která sice přežila, ale těžký průběh nemoci jí doživotně podlomil zdraví. V roce 1767 onemocněla i sama Marie Terezie. Neštovice u ní byly tak vážné, že nikdo nevěřil tomu, že bude schopná přežít. Panovnici bylo v horečkách a agónii uděleno 28. května poslední pomazání a krátce na to upadla do bezvědomí. Z toho se ale zázrakem probrala a 1. června se uzdravila a mohla tak vládnout dalších 13 let.

9. Podlomené zdraví a smrt

Zdraví panovnice obzvláště na sklonku života nebylo nejpevnější. V mládí krásná štíhlá a na svou dobu vysoká Marie Terezie trpěla na stará kolena nadváhou a navíc se neustále utápěla v depresích po smrti manžela. Poslední léta jejího panování navíc byla plná stresu z nutnosti přistoupit na rozdělení Polska mezi Pruské císařství a Rusko a z vedení války o bavorské dědictví v roce 1778. Chřadnoucí panovnice trpěla astmatem a vysokým krevním tlakem. Počátkem listopadu 1780 se nachladila během lovu bažantů a 29. listopadu pak zemřela. Pitva odhalila, že císařovna měla nejspíše celý život nefunkční jednu plíci. I její největší nepřítel, pruský císař Fridrich II., s nímž vedla několik válek, jí v den jejího skonu vzdal hold.

10. Navždy po boku manžela, ale pohřbena na třech místech

Marie Terezie byla stejně jako všichni příslušníci jejího rodu od roku 1633 pohřbena do císařské krypty kapucínského kostela ve Vídni. K té byla za tímto účelem přistavěna rokoková kaple s kopulí, v jejímž středu spočívá monumentální společný cínový sarkofág Marie Terezie a Františka Štěpána, jediná společná rakev v celé hrobce. Císařovna tak může navždy spočívat po boku muže, kterého tolik milovala. Okolo jejich sarkofágu jsou pak rakve potomků císařského páru a vychovatelky Marie Terezie, hraběnky von Fuchs-Mollardové. Jak ovšem velela rodová tradice, tělo Marie Terezie není v hrobce kompletní. Srdce panovnice bylo vyňato a pohřbeno v kovové schránce v takzvané hrobce srdcí v augustiniánském kostele poblíž Hofburgu a její vnitřnosti pak leží v urně ve vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Zde se můžete přesvědčit o tom, že první československý prezident Masaryk byl možná synem prapravnuka Marie Terezie Františka Josefa I.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu