Nepotvrzený rasismus versus ublížení na zdraví
Trendem posledních let je omlouvání se za věci, které jsme neudělali, mazání věcí z minulosti, které byly kdysi normální, vytahování 30 let starých kauz nebo osočování a souzení bez důkazů. Česko poměrně s nadhledem zvládlo vlnu MeToo, ale té následující v podobě BLM (Black Lives Matter) už se nevyhlo, což se ukázalo během březnového fotbalového zápasu Evropské fotbalové ligy mezi Slavií Praha a Glasgow Rangers, který dopadl podle očekávání. Fyzicky i technicky slabší skotský klub nezvládl nápor ze strany pražského klubu a zároveň se nedokázal smířit s porážkou, takže začal soupeře fyzicky napadat a faulovat, což vyvrcholilo nebezpečným faulem na brankáře Ondřeje Koláře. Ten si nakonec ze zápasu odnesl frakturu lebky.
Rozhodčí měl proti až nechutně agresivnímu Glasgow Rangers zakročit mnohem razantněji, protože jinak by se neodehrály další události, které nikdo nečekal. Tím máme na mysli tajuplné zašeptání českého obránce Kúdely do ucha Glena Kamary. Nikdo neví, co mu do ucha řekl, ale Kamara tvrdí, že šlo o rasistický výrok. Kúdela však stál na svém, takže šlo o tvrzení proti tvrzení. Verdikt disciplinární komise UEFA po několikatýdenním vyšetřování je však jasný – slávistický obránce Ondřej Kúdela si za nedokázaný rasismus nezahraje v 10 zápasech. Zatímco Kamara za fyzické napadení Kúdely, které je potvrzené, dostal zákaz na tři utkání. A další fotbalista Rangers Kemar Roofe za přizabití slávistického brankáře zas dostal stopku na čtyři zápasy. Celý skotský klub pak ze zápasu odešel s pokutou ve výši 9 tisíc eur za nevhodné chování celého týmu. Ze strany Rangers FC nepřišla žádná omluva a nikdo se ani nepozastavil nad naprosto nefotbalovým chováním Skotů, ale všichni naopak řeší tajuplné pošeptání do ucha.
Chování disciplinární komise UEFA bychom bez okolků mohli přirovnat ke středověké inkvizici. Soudy bez důkazů známe velmi dobře z dob socialismu, takže není divu, že se verdikt velmi výrazně dotkl českého mediálního prostředí a řeší ho i lidé mimo fotbalový okruh. Jenže bohužel není tak úplně férový a nahrává i populistickým politikům, kteří bojují za „normální svět“, ale ve skutečnosti si na této kauze chtějí jen přihřát body. Na sociálních sítích jsme byli svědky toho, že se k situaci vyjadřoval například Jaroslav Foldyna nebo Tomio Okamura, jenž si chce přihřát polívčičku na všem, co je „vlastenecké“, ale ve skutečnosti se mu vše jen hodí k aktivizaci svých voličů. Druhá strana samozřejmě mlčí, protože neexistuje žádný argument, který by nám sdělil, že trest pro Kúdelu je správný.
Do hry se zapojila dokonce i prezidentská kancelář Hradu, která poslala disciplinární komisi UEFA dopis, ve kterém si kancléř Vratislav Mynář stěžuje na nepoměr trestu pro Kúdelu a soupeře. „Odsuzujete slušného člověka bez jediného důkazu. Znemožňujete sportovci plnit si sen v Evropské lize. To vše jen proto, abyste naplnili zvrácená očekávání úzké skupiny aktivistů a klubu neschopného vítězit na hřišti, o to více však vykřikujícím prázdné a ublížené fráze o rasismu,“ postěžoval si Mynář v dopise. Kancléř Hradu je mimochodem velkým fanouškem Slavie Praha, takže je možné, že ho to přimnělo k reakci.
Naproti tomu předseda představenstva SK Slavia Praha Jaroslav Tvrdík se k incidentu postavil po svém. „Odpovídám za klub, jehož 85 % rozpočtu jde z UEFA a Premier League. Předložili jsme 50 stran textu od AK, rozsudek vynesen, konec. Klub se nemá kam odvolávat. Ondřej má hrazený právní tým, nikdo ho přes palubu nehodil a sám si to nemyslí. Musíme jít dopředu. A dnes vyhrát,“ reagoval na rozsudek na svém twitteru.
Co k tomu říct závěrem? I když jsme si mysleli, že se nás v Česku Black Lives Matter netýká, tak jsme byli přesvědčeni o opaku. Zároveň jsme byli poučeni o tom, že nepotvrzený rasismus je na Západě nadřazen pokusu o vraždu.