Dystopická knížka Philipa K. Dicka (Blade Runner, Temný obraz) The Man in the High Castle se dočkala seriálové adaptace v produkci Amazonu. Co vlastně tenhle nazi noir nabízí svým divákům?
1. Amerika rozetnutá Osou
Šedesátá léta už v Americe nejsou, co bývala. Říše totiž druhou světovou válku vyhrála a Ameriku si rozdělilo Německo s Japonskem. Hitlerovi pohůnci vládnou na východě - od New Yorku až po Colorado, noshledové Hirohita zase na západním pobřeží. V oblasti Skalistých hor je neutrální zóna, kde je sice dohled poněkud mírnější, ale ani tady nechybí šiky vojáků a neustálá snaha o ordnung. Zreichování Ameriky je tu vyvedeno poměrně hezky, ačkoliv je samozřejmě nelogické, aby okupující mocnosti mluvily i dvacet let po dobytí amerického území anglicky. Pokud však seriálu odpustíte drobné detaily, můžete se vesele rochnit v téhle alternativní historické brázdě.
2. Umírající Hitler
Adolf dovedl Německo k vítězství a stále mu vládne, nikoliv však pevnou rukou. Sžírá ho nemoc a zatímco Američané tajně očekávají pád velkého symbolu, vládnoucí síly v pozadí naopak tuší pořádný průšvih. Způsob, jakým seriál Hitlera vykresluje a svěřuje mu poměrně klíčovou roli v událostech budoucích, je jedním z velkých lákadel sezón, které doufejme přijdou po té první.
Tu Amazon uvolnil naráz, takže celá řada lidí absolvovala všech deset epizod během jediného víkendu. A určitě si všimla, že rozjezd je poněkud pomalejší. Aby ne, když má Dickova předloha jen pár desítek stran. Seriál tak musí hledat témata jinde. A v rozporuplné pozici samotného Führera našel jedno z nejsilnějších.
3. Studená válka tak trochu jinak
Německo a Japonsko kamarádí jenom naoko. Obě země mají své vlastní rozvědky, dvojité agenty i ambiciózní plány. Nikdo nechce být zaskočen nenadálým vývojem událostí, nikdo nechce tahat za kratší konec provazu. A pak je tu ještě onen tajemný Muž v zámku, osoba, která šíří propagandu, která ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby spojenci válku vyhráli. Je to ale opravdu jen zdařilá fikce, nebo s námi tvůrci krutě hrají?
4. Co kdyby...
Otázku, jak to vlastně vypadá v Evropě, seriál odtajní jen z části a začne nabírat na rychlém tempu až někde kolem šesté epizody. Do té doby se pilně věnuje budování dystopického světa, ve kterém holocaust dosáhnul vrcholu, nečisté rasy jsou uklizeny mimo dohled prémiových obyvatel a staří a malomocní jsou každý týden posíláni do kremačních pecí. Všichni to vědí a šoupají nohama. Za dvacet let okupace už si zvykli klopit zrak. A řešení je v nedohlednu. Deprese? Seriál ji dokáže dokonale vytěžit jen občas, ale když se to povede, nestíháte zírat.
5. Dickovská paranoia
Všichni proti všem. Paranoia tak typická pro P. K. Dicka samozřejmě nesmí chybět ani tady. Hlavní hrdinové jsou pronásledováni, navzájem si lžou a jejich nedůvěřivost často brání správné analýze situace. To z nich ale logicky dělá i zranitelnější a lidštější charaktery. Sami uvidíte, jestli si je během několika epizod oblíbíte. V případě úspěchu lze očekávat, že Amazon natočí další série. Materiálu k řešení je víc než dost.
6. Dušínové pod okovanou botou
Hnutí odporu je v seriálu pouhou skořápkou slušných lidí, co se snaží vzepřít. A jsou okamžitě sraženi k zemi nebo rovnou postaveni ke zdi s popravčí četou. Atmosféra beznaděje je však otupena lidskými stránkami okupujících stran. Ve svých pozvolnějších pasážích totiž seriál úspěšně polemizuje nad tím, jak moc si porobený národ časem zvykne na zvěrstva a ústrky, která jsou dnes a denně páchána. Některé z linií jsou natolik zajímavé, že diváka až zamrzí, jak moc tvoří křoví k poměrně béčkové hlavní zápletce. Posledních pár epizod ale naznačuje, že producent seriálu Frank Spotnitz (Akta X) má nějaké to eso v rukávu. Nezbývá než doufat v druhou sezónu.
Co je to vlastně ten Amazon Prime a proč ho nenajdete v Transformerech ani nenaladíte v televize? Více se dozvíte tady.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
