Zástupci společnosti přišli s kreativním zadáním na UMPRUM před třemi lety. „Je skvělé, když vidíte, jak akademická sféra může ovlivnit tu komerční a korporátní. V případě této spolupráce se navíc jednalo o zajímavý tvůrčí proces, protože zadání bylo možné různě ohýbat a přizpůsobovat a každý student jej tak mohl zpracovat po vlastní ose,“ říká Michal Froněk, vedoucí Ateliéru produktového designu na UMPRUM.

„Ze spolupráce se studenty UMPRUM jsme nadšení, stejně jako z jejich motivů a filmů jako takových. Díky zapojení nadaných nadšených mladých lidí vznikly nádherné, a především vysoce kreativní a kvalitně zpracované futuristické filmy a my jsme moc rádi, že je konečně můžeme představit široké veřejnosti,“ souhlasí Jitka Pajurková, ředitelka PR a komunikace McDonald’s ČR a SK.

Budoucnost očima studentů

Zadání a tématu se chopila řada studentů, ke zfilmování byly vybrány dvě jejich ideje. Vize Tomáše Rachunka spočívá v apokalyptické budoucnosti lidstva, v níž velkou roli sehrají hlenky, jednobuněčné eukaryotické organismy, které žijí na pomezí hub a protistů.

V Tomášově příběhu není jiná možnost proto, aby lidská rasa přežila, než aby došlo k mutualistické symbióze hub a člověka.

Tomášova spolužačka, dnes už také absolventka školy, Terezie Lexová se zaměřila na podobu chutě a inspirací se jí staly nápojové a jídelní automaty, které budou, dle její vize, v budoucnu schopné připravovat jídlo přesně na míru co se poměru chuti, tvaru, barvy a konzistence týče.

Protože vize studentů UMPRUM byly opravdu povedené, oslovil McDonald’s s výzvou ke spolupráci společnost Amazing Company, která pod kreativním vedením Ondřeje Šorma, producentky Petry Ondřejkové a ve spolupráci s Jakubem Jiráskem, vytvořila konkrétní náměty filmového zpracování a scénáře obou krátkých filmů.

Právě Jakub Jirásek, absolvent FAMU, se postaral o režii. „Bavilo mě se do detailu zamýšlet nad podobou budoucnosti a zároveň reflektovat hrozby současnosti s určitým ironickým odstupem, který žánr těchto krátkých dokumentů nabízí.“

Jak se bude žít lidstvu?

McDonald’s si před pár měsíci nechal od agentury Behavio zpracovat průzkum na téma ochrany přírody. A zjištění jsou zajímavá, dokonce 9 z 10 oslovených totiž uvedlo, že se na zlepšení současné situace aktivně podílí. Průzkum vznikl v souvislosti s kampaní Naše protože, na které jsou napojeny i oba zmíněné filmy.

„Udržitelné podnikání je dlouhodobě jedním z hlavních pilířů společnosti McDonald’s, a to nejen ve světě, ale i u nás,“ podotýká Jitka Pajurková s tím, že kampaň Naše protože McDonald’s spustil hlavně proto, že si uvědomuje, že ochrana přírody je naprosto klíčová nejen pro současnost, ale hlavně pro budoucnost nás všech.

A co že sociologové při oslovování veřejnosti zjistili? Třeba to, že o budoucnost okolní krajiny se obává hned 61 % Čechů, kteří si myslí, že se v roce 2050 bude lidstvu na Zemi žít obtížněji než dnes, dokonce 71 % české populace by rádo zlepšilo nakládání s odpadem a stejnému množství respondentů záleží na zdraví českých včel.

Co Češi pro přírodu dělají?

A co že lidé konkrétně pro přírodu dělají? Nejvíce respondentů (94 %) třídí pravidelně odpad, 86 % Čechů neplýtvá s jídlem a 83 % šetří vodou při sprchování nebo mytí nádobí. Většina oslovených také uvedla, že omezuje igelitové tašky, jednorázové plasty či to, že si nosí vlastní láhev na vodu, lidé také řeší, v jakém obalu jim bude doručeno objednané jídlo.

„Z průzkumu vyplynulo, že obaly na jídlo jsou samostatnou kapitolou, o kterou se Češi velmi intenzivně zajímají. Hned pro 4 z 10 z nich je důležité, v jakém obalu dostanou objednané jídlo a 34 % dotázaných se snaží objednávat jídlo tam, odkud ho dostanou v recyklovatelném obalu. Část respondentů také upřednostňuje podniky s recyklovatelnými kelímky,“ říká David Schovánek, sociolog z agentury Behavio.

Zodpovědnost trvá desítky let

Pro McDonald’s není péče o životní prostředí nic nového, obaly a odpady od dodavatelů i zákazníků se tu třídí už desítky let a veškerý biologicky rozložitelný odpad je také zpracováván v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Pro představu jen za rok 2019 bylo 88% odpadu zasláno k využití při výrobě energie nebo k materiálové recyklaci.