Nikita Chruščov je mimo jiné znám také jako první sovětský lídr, jenž navštívil Spojené státy americké. Návštěvu sovětské delegace doprovázely vyhlídky na zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ale také okamžiky napětí. Chruščov se totiž hned několikrát rozzuřil, někdy i z poměrně malicherných důvodů. V posledních dvou dnech třináctidenní Chruščovovy návštěvy Ameriky pak došlo také na setkání s americkým prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem.
Chruščov v USA
Svou cestu do Spojených států zakončil Nikita Chruščov setkáním s prezidentem Eisenhowerem – oba muži dospěli ke všeobecným dohodám o řadě klíčových i méně závažných otázek. Veškeré naděje na zlepšení americko-sovětských vztahů během Eisenhowerovy vlády však nakonec rozdrtil incident se špionážním letadlem U-2 v květnu roku 1960.
Nikita Chruščov dorazil do Spojených států 15. září roku 1959 na návštěvu země a summit s prezidentem Eisenhowerem. Šlo o dosud nevídanou událost, která kompletně strhla pozornost médií a naprosto omámila americkou veřejnost – sovětský vůdce si tehdy podmanil americkou společnost, která se vezla na vlně euforie s vyhlídkami míru a lepších i vlídnějších časů.
První dny sovětské vládní „expedice do Ameriky“ byly směsicí okázalosti, turistického putování po zemi a několika okamžiků zvláštního napětí. Chruščov se hned několikrát rozzuřil. Nejprve nad poznámkami šéfa studia 20th Century Fox, podruhé když mu byla z bezpečnostních důvodů zakázána návštěva Disneylandu.
Setkání s Eisenhowerem
Skutečně klíčová část Chruščovovy cesty Amerikou však začala až 25. září – alespoň tedy z perspektivy politické, obchodní a diplomatické. Sovětský lídr a americký prezident Eisenhower, tehdy dva nejmocnější muži světa, se setkali v Camp Davidu v Marylandu, kde zahájili dvoudenní diskuzi o studené válce.
Eisenhower naznačil, že jde do rozhovorů se svým oponentem s velkými nadějemi, ale současně také varoval, že pokrok přijde pouze tehdy, budou-li Sověti ochotni přistoupit na několik klíčových ústupků, zejména pak v souvislosti s Německem a Berlínem.
Stejně optimistickými vyhlídkami disponoval i Chruščov a jeho doprovod. Po dvou dnech jednání vydali oba „vůdci“ společné komuniké. To proklamovalo, že se oba „shodli na tom, že tyto diskuze byly přínosné ve vzájemném ujasnění postojů k řadě otázek“. Doufali, že „jejich výměny názorů přispějí k lepšímu pochopení motivů a postavení každého z nich, a tím k dosažení spravedlivého a trvalého míru“.
Zejména pak oba věřili, že „otázka všeobecného odzbrojení je nejdůležitější otázkou, které dnešní svět čelí“. Ačkoli výstupem jednání nebyly žádné smlouvy nebo dohody, bylo jasné, že oba národy znovu alespoň zčásti překonaly obrovskou propast, která se mezi nimi nacházela. Znovu se například podařilo otevřít rozhovory o Berlíně a dalších palčivých otázkách týkajících se větší kulturní propojenosti a obchodu.
Sestřelení letounu U-2
Eisenhower a Chruščov se také dohodli na uspořádání dalšího summitu a americký prezident oznámil, že v příštím roce navštíví Sovětský svaz. Nadějný optimismus, který toto historické setkání vyvolalo, bohužel neměl dlouhého trvání.
V květnu roku 1960 sestřelili Sověti nad ruským územím americké špionážní letadlo U-2 a pilota zajali. Eisenhowerova administrativa situaci ještě zhoršila tím, že zpočátku odmítala jakoukoli odpovědnost, přičemž popírala jakékoli znalosti o špionážních letech nad Sovětským svazem. Summit v Ženevě byl zrušen, stejně tak Eisenhowerovy plány na návštěvu Sovětského svazu. Pohřbeny byly rázem i vyhlídky na „spravedlivý a trvalý“ mír.
Zdroj: History, Wikipedia, Česká televize
Podobné články
Jana Mrákotová
Martin Miko
Doporučujeme
