Vznik pátku třináctého

Pátek třináctého je známý jako nešťastný den. Možná byste byli překvapeni, v kolika zemích světa tato pověra přetrvává. Existuje několik teorií, proč právě pátek třináctého získal tak špatnou pověst. Jedna z nich odkazuje na ukřižování Ježíše Krista, které se odehrálo na Velký pátek, a na Poslední večeři, kde bylo přítomno třináct lidí – zrádce Jidáš byl právě tím třináctým. Podle židovské tradice je třináctka považována za ďáblovo číslo, protože třináctým písmenem hebrejské abecedy je M, začínající na slovo "Mavet", což znamená smrt. Nejpravděpodobnějším původem pověry je však osud templářského řádu, který se váže k jedné z nejslavnějších kleteb historie.

Templářský řád vznikl kolem roku 1120 jako výsledek první křížové výpravy. Jejich původní úkolem bylo chránit křesťanské poutníky na cestě do Jeruzaléma před útoky muslimů. Postupem času se templáři účastnili mnoha bitev, čímž získali stále větší moc a bohatství. Postupně se kolem nich začaly šířit příběhy o tajných rituálech, nadpřirozených schopnostech a nesmírných pokladech.

Bohatství templářského řádu nezůstalo bez povšimnutí krále Filipa IV. Sličného, který zoufale potřeboval finanční prostředky. Aby dosáhl svého cíle, spikl se s papežem Klementem V. a společně zosnovali plán. Templáře obvinili z kacířství, sodomie a hereze.

V pátek 13. října 1307 začala masová zatýkání, která neobešla ani posledního velmistra řádu, Jacquese Bernarda de Molaye, a další vysoké představitele. Soudy rychle vydaly první rozsudky smrti, a tak byli o tři roky později na hranici upáleni templáři. Velmistr, po krutém mučení, přiznal smyšlené zločiny a v roce 1314 byl také popraven. Část bohatství řádu získal král do státní pokladny, ale legenda praví, že zbytek majetku zůstal navždy ukrytý a nenalezený.

Jacques de Molay však nezemřel, aniž by vykonal svou pomstu. Na hranici proklel krále Filipa IV. i papeže Klementa V., vyzývaje je, aby do roka a do dne stanuli před Božím soudem. Jeho proroctví se naplnilo. Papež Klement zemřel na úplavici jen měsíc po popravě de Molaye. Filip, sužován strachem ze smrti, zahynul ještě ten rok, když si při pádu z koně při lovu zlámal vaz. Kletba velmistra se tak skutečně naplnila.

Po smrti Jacquese de Molaye byly v jeho cele nalezeny zvláštní rytiny a symboly, které mnozí považují za důkaz jeho hlubokého zasvěcení do tajných nauk. Tento objev podpořil spekulace konspiračních teoretiků, že Molay disponoval magickými znalostmi. Tvrdí se, že svou nespravedlivou smrt oplatil pomocí starobylé kletby zvané thanatobolie, která má přivolat smrt oběti ve stanovené lhůtě – do jednoho roku a jednoho dne.

Ať už byly úmrtí papeže a krále dílem náhody nebo vyšší spravedlnosti, Molayovo proroctví se skutečně vyplnilo. Tento příběh se stal základem pro mnoho legend, které dodnes inspirují spisovatele, filmaře i milovníky záhad.

Zdroje informací:

https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques_de_Molay

https://www.britannica.com/biography/Jacques-de-Molay

https://www.roystoncave.co.uk/post/jacques-de-molay