Otec byl toho večera poněkud neklidný. Josef Svoboda zavraždil sekyrou na konci února 1967 své čtyři syny, dceru, tchána a sousedku. Jeho hrůzná bilance se zastavila na čísle sedm a až do roku 1973, kdy jeho krvavý rekord překonala Olga Hepnarová, byl masovým vrahem s největším počtem obětí v tehdejším poválečném Československu.
Manželství plné krve a podlitin
„Manželé Svobodovi byli před rozvodem a právě v úterý 28. února byli pozváni k prvnímu rozvodovému řízení,“ informoval tisk na začátku března 1967. Manželství Svobodových, které bylo místo lásky a porozumění plné krve a bolesti, dospělo k rozvodu. Skončilo děsivou tragédií, během které zhrzený manžel zavraždil sedm lidí a nakonec spáchal sebevraždu skokem do lomu.
Z lékařských záznamů chirurgického oddělení jesenické nemocnice vyplývá, že Drahomíra Svobodová byla dva roky před touto událostí hospitalizována. Měla krevní podlitiny a další zranění, vše jí měl způsobit její agresivní manžel. Ten byl dokonce za své násilnické činy soudně trestán. Nepomohlo to.
Svoboda se se svou budoucí ženou Drahomírou Furmánkovou seznámil v roce 1948. Byl to hodně výbušný mladík, kterému se kvůli jeho agresivnímu chování lidé stranili. Ne tak Drahomíra, jež se do něj zamilovala a jeho negativní stránky neviděla. Nedbala rad svých rodičů, kteří Josefa prokoukli už na začátku.
První dítě se páru, který před sebou neměl mít šťastnou budoucnost, narodilo v roce 1949, pojmenovali ho Josef. Drahomíra se odhodlala, že si svého partnera vezme. Rodiče se jí to ještě naposledy pokusili vymluvit, ale jejich snaha byla marná.
Netrvalo dlouho a idylický vztah vzal za své. Josef začal svou ženu bít, trpěl záchvaty žárlivosti a důvod k bití si vždycky našel. Drahomíra chtěla po dvou letech svého manžela opustit, bohužel tak neučinila. Zjistila, že je znovu v jiném stavu a s Josefem zůstala. Po narození syna Karla se myšlenky na rozvod vzdala. Pak přišli na svět další dva synové Zdeněk a Luděk a dvě dcery Elena a Libuše. Celkem tak Svobodovi měli šest dětí, na kterých si Josef rovněž vybíjel svou zlost.
Agresivní Svoboda se dostával do konfliktu se zákonem, měl se dokonce pokusit znásilnit sestru své ženy. Nakonec skončil ve vězení a Drahomíra tak měla nějaký čas si svou situaci promyslet. Uvědomila si, že není jiné cesty, než manželství ukončit. Podala u okresního soudu žádost o rozvod. Manžel, který se vrátil z vězení, se jí to snažil všemi možnými i nemožnými prostředky vymluvit. Drahomíra neustoupila. V únoru 1967 přišlo Svobodovi doporučené úřední psaní. Měl se dostavit k rozvodovému stání, které bylo naplánováno na úterý 28. února 1967.
Rozvodu se však Drahomíra nedočkala. V noci z 27. na 28. února 1967 totiž došlo k jedné z nejbrutálnějších událostí na našem území.
Co se tehdy odehrálo?
Po krvavém incidentu skončila Drahomíra Svobodová v Psychiatrické léčebně v Bílé Vodě. V úředním záznamu je uvedeno, že se svému ošetřujícímu lékaři svěřila, že se krátce před krvavým masakrem situace v domácnosti hodně přiostřila. Hádky často přerostly v bití. Svoboda mlátil svou ženu pěstmi a vším, co mu přišlo do ruky. Když pak Drahomíra ležela vysílená a zkrvavená v posteli, chodíval za ní, líbal ji, umýval ji, ale vzápětí byl schopný hrůzný výstup zopakovat.
Nebylo to poprvé, co se takto choval. V obdobných případech se Drahomíra uchylovala ke svým rodičům do Vlčic a stejně tak učinila i tentokrát. Děti zůstaly v Jeseníku. Josef chtěl ještě naposledy svou ženu přesvědčit, aby si rozvod rozmyslela. Vzal jejich dvě dcery a jel za manželkou. Vydíral ji, snažil se ji obměkčit. Všechno marné. Skončilo to ostrou hádkou a Josef z domu tchána odešel. Hodinu však ještě čekal před domem, nakonec odjel posledním autobusem do Jeseníku. Domů se vrátil kolem desáté hodiny, synové už spali.
Po půlnoci vzal sekyru a její tupou stranou všechny čtyři syny zavraždil. Jako první oběť si vybral Josefa, už se silou vyrovnal otci a jako jediný mohl klást odpor. Až na Zdeňka se ani jeden z nich neprobral z hlubokého spánku. Zdeněk na svou obranu zvedl ruku, o čemž svědčí jeho zranění, ale to mu nepomohlo.
Pak se vydal dokonat dílo zkázy. Nasedl na traktor a zamířil znovu za svou ženou a dcerami. Sekeru si vzal s sebou. Měl defekt, a tak musel kus cesty pěšky.
Rozrazil dveře a vtrhl do domu. Jako první narazil na paní Furmánkovou, která křikem varovala svou dceru. Svoboda udeřil tchyni sekyrou. Na pomoc přiskočil tchán, přišel si pro smrt, své dceři však pomohl získat čas. Drahomíra mezitím utekla oknem, Svoboda ji ale dostihl a donutil ji vrátit se do domu. Chtěl ji zabít, ale před ranou sekyrou ji zachránila dcera Libuše, která smrtící ránu schytala místo ní. Pak došlo k souboji. Drahomíra svého manžela na chvíli odzbrojila a utekla na střechu. Dcera Elena běžela k sousedům pro pomoc, narazila na sedmnáctiletou Annu Curhovou, která zamířila na místo činu. To už měl ale Svoboda zase v ruce sekyru a mladou dívku těžce poranil. Ta později svým zraněním podlehla. Pak se chtěl dostat za svou manželkou na střechu, ale to už spěchal soused pro policii.
Když policisté dorazili k domu, kde došlo k této děsivé události, byl už Svoboda pryč. Bylo vyhlášeno pátrání, uzavřeny všechny okolní silnice. Vrahovo tělo bylo nakonec nalezeno v lomu u obce Skorošice. Svoboda se nejprve snažil zabít sekyrou, pak oběsit. Když ani jedno nevyšlo, zabil se skokem do lomu.
A zde si můžete přečíst, jak rozsévala smrt zdravotní sestra Fikáčková. Za vraždu dvou nemluvňat dostala Sušická bestie provaz.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
