Kontroverzní Lars von Trier: Filmař, který "chápe Hitlera" a přivedl na svět Antikrista – G.cz
Vyhledávání

Kontroverzní Lars von Trier: Filmař, který "chápe Hitlera" a přivedl na svět Antikrista

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Lars von Trier točí podle sebe a svých pravidel. Jeho filmy nejsou pro každého lehko stravitelné, přesto si dánský režisér za roky v oboru získal mezinárodní renomé. Pravda, zčásti je to proto, že hrdinka jednoho jeho filmu si ustřihne klitoris a taky proto, že jednou na festivalu v Cannes řekl, že "chápe Hitlera", a pak tam sedm let měl zakázáno jezdit, ale jak by řekl klasik - historie se neptá...

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 30.4.2020, 06:05

Talent z Dánska

"Lars von Trier? Neznám."
"Natočil Antikrista."
"To jsem asi neviděl. Nebo počkej! To je ten film, jak si tam ženská ustřihne kus..."
"Jo. To je přesně ten."
"A není to ten ten, co na nějaký tiskovce řekl, že chápe Hitlera?"
"Ano, ano..."

Imaginární rozhovor? Nebo velmi reálný a velmi běžný začátek konverzace o dánském filmaři Larsi von Trierovi? Z naší zkušenosti spíš to druhé. Kontroverzní tvůrce natočil výborné a osobité filmy a zároveň se zasloužil o vznik hnutí Dogma 95, které svého času ovlivnilo celou evropskou kinematografii. Ale taky je to, řekněme... výstřední osobnost.

Ale zřejmě mu to bylo dáno do vínku ne v kolíbce, ale dávno předtím, než 30. dubna 1956 v Kodani přišel na svět. Jeho matka si totiž syna pořídila ne se svým manželem, ale se synem dánského skladatele J. P. E. Hartmanna, a to proto, že chtěla mít dítě "s tvůrčími geny". Sám Trier na to přišel až v dospělosti a od té doby se sám popisuje jako "oběť genetického experimentu své matky". Právě toto odhalení a také jeho dětství, v němž nebylo mnoho výchovy, jsou dvě věci, které později určily směr Trierova režijního stylu.

Jeho základy nicméně získal při studiu na dánské Národní filmové škole a už jeho studentské počiny sbíraly ceny na evropských filmových festivalech. Jeho první snímek po absolvování studia, film Prvek zločinu, získal na festivalu v Cannes cenu za techniku i nominaci na Zlatou palmu, což je na debut velmi slušné skóre. Díky tomu mohl Trier na začátku 90. let otevřít vlastní produkční společnost Zentropa Entertainment, což mu zajistilo tvůrčí svobodu. Pod její hlavičkou vznikl mezi fanoušky evropského filmu dnes již kultovní seriál Království.

Hlavně upřímně!

Když na něj maminka na smrtelné posteli hodila tu "rodinnou bombu", v Larsovi to celkem pochopitelně něco změnilo. Rozhodl se, že chce točit co nejsyrovější a nejupřímnější filmy, a to jak po obsahové, tak formální stránce. S kolegou Thomasem Vinterbergem (Rodinná oslava, Hon, Kursk) dali hlavy dohromady a vytvořil filmařský manifest, který nazvali Dogma 95. Mezi pravidla Dogmy patří například používání výhradně ruční kamery, nepřípustnost obrazových efektů, úprav prostředí pomocí kulis, dějového či místního posunu příběhu, práce pouze s přirozeným světlem a žádné jméno režiséra v závěrečných titulkách. Dogma inspirovala režiséry nejen v Dánsku, ale po celém světě.

Zajímavé je, že ti dva natočili jen dva filmy, které dogmácká pravidla plně splňovaly - Vinterberg Rodinnou oslavu a Trier Idioty. Ale právě Idioti, bizarní kousek o partě předměstských intelektuálů, kteří si pro vlastní pobavení hrají na mentálně postižené a zaostalé jedince, dostali Dogmu mezi širší publikum. Larsův další kousek, slavný Tanec v temnotách, získal v Cannes Zlatou palmu a islandské zpěvačce Björk přiřknul rovněž nálepku herečka. Jak to bylo s tvorbou Larse von Treira dál? Dozvíte se v galerii:

Čím starší Lars von Trier je, tím divočejší jsou i jeho filmy. A složitější. Více a více se v nich zabývá filozofickými otázkami, etikou i morálkou. Ono to ale jen vypadá, že jsou plné chaosu a neřídí se vůbec ničím. Právě kvůli tomu, že v dětství neznal moc pravidel, má prý tvůrce naopak tendence si před natáčením jasně vytyčit mantinely, v jejichž mezích se pak úzkostlivě drží po celou dobu práce na konkrétním projektu. Samozřejmě to, jak ony mantinely vypadají, je věc druhá... V jádru je ale Trier konzervativní perfekcionista, rozhodně ne zmatkář.

A stejně jako svá díla mívá promyšlené i věci, co říká, ať jsou jakkoliv kontroverzní. Jenom tu myšlenku ze sebe někdy souká pomalu a v nešťastné formulaci. Nehezky na to doplatil v roce 2011 právě v Cannes, na místě, kde ho i jeho tvorbu vždy tolik milovali. Uváděl tam tehdy svůj film Melancholia a na tiskové konferenci prohlásil, že i když uznává, že Hitler nebyl "úplně správný" a "udělal pár špatných věcí", docela mu rozumí a trochu s ním i sympatizuje. Herečka Kirten Dunst, která seděla vedle režiséra, se jej snažila šeptem zarazit, ale on se nenechal se slovy, ať počká, že se dostane k pointě. Ale nedostal. Mnozí tvůrci pak volali po jeho vyloučení ze soutěže. Von Trier se sice zkusil omluvit a vše vysvětlit, přesto dostal od organizátorů ban a znovu mohl na věhlasnou filmovou událost vkročit až v roce 2018 se svým zatím posledním počinem Jack staví dům.

Podobné články

Doporučujeme

Další články