Kamenný most Karla IV.: Byl základní kámen Karlova mostu položen na základě příznivé astrologické konstelace? – G.cz
Vyhledávání

Kamenný most Karla IV.: Byl základní kámen Karlova mostu položen na základě příznivé astrologické konstelace?

Zdroj: Jan Fiedler, g.cz

Karlův most je již od roku svého vzniku chloubou města pražského a v současnosti také jednou z nejnavštěvovanějších památek hlavního města České republiky. Historicky se jedná v pořadí o čtvrtou nejstarší kamennou mostní stavbu na našem území. Dosud nebylo s jistotou doloženo, který den byl položen základní kámen Kamenného mostu. Je-li však pravdivá hypotéza o příznivé astrologické konstelaci v den počátku stavby Kamenného mostu, pak je tomu dnes přesně 664 let ode dne, kdy Karel IV. položil základní kámen této proslulé pražské stavby.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 9.7.2021, 13:31

Náhrada za Juditin most

Karlův most je v současnosti nejstarším stojícím mostem spojujícím oba břehy Vltavy v Praze. Historicky se jedná v pořadí o čtvrtou kamennou mostní stavbu. První příčku držel předchůdce Karlova mostu – most Juditin, jenž byl nejstarším kamenným mostem v Českých zemích a jedním z nejstarších kamenných mostů severně od Alp. Po něm následovaly ještě dvě kamenné mostní stavby – most v Písku a most v Roudnici nad Labem.

Ačkoli je Karlův most v pořadí až čtvrtou kamennou mostní stavbou na našem území, jde o jednoznačně nejslavnější most v Česku a jeden z nejproslulejších kamenných mostů v Evropě. Jeho obrovská popularita je zapříčiněna hned několika faktory – jeho přímou spojitostí s Karlem IV., bohatou historií, stavební kvalitou, krásou, a především velkým množstvím povídaček, báchorek, záhad a příběhů.

Karlův most, který spojuje Staré Město s Malou Stranou, byl postaven jako „náhrada“ za Juditin most, jenž se nacházel jen nedaleko a roku 1342 byl stržen povodní způsobenou jarním táním vltavských ledů. Ačkoli se může ve srovnání se světovými giganty jevit jako most menších rozměrů, na délku měří úctyhodných 515 metrů a je široký necelých 10 metrů.

Petr Parléř

Když byl 3. února roku 1342 zničen Juditin most, Pražanům sloužilo pro překračování řeky dřevěné mostní provizorium. Bylo však zřejmé, že bude potřeba zbudovat nový kamenný most, mohutnější a pevnější než ten předchozí. Vzhledem k rozsáhlým přípravám, finančním i technickým, započala stavba Karlova mostu až dlouhých 15 let po zboření Juditina mostu.

Architektem stavby byl proslulý Petr Parléř, narozený pravděpodobně roku 1332. Na počátku stavby mostu mu tedy bylo přibližně 24 let. Navzdory věku se jednalo o jednoho z nejuznávanějších a nejnadanějších architektů své doby. Parléř proslul nejen jako stavitel Karlova mostu, ale podílel se také například na stavbě katedrály sv. Víta, Staroměstské mostecké věže, kaple Všech svatých na Pražském hradě nebo kostelu sv. Barbory v Kutné Hoře. Není tedy divu, že se později stal konšelem hned ve dvou pražských městech. Jak na Hradčanech, tak na Starém Městě pražském.

Dosud nebylo přesně doloženo, kterýž den vlastně Karel IV. most založil. Debatuje se o několika možných datech, přičemž jedním z těch nejdiskutovanějších je 9. červenec. Ten se jako jediný den položení základního kamene objevil u kronikáře Prokopa Lukáče. Jde však o ničím nezdůvodněné tvrzení, jež dává prostor několika dalším možným datům. 9. červenec jakožto datum položení základního kamene podpořil i astronom Zdeněk Horský svou spekulativní hypotézou.

Palindrom Karlova mostu

Karel IV. měl dle této hypotézy položit základní kámen 9. července roku 1357 v 5 hodin a 31 minut. Tomuto času totiž odpovídala příznivá astrologická konstelace, konkrétně konjunkce Slunce se Saturnem. Navíc zapíšeme-li datum v pořadí od roku, přes den a měsíc až po hodinu, bude se jednat o specifickou řadu lichých čísel od jedné do devíti a zase zpět (tzv. palindrom), o které dříve lidé smýšleli jako o magické. 1357, 9.7., 5:31, tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Nutno podotknout, že v době Karla IV. a celkově ve středověkém období lidé přikládali různým astrologickým úkazům a „magickým“ hodnotám značnou váhu.

Specifikem Karlova mostu je i jakási národní součinnost při jeho budování. Stejně jako se lidé částečně složili na stavbu Národního divadla, přispívali také na stavbu Karlova mostu. Stavba byla totiž velice nákladná a České království bylo budováním mostu silně finančně zatíženo. Sbírky se pořádaly například v kostelech, po otevření mostu se navíc za průjezd či přechod platilo mýtné, jehož výše se v průběhu času měnila.

Podobné články

Doporučujeme

Další články