Co to vlastně je? Jde o umění přijmout rozhodnutí o nějakém reálném problému v nějakém reálném čase. A nést za toto rozhodnutí následky – což může být milionový zisk, ale i krach. Opakem je nerozhodnost – tedy stav, kdy žádné rozhodnutí nepřijmeme a neustále měníme své názory. A podle toho také naše výsledky vypadají – člověk, který je nerozhodný, je v životě dost nepoužitelný.
Existují přitom hned dvě cesty k rozhodnutí – intuitivní a analytické.
Intuitivní rozhodování je, že uděláme to, co nás právě napadne. Tedy například – mám nabídku práce od firmy A a firmy B, rozhodnu se okamžitě pro A, protože mne to prostě napadlo, tečka.
Naopak analytické rozhodování spočívá v tom, že si o obou společnostech něco zjistím, popřemýšlím, kam se mají ubírat mé kroky a co je tudíž výhodnější.
A které je lepší? Oboje. Nejdříve si stanovím termín, do kdy se musím rozhodnout, a začnu s důkladnou analýzou. Ale může se stát, že to zkrátka nefunguje, neboť analýza ukazuje, že obě řešení mohu být správná.
A pak přichází na řadu intuice. A nepřichází přitom „z voleje“, ale na základě předchozí analýzy. Ale když ani ona nepomůže?
Tak se netrapte. A hoďte si mincí. Nebo kostkou, když je variant víc. Buďte si jisti, že takhle o špatné rozhodnutí nepůjde!