K. H. Mácha měl pohřeb místo svatby. Básníkova milovaná Lori ho přežila o půl století – G.cz
Vyhledávání

K. H. Mácha měl pohřeb místo svatby. Básníkova milovaná Lori ho přežila o půl století

Zdroj: Jan Vilímek – České album, sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého (dostupné online), Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5720213

Karel Hynek Mácha proslul lyrickoepickou básní Máj, ale také svou nečekanou a předčasnou smrtí. Bylo mu jen 25 let, když 6. listopadu 1836 v Litoměřicích pravděpodobně v důsledku infekce zemřel, zatímco v Praze na něj čekala jeho milovaná snoubenka Lori s čerstvě narozeným synem Ludvíkem. Vlastním jménem Eleonora Šomková, která je dnes součástí máchovského kultu, svého milého přežila o 50 let. A bohužel i jejich potomka.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 6.11.2020, 09:00

Prokletý kbelík vody

Karel Hynek Mácha se proslavil několika věcmi. Tím, že byl vášnivým cestovatelem, který rád chodí pěšky, a že obešel všechna romantická zákoutí českých krajů. Tím, že napsal výjimečnou lyrickoepickou báseň Máj, která trápí středoškoláky do dnešních dní. Ale také tím, že zemřel možná až příliš brzy, v pouhých 25 letech a k tomu za poměrně nešťastných okolností.

Konec léta a začátek podzimu 1836 byl pro Máchu náročný a intenzivní. Na začátku srpna získal absolutorium na právech, ale nástup do práce odložil, aby mohl cestovat. Jeho zbožňovaná snoubenka Eleonora zvaná Lori čekala jejich prvního potomka a na listopad plánoval mladý pár uzavřít sňatek. Koncem září nastoupil Mácha jako koncipient u litoměřického justiciára Josefa Filipa Durase a 1. října Lori v Praze porodila malého Ludvíka Máchu. Básník se za ní okamžitě vypravil, podruhé své dítě viděl v polovině října - a to bylo naposledy.

Mácha pobýval v Litoměřicích a chodil se kochat a psát do krajiny. V neděli 23. října si z vrchu Radobýlu, kde upravoval svou poslední báseň Cesta z Čech, všiml požáru ve městě pod kopcem. Sešel dolů a místním nabídl pomoc s hašením, jenže během něj se zřejmě nalokal vody, která mohla a pravděpodobně byla zdrojem infekce, která několik dní poté napadla jeho tělo. Mácha měl horečky a silný průjem, nespal, ale odmítal se odebrat na lože, dál chodil normálně do práce. Až v noci 5. listopadu se mu přitížilo, několik hodin zvracel, a to už si vyžádal doktora, ačkoliv do té doby odmítal jakékoliv léky. Na jeho radu se Mácha konečně uvolil k odpočinku doma, přesto se ale druhý den ráno ještě jednou sebral a šel se do práce osobně omluvit, že několik dní nepřijde. Vrátil se domů... A v noci zemřel. Jeho posledními literárními díly jsou dva dopisy, jeden pro rodiče a druhý pro Lori, které napsal 2. listopadu. Pohřeb se pak konal 8. listopadu - přesně v den, kdy se s Lori měli brát.

Máchova Lori

Mácha byl od mládí milovník, první objekt jeho zájmu, Marinka Stichová a také herečka Filipina Rošrová, byly spíše platonickými láskami. Máchovi imponoval především jejich půvabný zjev a pro každou z nich napsal báseň. Skutečnou partnerkou se mu stala až Eleonora - Lori Šomková.

Seznámili se zřejmě v zimě na přelomu let 1833 a 1834 po divadelní zkoušce ochotnického divadla v kavárně U Suchých, která tehdy fungovala v domě U Červeného orla v Celetné ulici. Představil je zřejmě J. K. Tyl, který tam byl se svou budoucí manželkou Lenou Forchheim. Lori a Mácha se do sebe zamilovali hned, ale jejich vztah, který trval tři roky, byl divoký. Básník Mácha byl rozevlátá a citlivá duše, navíc jej často ovládla žárlivost. Dokonce svou milou, když se chystal z domu, zamykal, protože ji podezříval z nevěry, a to i když byla těhotná. Lori se navíc odmítala učit česky a rodiče mladých milenců jim také moc nepřáli. Přesto byli odhodláni se vzít a svatbu překazila až ona neblahá událost.

Po Máchově smrti se Lori vrátila k rodičům a vychovávala svého novorozeného syna, bohužel ani ne po roce Ludvík zemřel na škrkavku. Zničená Lori se oddala péči o stárnoucího otce, se kterým zůstala až do jeho smrti. Pak se seznámila s policejním úředníkem Františkem Siehem, za kterého se záhy vdala. A když manžel oznámil, že ho chtějí přeložit do Lvova, Lori neváhala. Opustit Prahu, která jí připravila tolik bolesti, byl splněný sen. Ale i Siehe zemřel poměrně mlád. Bezdětná vdova nevěděla, co si počít... Až nakonec našla útočiště právě tam, kam si myslela, že už se nevrátí, zpátky v Praze. Zde také jako čtyřiasedmdesátiletá stařenka zemřela a Máchu tak přežila o půl století.

Podobné články

Doporučujeme

Další články