Ján Kuciak: Jeho vražda vyděsila svět a shodila slovenskou vládu – G.cz
Vyhledávání

Ján Kuciak: Jeho vražda vyděsila svět a shodila slovenskou vládu

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Na investigativního novináře byl Ján Kuciak překvapivě mladý, bylo mu teprve dvacet sedm let. Stejně jako jeho snoubence Martině Kušnírové, která pracovala jako archeoložka. Roztomile intelektuální pár se ale nakonec nikdy nevzal, protože před dvěma lety nakráčel k nim do bytu vrah, který Kuciakovi vpálil dvě kulky do srdce a Kušnírové jednu do hlavy. Následující vyšetřování a v podstatě celosvětová vlna odporu vyvolaly krizi vlády. Ve světle nadcházejících voleb tak můžeme vidět, jak stín Kuciakovy vraždy leží na zemi dodnes.

Jan Studnička
Jan Studnička 21.2.2020, 11:56

Ján Kuciak, nepohodlný novinář

Přestože to vidíte v každém filmu, vraždění novinářů nebývá až tak obvyklé. Minimálně ne v civilizovaných zemích a Rusko, Čína nebo Turecko by vám řekli, že oni novináře nevraždí, ti lidi se prostě ztrácej sami od sebe. Kuciakova smrt zkrátka znamenala, že je ve společnosti něco hluboce špatně. Pokud byla ovšem motivem vraždy Kuciakova práce, což tenkrát policie ještě nevěděla jistě.

Vyšetřování se ujala elitní policejní jednotka Národná kriminálná agentura, NAKA, a její velitel Peter Hraško sdělil deníku SME, že bude věc vyšetřovat jako úkladnou vraždu. Hned první den policie vyslechla přes dvacet lidí a buď oslovila nebo byla sama oslovena nabídkami na spolupráci z Česka, Itálie nebo Europolu. Zjistilo se totiž, že Ján Kuciak přes rok pracoval na článku, který měl propojit členy ‘Ndranghety, což je největší frakce italské mafie, se Slovenskem a konkrétně se členy vládní strany SMĚR. Což určilo další SMĚR vyšetřování.

Investigace jako taková byl ale problém. Policii se sice podařilo zhaftnout Antonina Vadalu, což byl kontroverzní italský podnikatel, a jeho kámoše, ale po pár dnech ho museli pustit. Sebrali ho až napodruhé díky tomu, že byl na Vadalu zatykač ze zahraničí za nějaké drogové srandy. A pak se toho nedělo moc.

Minimálně ne veřejně. Ale veřejnost, nejenom ta slovenská, volala po spravedlnosti. V srpnu 2018, půl roku po Kuciakově vraždě, tři stovky novinářů podepsaly otevřený dopis, který zpochybňoval efektivitu a nezávislost vyšetřování. Situace na východě houstla.

Prošetřovalo se několik variant. Takzvaná "italská stopa,"2 tedy podezření, že novináře nechala popravit ‘Ndrangheta, "justiční stopa," podle které měla být vražda způsobena korupcí slovenské justice, velice krátce "drogová stopa," která měla souviset s prodejem pervitinu na západním Slovensku a konečně tu byl Marián Kočner, podnikatel, který už dříve Kuciakovi vyhrožoval.

Až v září 2018 policie ohlásila, že motivem vraždy byla skutečně Kuciakova práce. Pro veřejnost to sice nebyla nějak objevná zpráva, ale vypadalo to, že něco děje. A koncem toho samého měsíce slovenská policie zatkla osm lidí. Mezi nimi bývalého detektiva Tomáše Száboa, to byl předpokládaný střelec, překladatelku (z italštiny) z Kočnerovy společnosti, zprostředkovatele Zoltána Andrúska a bývalého vojáka Miroslava Marčeka.

A finálně v březnu 2019 i Mariána Kočnera.

Soud běží doteď, ale ještě než se podíváme, kde je teď, kouknem se na chvíli do slovenské politiky.

Vysmátý Fico

Tam totiž případ udělal hroznou paseku. Nejdřív podal demisi ministr kultury Maďarič, porom ministr vnitra Robert Kaliňák a v polovině března 2018 i slovenský premiér a vůdce vládní strany směr Robert Fico. To všechno na návrh tehdejšího prezidenta republiky Andreje Kisky.

Fico ale neodešel, aniž by kolem sebe nekopal. Stihl třeba říct, že se prezident spolčil s opozicí a samozřejmě nezapomněl upozornit na “nekalé kontakty” Kisky s Georgem Sorosem. Nakonec složil demisi s tím, že ho Kiska nechá vybrat dalšího premiéra a nechá SMĚR u moci. Použil tolik milovanou formulku, že “je třeba respektovat volby.”

Kdybyste měli hodně černý smysl pro humor, museli byste uznat, že celá situace kolem Fica je až tragikomická. V návaznosti na zmiňovaného Vadalu a celou italskou stopu se zmiňovala Ficova oficiální asistentka a neoficiální údajná milenka Maria Trošková, která měla mít významné vazby na italské “podnikatele” a slovenský premiér ji i přes zjevnou nechuť svých kolegů bral na důležitá diplomatická setkání.

V rámci celé téhle slovensko-italské kauzy se taky Fico nechal slyšet, že “na východním Slovensku nemůže být mafie, protože tam není nic”. A celé to korunoval tím, když nakonec jako v blbém filmu nechal jmenovat novým premiérem svého kolegu ze SMĚRu s italským jménem, Petera Pellegriniho.

Jménem Slovenské republiky

Soud s obviněnými pořád běží. Je tam údajný vinu popírající zadavatel vraždy Marián Kočner a jeho překladatelka Alena Zsuzsová. Zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó přiznal vinu a uzavřel s obžalobou dohodu na patnáct let vězení a teď figuruje jako svědek. No a konečně bývalý policista Tomáš Szabó a bývalý voják Miroslav Marček, který se přiznal taky. Soud teď zvažuje, že vytvoří ještě jeden speciálně oddělený proces pro něj.

Je to možná nejsledovanější proces slovenských moderních dějin a všem leží na mysli nevyslovená otázka: Jaká důvěra lidem zbyde v soudní systém, pokud se obžalobě nepodaří dostat za mříže Kočnera. A to bude problém, ať už Kočner je nebo není vinen.

Všichni se teď dívají směrem na Slovensko. Protože když někde střílejí novináře, je to útok na svobodu slova po celém světě. V Bruselu se například odhalovala socha na památku Kuciaka a jeho snoubenky. A všichni se teď dívají, co se stane dva roky poté. Zločin možná ubral voliče SMĚRu, ale vypadá to, že je spíš nahnal do náruče Kotlebových nacionalistů.

Stín vraždy bude na Slovensku ležet ještě dlouho po těchto volbách a pravděpodobně i dlouho poté, co skončí soud s jeho vrahy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články