Posádka lodi St. Louis
Dne 13. května roku 1939 vyplula loď MS St. Louis z německého Hamburku směrem do kubánské Havany. Většina cestujících, přičemž mnozí z nich byly děti, byla tvořena německými Židy, kteří utíkali před sílícím pronásledováním nacistického režimu v takzvané Třetí říši.
Šest měsíců předtím bylo totiž při pogromu známém jako Křišťálová noc zabito 91 lidí a zničeno mnoho židovských domů, podniků a synagog. Bylo stále jasnější, že nacisté urychlují své úsilí o vyhlazení Židů jejich zatýkáním a umisťováním do koncentračních táborů. Do začátku druhé světové války a formálního provedení konečného řešení zbývalo jen několik měsíců.
Odmítnutí na Kubě
Uprchlíci požádali o americká víza a plánovali zůstat na Kubě, dokud nebudou moci legálně vstoupit do Spojených států. Ještě než vypluli, byl jejich blížící se příjezd očekáván ve velice nepřátelské náladě. Dne 8. května se v Havaně konala masová antisemitská demonstrace. Pravicové noviny tvrdily, že příchozí imigranti jsou komunisté.
Loď St. Louis dorazila do Havany 27. května. Zhruba 28 osob na palubě mělo platná víza nebo cestovní doklady a mohlo tak vystoupit. Kubánská vláda však odmítla přijmout téměř 900 dalších osob. Sedm dní se kapitán lodi pokoušel vyjednávat s kubánskými úředníky, ale ti odmítali vyhovět.
Návrat do Evropy
Loď tedy odplula blíže k Floridě v naději, že právě tam se vylodí, ale nebylo jí dovoleno ani zakotvit. Někteří cestující se pokoušeli obrátit na prezidenta Franklina D. Roosevelta s žádostí o útočiště, ten však nikdy neodpověděl. V telegramu ministerstva zahraničí se uvádělo, že žadatelé o azyl musí „vyčkat, až se dostanou na řadu na čekací listině, a než budou moci být přijati do Spojených států, musí splnit podmínky pro udělení imigračních víz a získat je“.
Jako poslední možnost zvolila loď St. Louis trasu na sever do Kanady, ale i tam byla odmítnuta. „Žádná země nemůže otevřít své dveře dokořán, aby přijala statisíce Židů, kteří chtějí opustit Evropu: někde se musí udělat hranice,“ řekl tehdy Frederick Blair, ředitel kanadského imigračního úřadu.
Bez jakékoliv další možnosti se loď musela vrátit do Evropy. V belgických Antverpách zakotvila 17. června. Do té doby několik židovských organizací zajistilo uprchlíkům vstupní víza do Belgie, Francie, Nizozemska a Velké Británie. Většina z těch, kteří na lodi cestovali, přežila holokaust; 254 jich později zemřelo, když se nacisté prohnali evropským kontinentem.
Zdroj: History, Wikipedia