Příběh Josefa Vávry je natolik protknut tajemstvím a konspirací, že nelze pořádně říci, kde se narodil, ani poskládat ze vzpomínek mozaiku jeho života. Na svět měl přijít 29. října 1902 ve Lhotě na Zlínsku. Měl také pracovat jako učitel. Jeden z jeho životopisů tvrdí, že jeho rodiče byli zemědělci. Měl mít 3 sourozence a po smrti otce jako nejstarší převzít otcovo hospodářství. Vystudoval lesnickou školu a vyšší učitelský ústav v Košicích. Do konce 20. let učil na Slovensku a v roce 1935 se měli i s manželkou přestěhovat na Moravu. V této době měl být členem Agrární strany.

Fašista? Partyzán?

Názorovou změnu u něj zaznamenáváme po příchodu na Moravu. Měl pracovat v Moravsko-slovenské společnosti, v roce 1939 se tato společnost mění v Národopisnou Moravu – fašistickou organizaci (článek o ní si můžete přečíst zde), byla v ní značná část sympatizantů vlajky. Snažili se, aby se Slovácko stalo součástí fašistického Slovenského státu. Měl to být právě Vávra, který napsal dopis Hitlerovi, kde jej přesvědčuje, že Slovácko patří ke Slovensku. Později tvrdil, že zde měl zpravodajské poslání od českého odboje, který informoval o dění v této kolaborantské organizaci.

V roce 1944 opouští Národopisnou Moravu a prchne na Slovensko – má zde vstoupit do ilegální komunistické strany. Později, když je obviňován z kolaborace, ohání se dopisem jistého generála, který jej měl pověřit špionáží uvnitř různých kolaborantských subjektů. Mezi slovenskými partyzány měl dostat přezdívku Stařík. Konec války měl přečkat na Zlínsku, kde se schovával. Sám o sobě však píše jako o bojovníkovi, jenž pomáhal v časech konce války osvobozovat Československo.

Vražda Masaryka

Po válce se profiluje jako oddaný komunista, ale začíná vysvítat jeho fašistická minulost. Do té doby se dostává do přízně nejvyšších komunistických představitelů – má blízko k ochránci partyzánů Rudolfu Slánskému. Těsně po válce našel místo v PARTKOLU – což byla organizace, která pomáhala bývalým partyzánům vrátit se zpět do života. V roce 1948 po únoru ustanoví ve Zlíně akční výbor, z něhož je však odvolán. Nyní znovu existuje více možností, co se mohlo stát. Bral své odvolání jako možný začátek konce, a proto zmizel v Německu? Druhá možnost je, že měl být jedním z členů komanda, které mělo zabít Jana Masaryka. Ve skupině měli být ještě Augustin Schramm a Vilém Krajčířovič. Každopádně je zajímavé, že všichni jmenovaní zemřeli za podivných okolností – první jmenovaný byl zavražděn a poslední spáchal sebevraždu.

Odbojová skupina Světlana

Po svém útěku do Německa zakládá odbojovou skupinu Světlana, která má bojovat proti komunistickému režimu v Československu. Jedna z možností (jak níže uvidíme), je, že zde byl vyslán StB a jedna z jeho misí měla být právě rozvracení československého exilu. Právě ve Francii, kam poté z Německa odešel, byl podezříván pro své levicové zaměření z napojení na komunistickou rozvědku. Jeho skupina vysílala do Československa lidi s vysílačkami, letáky a financemi na odboj. Jednoho dne však měl být jeden člověk napojený na tuto skupinu Augustina Schramma. Státní bezpečnost ihned rozpoutala zatýkání. Ukázalo se, že nitky vedou právě k Vávrovi – člověk, který vraždil, byl skutečně členem jeho skupiny. Vávra však stále tvrdil, že jej k tomuto činu nikdo ze skupiny neinicioval. V roce 1949 je StB unesen z Vídně do Prahy, kde měl dostat za podíl na vraždě v nepřítomnosti trest smrti.

Vávra je poté vytěžován Státní bezpečností, ta jej používá jako falešného svědka v politických procesech. Například v procesu s Miladou Horákovou. Nakonec je sám postaven před soud a odsouzen k trestu smrti a v roce 1953 popraven. Je zajímavé, že Státní bezpečnost důrazně nedoporučovala provedení trestu. Když se podíváte na jeho fotografii po zatčení, není v ní vidět ani špetka strachu, spíše náznak úsměvu. Dále několikrát po svém únosu tvrdil, že se snažil kontaktovat StB už v Paříži. Stal se snad nebezpečným, protože věděl příliš mnoho? Byl zapleten do smrti Masaryka? Jakou roli vlastně hrál?

ZDROJE:

https://plus.rozhlas.cz/josef-vavra-starik-se-nikdy-nepriznal-ani-ke-spolupraci-s-gestapem-ani-s-stb-ale-6507308

Kauza Jan Masaryk (nový pohled, Václava Jadnečková, 2015)

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2672105-pripad-svetlana-vystava-pripomina-protikomunisticky-odboj-se-zastrenou-identitou

https://zlin.estranky.cz/clanky/josef-vavra---starik-ve-studii-u.s.t.r..html