Přestaňte se slizce rozplývat nad „romantickým sdílením vyhřátého pelíšku“ a začněte přemýšlet, pokud se nechcete brzy rozejít.
Pokud prý spolu partneři nespí (nejde o sex, ale o spánek!), je mezi nimi něco v nepořádku.
„Usínat v náruči milované osoby a začínat probuzením vedle ní nový den“ je údajně základem kvalitního vztahu. Podle mne je to nejen kýč, ale hlavně totální nesmysl. Když se s někým osm hodin ‚taháte o peřinu’, vypovídá to snad něco lásce?
Sdílení postele může být fajn nejvýš prvních pár měsíců silné zamilovanosti, kdy hodně souložíte a málo spíte. Po nějaké době se ale poměr obrátí. A co je hrobem sexu? Společná ložnice. Pokud nás totiž něco uspokojuje, ale máme toho nadbytek, tak to přestává působit. Platí to jak pro chlast, tak i pro ženské tělo. Když ho máme stále před očima, ztrácí přitažlivost, a to i když je hezky upravené, navoněné a oblečené do sexy prádélka. A co teprve tlusté stárnoucí tělo s maskou z droždí, navlečené do vytahané flanelové noční košile?
Oddělené ložnice sexu velmi prospívají. Partnerka už pro vás není ‚lehká holka’, po které stačí jen sáhnout na vedlejší matraci. Je vzácná. Noční cesty do jiné části bytu vám připomenou nejisté (a právě proto tolik vzrušující) dobývání z časů seznámení. Výprava za sexem na ‚cizí území’ je pro muže archetypálním dobrodružstvím. A pokud pak náhodou znaveně usnete v partnerčině posteli, bude to pro vás svátek, nikoli nudná každodennost.
Že společná ložnice vytváří partnerskou sounáležitost?
Proč ji pak tedy necítíme třeba k náhodnému sousedovi ze spacího vozu v nočním rychlíku nebo k důchodkyni z vedlejší deky na plovárně, kde jsme si přes oběd dali šlofíka? Navíc si vzpomeňte, co všechno ženy provádějí v posteli kromě spánku. Cpou se sušenkami, ze kterých padají drobečky. Lakují si nehty. Vycpávají si rozkrok vatou, protože mají ‚své dny’. Sledují trapné telenovely. Celé hodiny si telefonují s jinými ženami o blbostech. Pravidelně vstávají na záchod nebo k plačícímu dítěti (případně si plačící dítě berou do postele, aby k němu nemusely vstávat). Třikrát za noc pijí, aby „kvůli pleti dodržovaly pravidelný pitný režim“. Mají chřipku, rýmu a další nakažlivé nemoci, takže kolem sebe šíří bacily a viry (a pokud s nimi v takové situaci odmítnete sdílet lože, naštvou se, že s nimi ‚nesoucítíte‘).
A teď si shrňme, co ženy dělají v posteli ve spánku (a tedy nevědomě). Chrápou tak, že je to slyšet přes tři patra. Melou se ze strany na stranu. Kopou kolem sebe jako o život. V zimě z vás stahují peřinu. V létě se potí, jako kdyby vám na prostěradlo někdo vylil kbelík vody. Prdí jak zjednané (a to dokonce i ty nejkrásnější ženy!). Povalují se na boku a z pootevřených úst jim tečou na polštář tenké praménky slin.
Mluví ze spaní, takže vám mohou nevědomky vykecat, že občas spí s jinými muži. Funí na vás výpary topinek s česnekem a zbojnickou masovou směsí. Nekomunikují s vámi, protože právě tvrdě spí…
Společná ložnice je nesmysl i z řady dalších důvodů. Makáte na 200 %, takže se potřebujete kvalitně vyspat. Těch pár hodin, které vám na spánek zbývají, je třeba využít k co nejhlubšímu ponoru do Morfeovy říše. Ve dvou se ale tvrdě usnout prostě nedá.
Třeba proto, že jste zvyklý usínat u televize, zatímco ona k tomu potřebuje absolutní ticho a tmu.
Nebo prostě jen máte úplně jiné biorytmy. Vy jako typická ‚sova’ pracujete dlouho do noci a pak nevstáváte před devátou. Ona jako ‚skřivan’ to ale zalamuje krátce po desáté a budí se už v šest, aby to ráno stihla do fitka. Zabít ji? Ne – ať si prostě ráno štrachá jinde než u vaší postele.
Pomiňme to, že v oddělené ložnici vám nikdo nebude hlasitě předhazovat, že jste se už zase „nalil jako hovado“, nebo si prostě jen neumyl nohy. Především je to ale zóna absolutní svobody, ve které můžete například:
1. Číst si tak dlouho, až nakonec slastně usnete únavou, aniž by vám partnerka kazila umělecký zážitek mumláním, abyste už zhasnul.
2. Spát při otevřeném okně bez keců, že na ni táhne.
3. Dívat se na Terminátora a naopak se nedívat na Sex ve městě.
4. Onanovat s myšlenkami na její kamarádky.
5. Lízat si po hádce duševní rány, aniž byste za zády cítil vzlyky se otřásající záda jordánské krávy, která vám ty rány způsobila.
Oddělená ložnice je ale hlavně jediným místem na světě, kde může být člověk sám.
Intimita ve vztahu, který máme sami se sebou, je mnohem větší než intimita se sebelepší partnerkou. Občas prostě toužíme po tom zalézt někam, kde budeme jen a pouze my a nikdo jiný. Jde o prapůvodní živočišnou potřebu stočit se do klubíčka, spočinout sám v sobě jako v mateřském lůně a propadnout se do hlubin nevědomí.
Jenže ta žena, co s ní žijete, chce před spaním ještě řešit nezaplacené složenky, stěžovat si na chování vaší matky, nebo se prostě jen podělit o novinku, že kolegyně Marcela se bude asi rozvádět, protože ten její blbec…
Z historického hlediska je společná ložnice vynálezem socek. Vlastně ani o žádný vynález nejde, protože k vynalézání je třeba invence. Jste neschopný blb, který neumí vydělat peníze, takže v chalupě nemá dost místa? Tak uděláte z nouze ctnost a budete se se ženou mačkat v jedné posteli. Potají ale budete závidět šlechtě, na jejíchž sídlech mívali manželé oddělené komnaty. Evoluci společných ložnic později urychlila paneláková kultura našich rodičů.
Aby komunisté co nejvíc ušetřili, cpali rodiny do miniaturních bytů. Jejich klasické 3 + 1 mělo kromě kuchyně už jen obývák, dětský pokoj a ložnici rodičů. Pánská pracovna byla coby přehnaný přepych označována za ‚buržoazní přežitek‘.
Společná ložnice v Česku tvrdošíjně přetrvává dodnes. Je pro nás symbolem neschopnosti vydělat peníze a sobecké touhy ‚vlastnit’ partnera. Dvě oddělené ložnice o vás naopak říkají, že jste v životě dosáhl něco víc, než je spánek v erární noclehárně. Symbolizují nejen váš ekonomický úspěch, ale i schopnost poskytnout partnerce životní prostor. Říkáte jí tím: „Nejsi pro mě věc, již chci vždycky najít tam, kde jsem ji odložil. Vážím si tě jako svobodné bytosti.“
Nedávno bylo tohle všechno konečně vědecky potvrzeno. Doktor Neil Stanley ze spánkové laboratoře na britské Norwichské univerzitě svými pokusy prokázal, že spát ve dvou je nebezpečný nesmysl.
„Dvojice se během noci vzájemně budí, což u obou partnerů ohrožuje fyzické i psychické zdraví,“ řekl.
Tak a teď popadněte peřinu, polštář a přítelkyni, a ven!
Pokud ale máte trochu jiný názor, možná vás potěší TENTO článek.
Podobné články
Martin Miko
Dominik Landsman
Veronika KratochvílováDoporučujeme
