Dříve nemyslitelné setkání dvou vrcholných státníků se uskuteční již podruhé. Po červnovém summitu v Singapuru se ve středu opět setkají americký prezident Donald Trump a severokorejský diktátor Kim Čong-un a to ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Vzhledem k tomu, že první summit krom nezávazné deklarace nepřinesl žádné hmatatelné výsledky, celý svět napjatě očekává, co nová schůzka Trumpa s Kimem prosadí.
Další nezávazná deklarace?
Ač nelze historický význam obou summitů podceňovat, většina komentátorů podotýká, že první setkání amerického prezidenta se svým severokorejským protějšek nepřineslo žádný výraznější posun k vyřešení napjaté situace na Korejském poloostrově. Trump s Kim Čong-unem sice podepsali společné prohlášení vyjadřující vůli obou stran k navázání těsnějších diplomatických vztahů včetně trvalého míru na rozděleném poloostrově a jeho postupnou kompletní denuklearizaci, nicméně text deklarace je pouze nezávaznou úmluvou. Severní Korea v létě v reakci na zmíněné prohlášení sice přistoupila k demolici některých svých testovacích zařízení, ale podle zpráv amerických zpravodajských služeb zatím Severokorejci nepodnikli žádné skutečné kroky k ukončení svého jaderného programu.
O to nedočkavěji se očekává výsledek nového jednání mezi Trumpem a Kimem na zítřejším summitu ve vietnamské Hanoji – místo nebylo vybráno náhodně. Obě země mají s komunistickým Vietnamem excelentní vztahy a svou roli sehrálo i dobré vlakové spojení KLDR s Vietnamem přes Čínu. Severokorejský vládce Kim Čong-un totiž po vzoru svého otce i děda cestuje do zahraniční zásadně svým luxusním obrněným vlakem, jelikož se kvůli osobní bezpečnosti bojí létat letadlem. Kimův express po dlouhé šedesátihodinové cestě dnes ráno zastavil na čínsko-vietnamské hranici, odkud se asijský diktátor vydal autem do vietnamské metropole. Donald Trump by měl přiletět svým prezidentským speciálem Air Force One během následujících hodin.
Trump Kimovi věří i přes nesouhlas poradců
Experti očekávají, že ani tentokrát nedojde k podepsání žádného právně závazného dokumentu, který by Koreu s konečnou platností zbavil jaderných zbraní. Na podzim minulého roku unikla do médií zpráva, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo nabídl korejským komunistům, že by Spojeným státům v průběhu následujících šesti až osmi měsíců předali kolem 70 % svého jaderného arsenálu ve stylu tzv. libyjského scénáře, kdy se libyjský diktátor Muammar Kaddáfí zbavil svého jaderného programu. KLDR však tuto možnost zavrhla.
Podle posledních zpráv by se měl americký prezident pokusit přesvědčit Kim Čong-una k podepsání mírové dohody mezi Severní a Jižní Koreou, kterou by po téměř 68 letech došlo k ukončení Korejské války, jež skončila v roce 1953 pouhým příměřím. Na tomto kroku se Kim dohodl se svým jihokorejským protějškem prezidentem Mun Če-inem. Donald Trump se nechal slyšet, že věří, že se mu ve středu podaří krom uzavření míru přimět KLDR ke konečnému vzdání se svého jaderného programu – toto tvrzení ostře napadl Trumpův bezpečností poradce John Bolton, který je známý svým tvrdým postojem k Severní Koreji. Bolton nadále označuje severokorejský režim za nedůvěryhodný a to i přes Trumpovo přesvědčení, že loňské demolice testovacích zařízení jsou dostatečným důkazem Kimovy snahy o denuklearizaci. Zda je Trumpova víra v Kima oprávněná, se dozvíme již zítra.
A tady si přečtěte, že před 20 lety podepsal Havel vstup Česka do NATO.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
