Dávno jsou pryč doby, kdy jsme se korejským automobilkám smáli. V Asii a USA vedou žebříčky prodejů. V Evropě šlapou na paty zavedeným domácím značkám. A chtějí stále víc a víc. Nový Stinger dokazuje, že to není jen zbožné přání.
1. Přehlédněte logo
Hyundai a Kia společnými silami ušly za poslední dekádu skutečně obrovský kus cesty. Od opomíjených a mnohdy vysmívaných vozů ke srovnatelným alternativám a dnes už dokonce i odvážným výbojům do prémiových segmentů s nádechem sportovna. Hyundai se sice dlouho "nepraktickým" vozům bránila, ale brzy už přijde na trh s ostrým hatchbackem Hyundai i30 N a hlavně má luxusní odnož Genesis, která chystá zejména pro americký a asijský trh hned několik zajímavých vozů. A právě z jejich know-how částečně vychází nové trumfové eso automobilky Kia - vlajková loď jménem Kia Stinger. Jde o 4,8 metru dlouhý liftback, který působí luxusně a dynamicky. Zepředu upoutá razantními linie a funkčními průduchy, zezadu se na vás usměje víc koncovek výfuku než obvykle, ale v každém z devíti nabízených odstínů je jisté, že se za autem ohlédnete. A rozhodně nebudete z dálky tipovat Kiu.
To až zblízka uvidíte už trochu zastaralé a obyčejné logo. Otevřená mysl se začne zajímat o další detaily, fanoušci jiných značek si jen povzdechnou. To je holt ta setrvačnost, která brání sledovat, jak se automobilový trh hýbe. Korejci totiž najali německé inženýry a designéry, takže je Stinger férovou konkurencí pro německé automobilky jako Audi nebo BMW. Nevěříte? Chce to zajít do autosalonu a přihlásit se o testovací jízdu. Budete se sami divit, jak rychle začnou vaše předsudky mizet.
2. Spousta prostoru s jedním ale
Stinger se cenově staví proti německým sedanům a liftbackům, ale sám je ještě o pár centimetrů větší než konkurence. Elegantní gétéčko se svažující se střechou měří na délku 4,8 metru, což znamená, že uvnitř je skutečně spousta prostoru pro cestující. Kolena tu nikdo ohýbat nemusí, lokty nebudete šermovat vepředu ani vzadu a 406 litrů pro zavazadla v kufru sice není rekordní hodnota, ale vzhledem k tomu, že pár litrů ubral pohon všech kol, není to žádný průšvih a průměrná rodina se v tom na dovolenou odveze bez problémů. Takže kde je to "ale"? Na zadních sedačkách je vzhledem k svažující se zádi přeci jenom méně místa na hlavu a trpí i výhled směrem vzad. První věc vyřešíte snad jen lehkým ohnutím v sedačce, druhou snadno maže kamera a všudypřítomné přední i zadní senzory v základní výbavě.
Ta je ostatně velmi bohatá a obsahuje všechny prvky, které lze u prémiového vozu očekávat, jak po stránce zábavy, tak bezpečnosti. Navíc jsou všechny Stingery vybavené pohotovým osmistupňovým automatem (pádla jsou samozřejmostí), elektrickými vyhřívanými sedačkami, dvouzónovou klimatizací nebo plnohodnotnou rezervou (dokonce na elektronu, to je panečku servis). Co se týče výbavy, opravdu si není na co stěžovat, stejně tak interiér je ergonomický a plný kvalitních materiálů. Jen to obří logo na volantu vás znovu upozorní, že sedíte v korejském a nikoliv německém autě. Budete se o tom muset ujišťovat ještě několikrát, protože jízdní vlastnosti odkazují k našim sousedům, kde bylo ostatně auto navrhováno a důkladně testováno.
3. Čtyři laufy - doopravdy
Zádím všech Stingerů vévodí čtyři koncovky výfuků. Nejde jen o kosmetický prvek - s výjimkou dieselu jsou totiž všechny laufy pravé a spojené s výfukovým potrubím. A všechny motory mají celkem příjemný, i když v interiéru utlumený a pouze elektronicky poladěný zvuk, takže zvenku zní kultivovaně a zevnitř trochu uměle, ale tuhle kastraci už bohužel zažila většina sportovnějších sedanů. Na druhou stranu musíme ocenit, že i ve vysokých rychlostech je Stinger neuvěřitelně tichý a klidný. Jezdili jsme zatím jen na polygonu v Dlouhé Lhotě, ale i tady jsme zkusili sprint, při kterém jsme atakovali 160 km/h a v interiéru šestiválce se dalo normálně mluvit polohlasem a nic nenasvědčovalo tomu, že by nedokázal atakovat slíbených 270 km/h.
4. Poctivá technika
Kia Stinger vám na první pohled nenabízí v ceníku moc možností. Můžete si vybrat mezi benzínem a diesel v rámci GT-Line řady, tj. zážehovým dvoulitrem o výkonu 250 koní, která má pohon zadních kol, nebo vznětovou dvadvojkou o výkonu 200 koní s pohonem zadních nebo všech kol, a pak vrcholnou verzí - benzínovým šestiválcem o objemu 3,3 litru a výkonu 365 koní. Nemusíte ani tipovat, která varianta bude nejprodávanější - diesel ve čtyřkolce stojí 1,2 milionu, ve verzi s pohonem zadních kol o padesát tisíc méně, přičemž vrcholný šestiválec, který je k mání jen se čtyřkolkou, 1,4 milionu Kč.
Běžný zákazník bude pravděpodobně koukat jen na solidní údaje o zrychlení a maximálce, aniž by si všímal jemných detailů. Zadokolky mají v základu samosvor, všechny varianty mají funkční nádechy a zakrytovaný spodek, což notně pomáhá aerodynamice, podvozek má mnohá pokročilá řešení (např. přední zdvojená ramena) a podélně uložené motory jsou pečlivě utlumeny. Zkrátka je vidět, že se Kia chtěla ukázat v dobrém světle a auto je tak trochu přeinženýrované, což se projevuje nejen na jízdním komfortu, ale mohlo by to také přispět k jeho trvanlivosti. Není od věci připomenout, že i pro Stinger platí standardní sedmiletá záruka (případně záruka do ujetí 150 tisíc km, podle toho co nastane dřív).
5. Petrolheadův sen?
Ale teď už k té samotné jízdě. Na polygonu jsme měli možnost vyzkoušet vrcholný šestiválec se čtyřkolkou hned v několika disciplínách. Ano, Stinger je primárně cestovní gétéčko, nikoliv sportovec jako vrcholné motorizace od BMW nebo Mercedesu. V jeho prospěch samozřejmě hraje samotná platforma - vychází ze zadokolky, má samosvorný diferenciál, pohotovou převodovku, strmé řízení a kvalitní pneu. V případě šestiválce pak i silnější brzdy Brembo a skutečně solidní odpich, který lze posílit i launch controlem, kdy vás auto vystřelí z vysokých otáček.
Hodí se podotknout, že některé disciplíny jako průjezd zatáčkou po kluzné ploše nebo driftování na kluzném kruhu se neobešly bez vypínání stabilizace. To je nutné provést nadvakrát. Režim Sport+ totiž vypíná stabilizaci jen napůl, takže se při razantnější práci s plynem jen kousek sklouznete, a pak vás elektronika hned přibrzdí. Pokud však tlačítko podržíte pár sekund (chce to trochu trpělivosti), vypne se stabilizace úplně, a pak funguje i zmíněný launch control. Nám se povedlo sklouznout jen s vrcholnou čtyřkolkou Stinger GT, kde si šestiválec snadno reguluje smyk nadbytkem výkonu a dlouhý vůz "ujíždí" bokem pomalu a čitelně. V kluzné zatáčce to byla velká legrace, na kluzném kruhu jsme byli trochu dlouzí a ne a ne relativně těžké a velké auto dostat do "zatáčky".
Další zkoumání v tomhle ohledu si vyžádá dlouhodobější test, ale můžeme potvrdit, že i se čtyřkolkou je velká legrace a benzínová zadokolka jednoho z kolegů jezdila bokem ještě o poznání snáze. Jen diesel s těžkým motorem vpředu působil trochu neohrabaně, ale tady je třeba znovu připomenout, že sportovní předpoklady má opravdu výhradně šestiválcová verze GT.
Řidičsky je tak Stinger velmi povedený, hardcore fanoušky snad zamrzí jen absence plnohodnotné ruční brzdy nebo manuální převodovky. Na druhou stranu je automat velmi rychlý a díky jeho přítomnosti umí Kia kombinaci adaptivního tempomatu a udržování v pruzích, což je při dlouhých jízdách k nezaplacení. A právě těm je Stinger šitý na míru.
6. Kráječ světadílů
Kia Stinger je i v GT verzi extrémně příjemným kompromisem. Užijete si s ní zábavu na okreskách, ale hlavně je naladěná na dlouhé dálniční trasy. Tady se naplno projeví kultivovaný chod, všehoschopný podvozek a skvěle utlumený interiér. Už se nemůžeme dočkat, až si půjčíme třeba i základní benzín a vydáme se se Stingerem do světa, protože má všechny předpoklady k tomu, aby zdolával mnohasetkilometrové vzdálenosti bez ztráty kytičky. A taky se těšíme, až budem lidem vysvětlovat, že tohle dlouhé a luxusní auto je Kia. A klidně je svezem, aby pochopili, že časy se mění.
7. Milionové gétéčko
Kia mimochodem sama přiznává, že tohle auto je hlavně imagovka, která má lidem otevřít oči. Nečekají se od ní obří prodeje, jde o první vlaštovku ze světa ambiciózních aut, co jdou aktivně proti zavedené konkurenci. A kdo se podívá do ceníku, ten zjistí, že německá konkurence na srovnatelných cenách nabízí spíše základní motorizace, kterým chybí ve výbavě řada věcí, za které se musí sázet další peníze na stůl. Ano, lidem, kteří se rozhodují podle značky na kapotě, asi Stinger neučaruje, ale kdo se sveze, ten si možná rychle přerovná priority. Možná totiž zjistí, že rychlé rodinné GT s nemálo emocemi skutečně začíná těsně za milionovou cenovkou.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
