K čemu jsou teplí lidé a proč jsou i zvířata gayové?

Obrázek uživatele Radek Kovanda
27.6.2015, 11:06

Z čistě logického pohledu vlastně vůbec k ničemu. Jenže logika je děvka ďáblova.

Že se na homosexualitu dívají nevraživě různá náboženství, je možná pochopitelné. I když – že by homosexualitu zatracovala všechna a za všech okolností, úplně pravda není.

Two Lions Cuddling Zdroj: commons.wikimedia.org

Rozporuplná je ale i exaktní věda. Mnoho biologů tvrdí, že účelem pohlavního styku a sexuálních vztahů je reprodukce a výchova potomstva. Homosexuální chování je tedy určitý defekt, za který může buďto nějaká vývojová vada, nebo vliv prostředí. Jenže kdyby to tak opravdu bylo, pak by homosexuálové podle zásad evoluční teorie přece už dávno vymřeli. Existují ale i biologové, kteří jsou naopak přesvědčeni, že jelikož se gayové i lesby neustále vyskytují v člověčí i živočišné říši, není nic špatného na nich, ale spíše na teorii, která o nich mluví jako o defektních jedincích. Jedním (vlastně jednou) z nich je Joan Roughgarden, evoluční bioložka ze Stanfordské univerzity, která se mapování homosexuálního chování různých zvířecích druhů věnuje už od sedmdesátých let. Mimochodem, je to křesťanka, které připadá naprosto normální svět, ve kterém Bůh ani evoluce nejdou proti sobě.

Ve svých studiích otevřeně popisuje výsledky dlouholetých pozorování – například divokých severoamerických ovcí tlustorohých. Jejich samci si mezi sebou upevňují vztahy vzájemným olizováním genitálií a análním pohlavním stykem, který dovádějí až do vyvrcholení. Podobně to dělají samci žiraf, delfínů nebo kosatek. A netýká se to jenom samců.

U šimpanzů bonobo si samice navzájem masírují genitálie (zatímco samci se věnují šermování penisy). A u makaků červenolících se stejnopohlavním hrátkám věnují hlavně samice. Nejde o žádné rychlovky probíhají u nich dlouhé a složité rituály námluv, které mohou trvat klidně i týden. Vzbuzuje to dojem, jako kdyby projevy homosexuálního chování souvisely také s tím, zda v dané společnosti funguje dominantní úloha samců, nebo samic – patriarchát, nebo matriarchát. Například v lidské společnosti panuje (aspoň zatím) bezpochyby patriarchát. nature_best18 Zdroj: Yokohama Zoo

Co se vám jako první vybaví pod slovem buzna? Muž, nebo žena? Vsadíme se, že to první, ačkoli se jedná o ženský rod. Když se řekne gay club, je ve vašich představách bar plný teplých chlapů, nebo holek? A určitě znáte nějaké slavné homosexuály. Jsou mezi nimi spíše muži, nebo ženy? Jedná se sice o čirou spekulaci, nicméně podobně to funguje i v živočišné říši – viditelnější projevy homosexuality jsou většinou pozorovány u toho pohlaví, které je v rámci ostatních společenských vazeb dominantní. Samci se v patriarchátu prostě více předvádějí, což ale na druhou stranu neznamená, že by se vzájemnému laskání nevěnovaly i samice – jen tak činí s menší okázalostí. Ale to odbočujeme od tématu, k čemu vlastně homosexualita je.

Roughgarden(ová) říká, že „homosexualita je jedním ze způsobů, jak si udržet důvěrné přátelství. Je to stejné jako čištění srsti. Jediný rozdíl je ten, že na genitáliích máme velké množství neuronů, jejichž drážděním si dokážeme přivodit slast. Když zvířata provádějí homosexuální činnosti, prostě jen používají své pohlavní orgány ke společensky důležitým účelům.” Sex se tak stává něčím víc než jen pouhým nástrojem rozmnožování (mimochodem podobnou teorií se vysvětluje i vznik ženského orgasmu). Dobrá – namítnou vám odpůrci homosexuality. Ale člověk se přece nemůže chovat úplně jako zvíře. A navíc – na rozdíl od člověka se homosexuálně chovající zvířata většinou páří i s příslušníky opačného pohlaví a plodí s nimi potomky. To je samozřejmě pravda. Výlučně homosexuální vztahy jsou v přírodě velmi vzácné. Existují třeba u tučňáků, kdy jsou dva samci schopni spolu vysedět vejce a společně se pak starat o narozené mládě.

Jenže k těmto případům zatím prokazatelně dochází jen při chovu v zajetí. Ve volné přírodě se tak chovají pouze kachny divoké, a to ještě jen mizivý zlomek jejich populace. Samec oplodní samici, ale jakmile ta naklade vejce, uzurpuje si ho pro sebe se svým kamarádem. Takovou strategii lze ostatně pozorovat i u lidských homosexuálů, častěji však u žen než u mužů. Jinak se ve zvířecí říši omezují homosexuální hrátky hlavně na již zmíněné uvolňování sociálního napětí a posilování přátelských vazeb – snad by ale nikoho nenapadlo prosazovat něco podobného v rámci lidské společnosti. U některých druhů (například holubi nebo delfíni) je zase stejnopohlavní styk jakousi přípravou na pozdější styk heterosexuální. Ale i v tomhle případě by asi málokdo chtěl zavádět podobný sexuální trénink v pubertě, byť k němu zřejmě dochází – jak víme nejen z lidových povídaček, ale i ze světové literatury, viz třeba Musilovy Zmatky chovance Törlese.

Ne, člověka opravdu nelze v tomhle ohledu porovnávat se zvířaty. To však biologové obhajující homosexualitu jako určitý vývojový rys, ne defekt, ani dělat nechtějí - bohužel to většinou tak vypadá, protože jsou ‚posedlí’ pozorováním sexuálního chování zvířat a vyvozováním pozoruhodných, jenže klamných analogií. Homosexuální chování nemusí totiž automaticky znamenat totéž co homosexualita (a naopak). Jak ukazují studie dlouhodobě separovaných, výhradně mužských kolektivů (ano, máme tím na mysli hlavně věznice), dochází zde k homosexuálnímu chování, aniž by všichni zúčastnění skutečně preferovali v normálním sexuálním styku muže. Podobně to funguje i obráceně - mnoho tzv. starých mládenců či panen jsou ve skutečnosti skrytí homosexuálové, kteří jen v rámci svého prostředí (představte si třeba nějakou ves v padesátých, ale třeba i v dnešních letech) nemohli svou orientaci veřejně realizovat. Rozsáhlejší studie tohoto typu lidí se ovšem dělají hůře než ty ve vězení - takže vlastně žádné takové neexistují, jen ojedinělé výpovědi pacientů v psychologických a sexuologických ordinacích.

Banshee series Zdroj: americký seriál Banshee

Homosexuální chování tedy může být vyvoláno čistě tlakem prostředí, homosexualita jako sexuální orientace ale jen těžko. Je totiž geneticky podmíněná. To se však dostáváme zpátky k otázce - jak se může gen, který má za následek přerušení řetězce rozmnožování, přenášet na další generace? Existují v zásadě dvě teorie. Obě se shodují, že se nejedná o žádný konkrétní ‚gen homosexuality‘, ale o ‚naprogramování’ mající za následek přitažlivost ke stejnému pohlaví. První tzv. epigenetická teorie se soustřeďuje na prenatální vývoj plodu. Ten má určitou genetickou sadu, ale jednotlivé geny se v ní mohou ‚vypínat‘ díky působení ženských a mužských hormonů. Pokud prý má matka již více potomků mužského pohlaví, vyvine se z dalšího chlapce s větší pravděpodobností homosexuál. Vysvětluje se to tím, že v rámci širší rodiny by konkuroval svým sourozencům, takže bude lepší, když zůstane bezdětný a svou energii později vloží do podpory svých sourozenců a jejich rodin.

Druhá teorie tvrdí, že existuje gen kódující zvýšenou míru erotické náruživosti. Díky jeho působení se pak ženám hodně líbí muži. Dává jim to evoluční výhodu, protože takové ženy jsou ochotnější se rozmnožovat a mít více potomků. Občas ale i v rámci rodiny takový gen ‚přeskočí‘ na mužského potomka. Zní to logicky? Příznivci obou teorií přiznávají, že jsou zatím jen na začátku výzkumu a vše může být ještě trochu jinak, nicméně věří, že jdou správným směrem.

image Zdroj: Tokyo Bizarre Art Collection

Takže už chápete, k čemu jsou teplí lidé? Ano. Jejich cílem je postupně nahlodat heterosexuální populaci, morálně zdevastovat její potomstvo, a ve svém důsledku tak zničit lidský rod. A až se jim to podaří, budou si s rozkoší vzájemně masírovat genitálie a šermovat penisy.

A víte, jak buddhistický zen souvisí s nacisty? Čtěte ZDE.


Komentáře

Doporučeno pro vás