Kyborg s duší

Každý, kdo má trochu povědomí o moderní japonské kultuře, ví, že série Ghost in the Shell k ní patří skoro stejně jako sushi nebo Hello Kitty. Kyberpunkové dílo vzniklo už na konci 80. let, kdy jej jako mangu na pokračování pro časopis Šúkan Young Magazine psal Masamune Širó. Populární futuristický thriller o kyborgovi s lidským mozkem jménem Motoko Kusanagi se posléze dočkal dvou celovečerních anime filmů a několika kreslených televizních seriálů. Byl velkou inspirací tvůrcům Animatrixu i přímo kultovního Matrixu. Díky tomu se dostal do širšího povědomí i mimo zemi krvavého slunce, což se nakonec projevilo tím, že si na látku začal brousit drápy Hollywood.

V hraném americkém remaku z roku 2017 ztvárnila Motoko, pro potřeby západního publika přejmenovanou na Miru, Scarlett Johansson. Ačkoliv, on to není přímo remake, film Ruperta Sanderse je zkrátka hranou verzí Ghost in the Shell a kombinuje v sobě motivy z původních filmů, seriálů i mangy. S Motoko se tu divák setkává jako s Majorem, velitelkou Sekce 9, speciální policejní jednotky, která bojuje proti těm nejhorším kyberzločinům. Major se snaží dopadnout zločince, jehož cílem je zničení společnosti Hanka Robotics, lídra ve vývoji umělé inteligence. Major se však nepotýká pouze se zlem, ale také s vlastními pochybnostmi, když ji začíná zrazovat jediná nedokonalá část jejího jinak dokonalého těla – mozek. Čím dál častěji se jí v hlavě vynořují nesrozumitelné vjemy, které se zpočátku snaží potlačovat, ale posléze podněcují její zvědavost a přirozenou touhu přicházet záhadám na kloub. A postupně samozřejmě zjišťuje, že všechno je jinak.

GALERIE Zajímavosti o filmu Ghost in the Shell (2017)

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Počin produkční společnosti DreamWorks se začal připravovat už v roce 2011, tehdy se v projektu ještě angažoval Steven Spielberg. Přetavit v podstatě filozofickou mangu do hollywoodského scénáře se ale ukázalo těžším, než se původně zdálo, a tak byl použitelný výsledek hotový až někdy kolem roku 2016. Samotný a napjatě očekávaný film pak šel do kin o rok později, ještě před premiérou ale čelil obrovské kritice, a to kvůli představitelce hlavní role.

Ačkoliv je Scarlett Johansson jednou z nejkrásnějších a nejtalentovanějších hereček současnosti a díky roli Black Widow už byla zapsána i v srdcích fanoušků komiskových a akčních snímků, není to Japonka. Ani zdaleka ne. A vzhledem k tomu, že film se v Japonsku odehrává a národnost ústřední postavy je též nezměněna, tvůrci se tehdy potýkali s nařčeními z rasismu. Zároveň se do popředí dostal pojem whitewashing. Řada lidí začala upozorňovat na to, že Hollywood se snaží dlouhodobě "vybílit" celou svou produkci a chybí v ní výraznější diverzita. Diskutující se pak rozdělili na dva tábory; ten, který byl výrazně proti obsazení Johansson do role Motoko a ten, který tvrdil, že raději uvidí jako Motoko kvalitní bílou herečku, než průměrnou herečku asijského původu, která bude vybrána jen pro svůj původ.

My stojíme někde uprostřed, protože podle nás se Ghost in the Shell z roku 2017 moc nepovedl. Kromě působivého vizuálu film nenabízí nic moc zábavného bez ohledu na to, kdo v něm hraje - a to se v něm objeví i naprosto legendární japonský herec Takeši Kitano, který zásadně nemluví jinak než svou mateřštinou. Ale však víte; to je jen náš názor.

mohlo by vás zajímat

Běda lidem, kterým U.I. vládne! Distopický neonový svět kyberpunku se narodil v Minnesotě, proslavil ho Blade Runner

Každopádně, ten svůj si můžete udělat dnes ve 20 hodin na Prima Cool. A pokud vás zajímají spíš japonské animované originály, podívejte se do programu letošního ročníku největšího českého festivalu sci-fi filmů Future Gate. V rámci sekce Legendy sci-fi pořadatelé uvedou mnohými oceňovanější "dvojku" Ghost in the Shell s podtitulem Innocence z roku 2004. V Praze to bude 2. února v kině Lucerna od 14 hodin, v Brně 7. února ve Hvězdárně od 18 hodin - a to bude opravdu zážitek!