Emilka, pantograf, panťák, ale i žabotlam, snad žádný jiný dopravní prostředek si nevysloužil tolik přezdívek. Jistě jste s ním také někdy cestovali. Pokud ne, máte smůlu. Éra těchto příměstských elektrických souprav je nenávratně pryč, dnes vyjedou na trať naposledy.
Poslední žabotlam vozil pasažéry mezi pražskou Hostivaří a Roztoky u Prahy, avšak pouze do včerejška. Dnes ho čeká jeho poslední cesta. Zamíří do své konečné stanice - do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově.
Loučení ve velkém stylu
Na cestě do depozitáře nebude tento pantograf sám. Přidá se k němu historická souprava Českých drah, muzejní exemplář stejného stroje. Obě vlakové soupravy vyrazí z Prahy-Libně pět minut po deváté hodině dopolední. Panťáky budou vypraveny jako mimořádné rychlíky a v 9:12 zastaví v Praze-Holešovicích. Dále budou pokračovat přes Lovosice (10:41) a Ústí nad Labem západ (11:05). Do Chomutova dorazí čtvr hodiny po poledni. První stroj bude předán do sbírek Národního technického muzea a druhý, muzejní exemplář Českých drah, zamíří v 15:00 zpátky do Prahy. Tak ať vám to neujede.
![Čelní maska z profilu - už je jasné, proč označení "žabotlam"?](/sites/default/files/styles/gflex_square_big/public/field/image/2018/451-zabi_tlama_1.jpg?itok=vbo_dxxM "Čelní maska z profilu - už je jasné, proč označení "žabotlam"?")
Historie žabotlamů (chytlavé označení dostaly podle vzhledu čela) se začala psát v polovině 50. let minulého století. Snahou bylo změnit tvář příměstské dopravy, ale především ji zefektivnit. Odborníci hledali náhradu za tehdejší lokomotivami tažené vlakové soupravy. Ať už totiž byly lokomotivy parní nebo elektrické, jízda mezi od sebe nepříliš vzdálenými stanicemi se značně prodlužovala. Používané stroje měly totiž špatnou akceleraci. Dalším úskalím byla změna směru v konečných stanicích. Proto vznikly zcela nové příměstské vlaky, které tyto nedostatky neměly.
Oproti dříve používaným vlakům měly výborné zrychlení a hlavně jednoduchou změnu směru v konečné stanici. Nebylo nutné žádné složité a zdlouhavé posunování. Ale lepší výkon nebylo tím jediným, co žabotlamy nabídly. Měly luxusní interiér, polstrovaná sedadla, velká okna, toalety, nízkopodlažní uspořádání…
Emilky (podle jejich typového označní EM 475.1) byly vyráběny mezi lety 1964 – 1968 ve Vagonce Tatra ve Studénce. Celkem bylo zkonstruováno 51 čtyřvozových jednotek.
V provozu byly žabotlamy od roku 1964 do roku 2018. Jezdily na tratích kolem Prahy, ale i v severních Čechách a na severní Moravě. Mezi lety 1967 a 1976 pak také na východním Slovensku. Od poloviny 70. let se staly pilířem pražské příměstské dopravy. Jejich plánovaná životnost byla 15 let, ale některé soupravy ji výrazně překročily.
A zde se podívejte, kudy a kam jste se mohli podívat Orient expresem?
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
