Komentář Jana Fouska: Skutečné důvody růstu cen energií aneb Zjednodušováním k dezinformacím – G.cz
Vyhledávání

Komentář Jana Fouska: Skutečné důvody růstu cen energií aneb Zjednodušováním k dezinformacím

Zdroj: Z archivu Jana Fouska

Ještě nikdy nebylo tak jako v posledních měsících v českých mainstreamových médiích věnováno tolik prostoru energetice. Hlavním tématem je zdražování energií a globální bezprecedentní růst cen komodit, sekundárně potom energeticko-klimatická politika EU, zjednodušeně tzv. Green Deal. Nad pozadím se ve svém komentáři zamýšlí Jan Fousek, expert na moderní energetiku a výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

redakce G.cz 7.10.2021, 16:31

Část novinářů, komentátorů a hlavně bohužel většina politiků podlehla mrzkému kouzlu zjednodušování, které mnohdy hraničí až se šířením dezinformací. Bez znalosti problematiky a všech souvislostí tak někdy můžeme slýchat, že „za extrémní zdražování může Green Deal“. Není to ale pravda, což nedávno potvrdil i ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol během svého projevu v Evropském parlamentu (odkaz zde).

Proč zdražují energie? Co všechno se promítá do finální ceny elektřiny?

Naprosto klíčovým důvodem růstu cen energií po celém světě je globální restart ekonomiky a průmyslu po covidovém útlumu, a s tím související masivní zvyšování cen snad úplně všeho – stavebních materiálů, zboží, mezinárodní přepravy a hlavně komodit, zejména zemního plynu, uhlí a ropy. Asi největší vliv na nárůst cen i v Evropě má právě plyn, jehož cena jen od počátku letošního roku stoupla o neuvěřitelných přibližně 500 %. Uhlí podražilo zhruba dvojnásobně, ropa o 60 %. Situaci kolem plynu významně zhoršuje Rusko, které trochu přivřelo stávající kohoutky a jež stále otálí se spuštěním nového plynovodu do Evropy Nord Stream 2.

Jak tedy vidno, tento zásadní problém je celosvětový a jeho jádro neleží v Evropě. A jen nám ukazuje, jak strašně silná je naše závislost na fosilních palivech, ještě navíc z geopoliticky ne úplně bezproblémových zemí.

Kde již Evropa do ceny elektřiny „promlouvá“, je evropský systém emisních povolenek, které si výrobci energií z fosilních paliv musí započítat do nákladů. Jejich cena od počátku roku vzrostla přibližně o 90 %. Tržní/burzovní cena elektřiny, která tvoří zhruba polovinu celkového účtu za elektřinu, se tak zjednodušeně skládá z ceny paliva, emisní povolenky, některých dalších nákladů a marže výrobce či obchodníka. A pokud vám oba tyto základní vstupy zdražily o 100 a více procent, ke zdražení prostě bohužel docházet musí. Zde je nutné podotknout, že elektrárny a teplárny měly v uplynulých více než 10 letech využít výnosy z prodejů emisních povolenek k výrazné dekarbonizaci (snížení emisí) své výroby. Zkrátka „proinvestovat se“ ze závislosti zejména na uhlí. To se podařilo někde více, někde však méně efektivně, což dnes problém ještě prohlubuje. Ale to je téma na samostatný článek.

Situace ohledně účtů za elektřinu je to tedy nepříjemná, ale primárním důvodem pro nárůst cen energií jsou výdaje související s nutností platit za drahý plyn a uhlí, včetně s tím souvisejících plateb za emisní povolenky. A až sekundárně má na cenu vliv ambiciózní klimaticko-energetická politika EU.

Má vliv na cenu elektřiny vyšší podíl obnovitelných zdrojů? Zanedbatelný

Jak již bylo zmíněno, za stávajícím dramatickým nárůstem cen energií nestojí obnovitelné zdroje, v Čechách bohužel nepříliš pozitivně vnímané, ale rostoucí ceny energetických komodit a fosilních paliv na světových burzách. Poplatky za OZE dnes tvoří pouhých cca 13 % z tzv. regulované složky cen elektřiny. A jak jsme si řekli, regulovaná složka je jen zhruba polovinou celkové ceny elektřiny nám domácnostem, druhou půlkou je právě tržní cena. A to je ta, která momentálně dramatickým způsobem roste a nikdo s tím nemůže nic dělat, ani třeba Energetický regulační úřad, jak občas slýcháme od některých populistů. Jedinou potenciální šancí jsou kompenzace sociálně nejslabším či snížení daní za elektřinu, o čemž v těchto týdnech jednají zástupci Evropské komise i Evropské rady.

Zpět k roli obnovitelných zdrojů. Jejich rozvoj by již neměl probíhat skrze přímé státní provozní dotace, ale např. podporou skrze tzv. aukce, které se velmi osvědčily v mnoha zemích Evropy vč. jinak uhelného Polska. Stát by tak pouze dorovnával případný rozdíl mezi vysoutěženou cenou v aukci a cenou elektřiny na burze, která je dnes však vyšší, a stát by tudíž nedoplácel vůbec nic. Na peněženky domácností by aukce tudíž neměly prakticky žádný negativní vliv, při stávajících cenách energií na burze dokonce pozitivní. Už dnes tedy může být produkce elektřiny z OZE levnější. Ale abychom byli fér, změny energetického mixu si vyžádají úpravu elektrizační či plynové infrastruktury. Do cen produkce energie z obnovitelných zdrojů musíme také započítat i náklady na akumulaci, ale i tak by neměly být náklady výrazně vyšší, pokud vše budeme plánovat s rozvahou a neukvapeně.

A co když zrovna nebude svítit slunce nebo foukat vítr? Jak řešit výkyvy?

Téma výkyvů se řeší všude na světě, kde dochází k rozvoji OZE. Velmi slušně je již dnes zvládnuté ukládání energie v různých formách. Na krátkodobou akumulaci a pro výkyvy v síti nám velmi dobře slouží bateriové systémy či přečerpávací vodní elektrárny. Tzv. sezónní akumulace by měla být v budoucnu více zajišťována pomocí výroby a následného využití tzv. zeleného vodíku, což je dnes v energetice jedno z klíčových témat. Dalšími formami je např. ukládání energie do tepla, různé formy mechanické akumulace aj.

Zároveň bychom měli podle mě tlačit na EK, aby označila plyn na alespoň přechodnou dobu třeba 20 let za možné palivo k náhradě za uhlí, a minimálně si zachovat stávající jaderné elektrárny.

Budoucnost je, ale je to jen můj osobní názor, v kombinaci obnovitelných zdrojů (s různými formami akumulace), jádra, po přechodnou dobu zemního plynu a do budoucna vodíku.

Autor: Jan Fousek, expert na moderní energetiku a výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT

Podobné články

Doporučujeme

Další články