fb pixel Jimmy Carter vyhrál jako outsider z Jihu. Jeho znovuzvolení překazila íránská revoluce a Reagan – G.cz
Vyhledávání

Jimmy Carter vyhrál jako outsider z Jihu. Jeho znovuzvolení překazila íránská revoluce a Reagan

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Nejstarší žijící americký prezident Jimmy Carter včera oslavil úctyhodné 96. narozeniny. Přestože bylo jeho zvolení kdysi oslavováno jako závan svěžího vzduchu do americké politiky zatuchlé kauzou Watergate, nakonec odcházel Carter z Bílého domu jako jeden z nejméně úspěšných a populárních prezidentů vůbec…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 2.10.2020, 17:37

První prezident narozený v nemocnici

Jimmy Carter, který včera oslavil své 96. narozeniny, je nejdéle žijícím americkým prezidentem, a dokonce již stihl přežít i své dva nástupce v úřadu, kterými byl jeho soupeř z voleb roku 1980 Ronald Reagan a jeho viceprezident George Bush starší Devětatřicátý americký prezident se narodil již v roce 1924, pouhých 6 let po skončení první světové války – k dokreslení toho, jak moc je to dávno vám může posloužit fakt, že Jimmy Carter byl prvním prezidentem, který se narodil v nemocnici, nikoliv doma.

Carter, který do politiky nastoupil v 60. letech jako stoupenec liberálního směřování demokratické strany v duchu prezidentů Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona, svou kariéru započal ve svém rodném státu Georgie. Svými antisegregačními postoji si na „hlubokém Jihu“ sice zajistil pořádnou řádku nepřátel, ale přesto se mu podařilo získat křeslo v místním senátu. V té době se Carter po smrti své otce živil jako poměrně úspěšný farmář pěstující převážně buráky, což mu bylo později posměšně připomínáno. Liberálnímu Carterovi se nakonec podařilo v roce 1971 vyhrát křeslo guvernéra, což by pro většinu politiků mohlo znamenat hezké vyvrcholení jejich politické kariéry. Ne však pro Cartera.

Aféra Watergate hluboce zamávala americkou společností, která znechucená válkou ve Vietnamu a pokračujícím ekonomickým poklesem začala ztrácet i poslední zbytky víry ve své politiky. Zatímco dříve by bylo téměř nemožné, aby téměř neznámý politik z Jihu měl byť jen teoretickou možnost na výhru v prezidentských volbách, rázem se americký volič, znechucený zkorumpovanou elitou ve Washingtonu, začal poohlížet po nadějném outsiderovi. Po někom, kdo nebyl zkompromitován Watergatem ani Vietnamem. A tím mužem byl právě Carter.

Zatímco na Jihu si získal Carter popularitu jako úspěšný rodák, na Severu shromažďoval kandidát hlasy křesťanů, znechucených Nixonovým neetickým chováním – sám Carter dodnes zůstává silně věřícím baptistou. A jeho taktika zafungovala – outsider z Jihu měl navíc velkou výhodu, že proti němu stál nepopulární prezident Gerald Ford, který si ze všeho nejvíce uškodil, když dal Richardu Nixonovi okamžitě po převzetí úřadu amnestii. Připočtěte k tomu Fordovy nepřesvědčivé výkony v televizní debatě a Carterův slib, že dá všem dezertérům z Vietnamské války amnestii a máte celkem dobrou představu, proč takřka neznámý politik vyhrál v roce 1976 prezidentské volby.

I když národ při nástupu Cartera do úřadu sliboval od nového prezidenta mnoho, čtyřleté vládnutí jižanského prezidenta není zrovna přehlídkou úspěchu. Ačkoliv se Carterovi podařilo uzavřít mírovou dohodu mezi Izraelem a Egyptem, vyřešit problém s Panamským průplavem a navázat plné diplomatické vztahy s Čínou, další prezidentovo počínání už tak slavné nebylo. Kromě pokračující ekonomické krize, absence vize, konfliktů mezi členy jeho vlastního kabinetu, nakonec prezidentovi zřejmě nejvíce uškodila íránská islámská revoluce, která nakonec vyvrcholila obsazením americké ambasády v Teheránu skupinou militantních islamistů.

Make America Great (Again)

Prezidentův neúspěch dostat z Íránu vězněné Američany a katastrofální selhání záchranné mise zcela zničilo Carterovy šance na znovuzvolení v roce 1980. To vše bylo ještě umocněno, když se mu ve volbách postavil nesmírně populární a charismatický republikán Ronald Reagan, který Američanům, kteří ztratili víru ve velikost své země, slíbil, že pod jeho vedením bude Amerika opět tou velkou a skvělou zemí jako kdysi. To na Američany zapůsobilo tak moc, že v listopadu 1980 Ronald Reagan zcela drtivě porazil Jimmyho Cartera, který se tak stal jedním z mála prezidentů, kterému se nepodařilo obhájit křeslo.

Přestože na Carterovo vládnutí historici zrovna dvakrát hezky nevzpomínají, jeho počínání po odchodu z Bílého domu v oblasti charity a rozšiřování povědomí o lidskoprávních otázkách z bývalého prezidenta nakonec udělalo jednoho z nejpopulárnějších a nejobdivovanějších Američanů vůbec. Ještě dnes tak můžete Jimmyho Cartera potkat, jak se prohání na kole v ulicích svého rodného města Plains v Georgii, zatímco jede z nedělní bohoslužby stavět domy pro chudé. Nedivili bychom se, kdyby za pár let přijel na kole oslavit i své sté narozeniny.

Podobné články

Doporučujeme

Další články