Každoroční melodrama je tu: Svět zná oscarové nominace a *doplňte libovolnou menšinu* se zlobí

Oscarové nominace jsou venku a těsně za nimi visí přilepená skupina lidí, kterým se to nelíbí. Konkrétněji se jim nezdá, že v soutěžní kolonce Nejlepší režisér není zapsána žádná žena, obecně pak upozorňují na to, jak málo dam se v jedné z hlavních kategorií Cen Akademie za jejich dlouhou historii objevilo. Bylo jich přesně 5 a jen jedna vyhrála. Ano, je to rozhodně na pováženou, místo hysterického prskání je ale třeba si uvědomit, že se jedná o komplexní problém, který nezmizí jen tak.

Tak, černochy jsme vyřešili. A teď...

Konec února bude již tradičně patřit předávání nejznámějších filmových cen, Cen Akademie aka Oscarů. Jména nominovaných jsou vždy známa se zhruba měsíčním předstihem, a tak už i letos víme, kdo a v jakých kategoriích se o sošku zlatého plešatce utká. V posledních letech se s tímto váže ještě jiná tradice; každoroční fňukání menšiny, o jejíchž právech se zrovna nejvíc diskutuje, že jejích zástupců je na oscarových seznamech málo, nebo tam nejsou vůbec.

Před pár lety se to týkalo Afroameričanů. Některé hollywoodské hvězdy tmavé pleti se rozhodly předávání cen bojkotovat, natočilo se pár srdceryvných virálních videovzkazů (pamatujete, jak Jada Pinkett Smith donutila celý svět litovat Willa Smithe, že má doma hysterku?), přineslo to několik vtipných momentů; některé, třeba zahajovací řeč černého moderátora ceremoniálu Chrise Rocka, byly úmyslné, jiné, například když Lady Gaga hrála na obří běloskvoucí křídlo, vznikly náhodou... A jelo se dál. Napřesrok se v nominacích zaskvěla větší rasová diverzita, Moonlight se stalo nejlepším filmem roku a Hollywood byl opět v míru. Na chvíli.

Ženy vpřed?

Kampaň MeToo jistě netřeba představovat. Ve zkratce jde v podstatě o to, že se několik hereček rozhodlo světu odhalit veřejné tajemství, že v Hollywoodu vede cesta vzhůru přes postel. Šokující! Ne, nechci zlehčovat sexuální obtěžování a vydírání, ale nalijme si čistého vína, tohle potrhlé tažení narostlo do obludných rozměrů a dnes je k smíchu. Buď se dozvídáme, že mnoho obvinění si někdo vycucal z prstu, nebo že válečnice v čele anti-mužského tažení se samy dopustily chování, které jim nyní tolik vadí. Ale o tom, jak MeToo zdiskreditovalo celý boj proti sexuálnímu násilí, jsme více psali zde.

Jde o to, že i díky MeToo jsou ženská práva tématem číslo jedna, a to se tedy promítlo i do oscarového klání. Po zveřejnění letošních nominací se vyrojila řada článků a internetových diskuzí pod hlavičkou "Proč v kategorii Nejlepší režisér zase není žádná žena?". Takové dotazy nutně vedou k reakci ve stylu "No asi proto, že žádná nebyla dost dobrá, aby se tam dokázala dostat". Tak se zase všichni hezky uklidníme, co? Ano, zavádět korektní povinné kvóty by bylo nepříjemné a ano, z poměrně složitého způsobu výběru nominovaných, který zahrnuje stovky preferenčních lístků a stovky hodin práce a počítání výsledků najatou externí agenturou, vyšla pětice mužů, kteří podle členů Akademie byli zkrátka lepší než možné ženy. Ale má to i svoje ale.

Hollywood za to nestojí

Správná otázka totiž zní spíš: "Proč v Hollywoodu není více režisérek dostatečně schopných a renomovaných, aby se s nimi na Oscarech standardně počítalo?" Protože být režisér není sranda, protože se té práci musí mnohé obětovat, protože konkurence je obrovská. Protože samy ženy se ze všech těchto (a mnoha dalších důvodů) do této profese nehrnou. A ano, také proto, že mají zhoršené podmínky.

Továrnu na sny, stejně jako jakýkoliv jiný průmysl, dlouhou dobu ovládali bílí muži s pocitem nadřazenosti. Stále tam jsou a výrazně a trvale ovlivnit dosah jejich moci bude trvat roky. Ale opravdu je to nutné? Nejsou tak trochu tím, co dělá Hollywood Hollywoodem? Nežijeme v konspiračním sci-fi trhilleru. Neexistuje žádná magická budova, kde by seděla parta zlých chlápků s monokly, cylindry a nekonečným vlivem, škodolibě si mnoucí ruce a cíleně vybírající jen sobě podobné privilegované tvůrce na úkor všech ostatních. Existuje řada filmových cen, které jsou sice možná menší než Oscaři, z pohledu například odborné veřejnosti mají ale mnohem větší prestiž a především relevanci; ceny kritiků, ceny festivalové. V jejich rámci bodují filmoví tvůrci bez ohledu na to, jestli jsou ženami, muži, černochy, Asiaty nebo dvoupohlavními ještěrkami s kroužkem v nose.

Snaha měnit obrovskou hollywoodskou mašinérii složenou z rezivějících a do sebe pevně zaklesnutých koleček je tak zbytečným bušením hlavou proti zdi, když by se ta hlava (a energie) dala využít k tomu, o co má jít především - výrobě strhujících a kvalitních filmů.

A tady 20 důvodů, proč je Heath Ledger nesmrtelnou legendou.


Komentáře

Doporučeno pro vás