Současná Poslanecká sněmovna se skládá z devíti politických uskupení, přičemž pouhá třetina z nich jsou strany, které vznikly až po sametové revoluci roku 1989. Zbylé strany vznikly buď v 90. letech s nástupem demokracie (ODS), nebo až v dobách relativně nedávných. Je všeobecně známé, že Česká strana sociálně demokratická je nejstarší stále fungující stranou u nás, což její představitelé často dávají na obdiv. O to smutnější je dnešní pohled na tuto stranu, která dnes balancuje na hranici vstupu do sněmovny. Jaká je historie nejstarší naší strany a jaká další uskupení nás provázejí nejdéle?

Socialisté nás provázejí již od roku 1878

Česká strana sociálně demokratická datuje své počátky do roku 1878, kdy v rámci celorakouské sociální demokracie vzniklo první uskupení českých sociálních demokratů. Tehdejší Sociálně demokratická strana československá v Rakousku byla založena v břevnovském hostinci U Kaštanu již 7. dubna 1878. O 15 let později se strana s postupnými autonomními tendencemi českých politiků přetransformovala v Českou stranu sociálně demokratickou dělnickou. V prvních parlamentních volbách po vzniku samostatného Československa v roce 1920 ČSDS vyhrála, a dokonce sestavovala vládu pod vedením Vlastimila Toufara. Tato vláda ale neměla dlouhého trvání, a ještě v tom samém roce se rozpadla. Nedlouho poté se od sociálních demokratů odtrhli komunisté a teprve ve třicátých letech se strana opět jako menší koaliční partner podílela na vládě. S příchodem druhé světové války byla strana krátkou dobu součástí tzv. Národní strany práce, načež byla s nástupem Protektorátu zakázána.

Po druhé světové válce byla strana postupně ovládána komunisticky orientovanými politiky. Po uchopení moci komunisty v únoru 1948 se dějiny strany dělí na dvě části. Část straníků emigrovala a v exilu s malým úspěchem držela sociální demokracii při životě. V tuzemsku pak byli sociální demokraté asimilováni do Národní fronty pod nadvládou komunistů. Teprve po pádu komunistického režimu se strana postupně opět stávala funkční politickou silou, což vyvrcholilo s nástupem Miloše Zemana. A zbytek už je známá historie.

Národní socialisté svou někdejší slávu už asi neobnoví

Druhou nejstarší stranou u nás je Česká strana národně sociální, která vznikla v roce 1897. Její skutečné dějiny začínají ale až se vznikem Československa, kdy se tato levicová strana účastnila téměř všech prvorepublikových vlád. Velký úspěch na její popularitě měl zejména ministr, premiér a pozdější prezident doktor Edvard Beneš, který se ke členství hrdě hlásil. Po druhé světové válce se pak pod vedením pražského primátora Petra Zenkla stala nejsilnější opoziční stranou u nás. Právě její ministři podali v únoru 1948 demisi, která vyvrcholila komunistickým převratem. Opět se strana dělí na exilové a domácí křídlo, přičemž u nás patřila asimilovaná ČSNS k větším uskupením. Právě proto mnozí očekávali, že toto uskupení s relativně silnou základnou bude mít po roce 1989 velký úspěch. Ten se však nedostavil a v 90. letech se strana ocitla na okraji politického spektra. Pod vedením kontroverzního politika Michala Klusáčka se strana definitivně ocitla na samém dně politické scény u nás.

Nezničitelní lidovci

Třetí nejstarší stále fungující stranou u nás jsou lidovci, čili dnešní KDU-ČSL. Česká strana lidová vznikla v roce 1919 sloučením několika menších katolických stran u nás a za první republiky patřila k silnějším formacím v tehdejším Národním shromáždění. Její skutečná sláva ale přišla až s exilovou vládou v Londýně, která byla vedená právě lidovcem Janem Šrámkem. Po nástupu komunistického režimu byla strana opět zapojena do systému Národní fronty, přičemž ji vedl nechvalně proslulý exkomunikovaný kněz Josef Plojhar. Byť se strana pokoušela v roce 1968 v rámci reforem osamostatnit, nepodařilo se a nadále byla podřízena komunistické straně. Mimochodem, právě Miroslav Kalousek začal svou politickou kariéru ještě v 80. letech právě v rámci asimilované lidové strany. Po roce 1989 stranu nejprve velice poškodila údajná spolupráce jejího předsedy Josefa Bartončíka se Státní bezpečností. Teprve pod vedením Josefa Luxe strana opět získala svou někdejší slavu a s výjimkou krátkého období mezi lety 2010 a 2013 byli lidovci pokaždé součástí našeho parlamentu.

A pokud budou socialisté sledovat osud svých kolegů z ČSNS, mohla by se v blízké době stát KDU-ČSL nejstarší stále fungují politickou stranou u nás…