Karel Marx byl pokrytec: Pobíral šestinásobek tehdejšího průměrného platu dělníka – G.cz
Vyhledávání

Karel Marx byl pokrytec: Pobíral šestinásobek tehdejšího průměrného platu dělníka

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Karel Marx spolu se svým kolegou Friedrichem Engelsem stvořili jedno z nejvýznamnějších politických děl v historii a položili základy komunismu. Komunistický manifest byl vydán přesně před 172 lety, stal se průkopnickým politickým textem a výrazně ovlivnil politické dění po celém světě. Samotný Karel Marx však nebyl prototypem tvrdě pracujícího dělníka, ale právě naopak.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 21.2.2020, 08:23

Karel Marx a jeho přítel Engels

Karel Marx byl významným filosofem, publicistou, ekonomem a „otcem“ komunismu. Narodil se 5. května roku 1818 v německém městě Trevír. Jeho otec byl advokátem, Marx tedy pocházel z poměrně zámožné rodiny. V Trevíru navštěvoval gymnázium a během studia se naučil velice dobře francouzsky. Mimo jiné studoval práva ve městě Bonn a poté v Berlíně, kde se začal zapojovat do politických diskuzí. Důležitým rokem v Marxově životě byl rok 1842, kdy se potkal se svým budoucím kolegou Friedrichem Engelsem. O rok později se Marx oženil se svou snoubenkou Jenny von Westphalen, se kterou měl tři dcery. A tehdy nastalo období intenzivního cestování po Evropě – spolu s Marxem však necestovala pouze jeho rodina, ale i Engels. Nejdříve z Německa do Paříže a poté do belgického Bruselu, odkud podnikli i cestu do Anglie. V roce 1847 vstoupil Marx s Engelsem do Komunistického svazu a začali pracovat na Komunistickém manifestu. Paradoxně byli po krátké době v roce 1850 ze svazu vyloučeni.

Proletáři musí zvítězit nad buržoazií

Myšlení Marxe i Engelse prošlo od jejich seznámení k vydání Komunistického manifestu poměrně složitým vývojem. Mimo to spousta Marxových spisů vyšla až po jeho smrti, právě díky přičinění Engelse. V těchto posmrtně vydaných dílech se dá pozorovat změna myšlení u mladého a dospělého Karla Marxe. V mládí byl hodně ovlivněn utopickými myšlenkami, které později koncipoval ve své myšlenky o rovnostářství a revoluci dělnické třídy. V závěru života se pak více věnoval otázce kapitálu a dalším oblastem týkajících se ekonomie. Důležitý je Marxův i Engelsův pohled na vývoj dějin, jako na periodicky se opakující spory a konflikty mezi jednotlivými třídami. Za vyvrcholení tohoto dlouhodobého konfliktu považují střet buržoazie a proletariátu, který povede ke komunistické rovnostářské společnosti. Příčinou tohoto třídního boje je podle Marxe a Engelse soukromé vlastnictví. Proto se zasazovali o jeho zrušení i za cenu násilí. Jejich myšlení bylo pomyslnou syntézou tří různých ideových směrů v Evropě, a to utopického socialismu z Francie, klasické filosofie, které se učili v Německu a anglické klasické ekonomie.

Komunistický manifest změnil svět

Nejvýnamnějším dílem této dvojice je Manifest Komunistické strany. Jedná se o esej vydanou roku 1848. Manifest se skládá ze čtyř kapitol a byl vydán na pokyn Svazu komunistů za účelem seznámení širší veřejnosti s programem komunistické strany, dílo tedy není příliš rozsáhlé. V poslední kapitole vyzývají k sjednocení všech proletářů a různými mobilizujícími hesly burcují pracující třídu k soudržnosti a snaze o revoluci. Z této kapitoly pochází taky jeden z nejznámějších politických sloganů: „Proletáři všech zemí, spojte se!“ Tím je manifest zakončen. Záměrem vydání komunistického manifestu bylo názorové sjednocení opozičních hnutí v Evropě, ucelení myšlenek a legitimizace komunismu jakožto ideologie. Manifest je v obecném dobovém kontextu poměrně ofenzivně laděn, volá po mobilizaci a následné revoluci, či přímo po svrhnutí buržoazie proletariátem. Nejdůležitějším bodem, na kterém je komunismus postaven, je zrušení soukromého vlastnictví, čímž by se mělo ideálně dosáhnout naprosté třídní rovnosti, a navíc by se tím mělo zamezit nekonečným a cyklickým třídním bojům. Z dnešního pohledu je již zřejmé, že tato myšlenka byla ve své ryzí podobě zcela utopická a jakékoli její obměny a transformace se nepovedlo aplikovat na žádnou situaci a společnost s konečným pozitivním výsledkem.

Karla Marxe celý život dotoval kolega Engels

Velikým paradoxem Marxova myšlení a názorů, které zastával, je jeho celoživotní finanční stav a finanční odpovědnost. Marx totiž za celý svůj život nepracoval v žádném průmyslovém „dělnickém“ odvětví, finančně by si během života sám nevystačil. Této skutečnosti však čelil především za pomocí Friedricha Engelse, který ho celý život v podstatě dotoval. Dále mu značně pomohlo také finančně významné rodinné dědictví, které se k Marxovi sneslo v několika etapách jeho života. V letech 1844 až 1848 na tom byl Karl Marx finančně více než dobře. Mohl si dovolit běžně utrácet neuvěřitelný šestinásobek tehdejšího průměrného platu. Jeho přátelé z Německa na něj vybrali 1000 tolarů, což byl v té době tříletý příjem dělníka. Za novinařinu ve Vorwärts si následně vydělal přes 2500 tolarů. Karel Marx se tedy v tomto období skutečně neměl špatně, to ovšem stále nebyl konec velkým částkám. Obdržel totiž další masivní výplatu 4000 franků za noviny Rheinische Zeitung a 1000 franků za vydání díla Svatá rodina, což bylo první dílo, na kterém pracoval společně s Engelsem. Nakonec v revolučním roce 1848 zdědil po otci 6 tisíc franků, z nichž prý 5 tisíc věnoval belgickým dělníkům. Ačkoli se měl tehdy mnohokrát lépe než drtivá většina obyvatel, jeho přítel Engels mu i přesto ponechal honorář za svou knihu Podmínky pracující třídy.

Věděl vůbec Karel Marx, jak se mají obyčejní dělníci?

V těchto letech se tedy na Marxově výplatní pásce objevovaly neskutečné hodnoty, o kterých se mohlo pracující třídě jen zdát. Marx jakožto významný kritik kapitálu a soukromého vlastnictví tedy většinu života disponoval značným kapitálem i soukromým vlastnictvím a v pozici vyhladovělého a zbídačeného dělníka si ho lze představit jen velmi ztěžka. Celý život se o něj navíc prakticky staral právě Engels, který ho v případě nouze finančně podporoval. Zde vyvstává otázka, jak lze dalším způsobem nahlížet na teorie Marxem vytvořené a představené. Bojuje za třídní rovnost, sám se ale ocital a žil ve velmi „nerovném“ prostředí. Povážení hodná je také skutečnost, zda-li mohl tehdy tak zámožný člověk hodnotit a skutečně vidět problémy vykořisťovaných dělníků. Proč vlastně Marx nabádal ostatní k rovnosti, když se tak sám nechoval, spíše přesně naopak, to už je na subjektivním hodnocení každého.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu