Kliment Vorošilov se narodil 23. ledna 1881 v Jekatěrinburské oblasti. Jeho otec pracoval jako zaměstnanec místní železnice. Žili velice chudě. Otec měl velmi nesnášenlivou povahu, z práce u dráhy byl brzy vyhozen. Obživa rodiny tak zůstala na matce, šestiletý Klim musel jít pracovat také. Zaměstnali jej na železnici jako předtím otce, měl vybírat nečistoty z uhlí. Brzy si však všimli jeho píle a stal se mazačem důlních strojů, začal vydělávat víc peněz. Z toho důvodu (ze závisti) si na něj počkali starší chlapci, kteří jej zbili do bezvědomí, z něhož se probudil až po 3 dnech. Odnesl si trvalé následky, které jej pronásledovaly až do smrti – šílené migrény.
Rudý
Mladý Vorošilov nastoupí do školy. Oblíbí si zde čtení, v budoucnu bude vlastnit obrovskou knihovnu. V roce 1889 se zapojuje do dělnického hnutí. Je jedním z mála zakladatelů komunistické strany, který byl skutečně dělníkem, zbytek zakládajících straníků můžeme nazvat typickými ruskými intelektuály. Je poslán do Lugansku, kde organizuje stávky, je znám svou neústupností. Zde se také seznamuje se Stalinem. Po jedné úspěšné stávce je však Vorošilov zatčen a poprvé uvězněn. V roce 1917 působí v Luhansku jako předseda sovětu, od roku 1918 řídí petrohradskou Čeku (po atentátu na Mojseje Urického). Rokem 1919 se začíná budovat jeho mýtus jako neporazitelného maršála. Jak zjistíme, jedná se skutečně jen o mýtus. V roce 1919 se krátce stává velitelem 14. armády, když tato ustupuje před Děnikinovou armádou. Po tomto kroku je Vorošilov souzen vojenským soudem – zjistí se, že o vojenské strategii nemá vůbec ponětí, tato skutečnost se stává nakonec polehčující okolností a Vorošilov je pouze zbaven velení armády. V listopadu téhož roku se stává komisařem 1. jízdní armády. V lednu 1925 nastává jeho hvězdná chvíle, přebírá funkci lidového komisaře obrany. Poté, co Michail Frunze (někdejší komisař) umírá na operačním stole, Vorošilov adoptuje jeho děti. V této funkci zůstane až do roku 1940, ačkoliv mnohokrát bude žádat o odvolání, jelikož si je vědom svých nedostatků ve vojenském vzdělání.
Stalinův muž
Vorošilov se během svého revolučního období velice sblížil s Josifem Stalinem. Byl jakýmsi jeho mentorem v otázkách marxismu. Toto přátelsví setrvalo a Vorošilov patřil ke Stalinově věrné suitě. Byl při všech Stalinových zločinech, jako lidový komisař obrany se podílel na čistkách v armádě v roce 1937. Za oběť padli nejlepší důstojníci a generálové, což se SSSR vymstilo ve druhé světové válce. Proslýchá se však, že Vorošilov svými poznámkami k seznamu zatčených řadě lidem pomohl (připisoval poznámky typu „jen vyslechnout“, „zatím nechat“). Druhá světová válka mu přináší pád z jeho funkce vojenského komisaře SSSR. Měl na starost vpád do Polska a do Finska. Zde se znovu ukázaly jeho nedostatečné znalosti o vedení války, musel být z pozice komisaře odvolán. Jeho podpis se také objevuje na dokumentu schvalujícím zastřelení 22 000 polských důstojníků v Katyni.
Zapomenutý vojevůdce
Po neúspěších v roce 1940 upadá u Stalina do nemilosti. Ovšem o život se bát nemusí, Stalin se od něj distancoval nejspíš jako od člověka nesoucího podíl na prvotních válečných neúspěších SSSR, neviděl v něm hrozbu ani konkurenci. Přestává být zván na schůzky politbyra, ale jeho místo v sovětské mytologii zůstává zachováno. To, že se od něj Stalin neodvrátil úplně, je vidno i v tom, že jej nechává podílet se na výběru nové sovětské hymny a založit první sovětský hokejový tým. Vorošilov je jedním z těch, kteří byli přítomni u Stalinovy smrti. Také byl jeden z těch šťastných, kteří nebyli nikdy vězněni za domnělé nebo skutečné zločiny. Kliment Vorošilov umírá v 88 letech.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Kliment_Voroshilov
https://www.valka.cz/Vorosilov-Kliment-Jefremovic-t20594
Apokalypsa Stalin (2015, dokument)
Lenin, Victor Sebestyen, 2007
https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Stalin