Zdražování energií nebo zvyšování cen pohonných hmot – to jsou problémy, které v posledních týdnech asi nejvíce trápí celou Evropu. Do toho všeho zde panuje všeobecný strach z války na Ukrajině, se kterou je spojena i uprchlická vlna směrem na Západ. To všechno jsou problémy, které se týkají nás všech. Po vypuknutí válečného konfliktu na konci února se nejen v Česku zvedla obrovská vlna solidarity a pomoci. Lidé posílají peníze, pořádají benefiční akce, matkám s dětmi poskytují odvoz z hranic i plnohodnotný azyl. Odhaduje se, že se celkový počet ukrajinských uprchlíků v Česku aktuálně pohybuje kolem 200 tisíc, nicméně by jich k nám do země mohlo dorazit odhadem i dvakrát tolik.

Česká vláda navíc rozhodla, že ukrajinským uprchlíkům bude v rámci trojice zákonů umožněno vzdělání, přístup na pracovní trh, ke zdravotní péči, ale i sociálnímu zabezpečení. Navíc by mohli dostávat měsíčně 5 tisíc korun na pokrytí základních životních potřeb. Do toho všeho vlna solidarity ze strany našich občanů, ale i soukromých firem, které jim nabízejí SIM karty, oblečení atd atd. A tady už nastává situace, kterou někteří naši spoluobčané psychicky nezvládají a cítí se býti demotivováni a ochuzeni. Ze všech stran se na ně totiž valí zdražování, inflace, neúnosná cena pohonných hmot. Na jedné straně vidí, že ukrajinské ženy a děti dostávají zdarma základní komfort pro život, ale na té druhé přehlížejí, že jim Putinova vojska bombardují rodný domov a jejich bratři a otcové umírají ve válce.

Demotivovaní Češi ze všech vrstev jsou navíc svědky toho, že se v sousedních státech stropují ceny a snižuje DPH na potraviny i pohonné hmoty, zatímco Fialova vláda tak nekoná. I proto jezdí potupně tankovat do Polska i mnoho desítek kilometrů daleko. V Rakousku a Německu také vidí vysoké ceny pohonných hmot, jenže také u nich vidí dvojnásobné průměrné mzdy oproti Česku. Tudíž se deprese a pocit méněcennosti prohlubují.

Leckdo může namítat, že každý je svého štěstí strůjce, a kdo nemaká, ať nejí. Jenže nesmíme zapomínat na to, že jsou mezi námi i sociálně slabší a nízkopříjmoví jedinci, kteří tyto „křivdy“ vládnoucím politikům neodpustí jen tak. Fialova vláda navíc slibovala, že se bude snažit být vhodnou alternativou pro všechny občany, jenže ti to tak prozatím nevnímají.

A právě v tento moment nevolnictví se na tuto vlnu snaží naskočit opoziční populisté, jako je Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD), kteří skrz sociální sítě zkouší zneužít situaci ve svůj prospěch. A bohužel jim to vychází a své zastánce s touto problematikou dokážou zaujmout. Co se týče cen pohonných hmot, panuje zde podezření, že se na nich snaží „napakovat“ i samotné čerpací stanice, které nereagují na vývoj cen pohonných hmot dostatečně efektivně. I proto se Ministerstvo financí ČR rozhodlo zahájit kontroly a zjistit, zdali nedochází k umělému navyšování marží.

mohlo by vás zajímat

Uran, benzín, pšenice… Sankce se vracejí jako bumerang, i Česku, říká Kovanda

Nicméně protesty nespokojených občanů na sebe nenechaly dlouho čekat. V pondělí 14. března protestovali na hlavním tahu přes Ústecký kraj řidiči nákladních vozidel. Ti v rámci celostátního protestu zablokovali na půl hodiny silnici první třídy. Cílem demonstrantů je donutit vládu, aby začala řešit zastropování cen a snažila se snížit silniční daň. Když vláda nijak nezareaguje, budou prý protesty pokračovat.