Je tomu přesně 56 let ode dne, kdy byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka poprvé zmíněn Jára Cimrman. Tehdy se ještě nejednalo o nově objeveného českého vynálezce a génia, ale o řidiče parního válce, jenž veškeré předměty, které svým válcem přejel, vystavoval jako umělecké exponáty v nafukovací hale. Ačkoli se Jára Cimrman oficiálně „zrodil“ oznámením 23. prosince roku 1966, datovat jej lze právě až k 16. září téhož roku. Z nevinného a absurdního příběhu v rozhlasovém pořadu se během několika následujících let zrodil nejvýznamnější Čech, alespoň tedy dle hlasů v anketě z roku 2005.
Nealkoholická vinárna U Pavouka
Divadlo Járy Cimrmana bylo založeno roku 1966 Jiřím Šebánkem, Zdeňkem Svěrákem, Ladislavem Smoljakem a Miloňem Čepelkou. Je až s podivem, jak veledůležité dílo monstrózních rozměrů z původně nevinné zmínky vzešlo. Jára Cimrman totiž nebyl géniem a vynálezcem odjakživa, zprvu byla jeho role docela jiná.
Oficiální působení Járy Cimrmana jakožto nově objeveného českého všeumělce začalo 23. prosince roku 1966 v rozhlasovém pořadu „Nealkoholická vinárna U Pavouka“, kde se posluchači mohli dozvědět o skutečnosti, že byly nalezeny pozůstalosti o dosud neobjeveném a neznámém českém géniovi Cimrmanovi.
K objevení génia Járy Cimrmana se tvůrci vracejí například také ve hře Akt, kde zaznívá následující: „Milí přátelé, k objevu, který doktor Hedvábný, můj bratranec, právem označuje za objev století, došlo 23. února v deset hodin pět minut dopoledne kolem roku 1966. Očitým svědkem jsem se stal vlastně šťastnou náhodou, doktor Hedvábný mě pozval do své chalupy v pojizerské obci Liptákov, kde si chtěl zbudovat krb. Já jsem totiž jedním z mála u nás, možná že to o mě ani nevíte... asi né, jsem prostě jedním z mála, kteří máme absolutní sluch. To neříkám, že bych se s tím chtěl nějak chlubit, to je prostě fakt.“ Postava Járy Cimrmana byla rázem na světě.
Řidič parního válce
První zmínka o jakémsi „Járovi Cimrmanovi“ se ovšem objevila již 16. září 1966, před 56 lety. Tehdy se ovšem autoři v Nealkoholické vinárně U Pavouka o Cimrmanovi nezmiňovali jako o géniovi, ale jako o řidiči parního válce a zvláštním umělci. Nealkoholická vinárna U Pavouka byla pochopitelně pouze názvem rozhlasového pořadu, jednalo se o imaginární místo – navzdory tomu se toto místo spousta badatelů pokoušela hledat, mezi nimi například i Jan Werich.
Jára Cimrman byl tedy osudného 16. září představen jako řidič parního válce, jenž v nafukovací hale poblíž zmíněné vinárny U Pavouka vystavoval předměty. Nejednalo se však o ledajaké předměty a náhodné haraburdí. Šlo o umělecké předměty, které vznikaly dosti specifickým způsobem. Vystavované exponáty byly totiž věcmi, které Jára Cimrman přejel svým parním válcem. Výstava ovšem musela být ukončena předčasně, neboť z haly unikal vzduch, což je u nafukovací haly pochopitelně dosti nežádoucím aspektem.
Ještě téhož roku se z nevinného a absurdního minipříběhu stal mnohem větší myšlenkový pochod, ještě téhož roku se zrodila postava génia Járy Cimrmana, a ještě téhož roku bylo založeno divadlo, které se dodnes věnuje Cimrmanově životě a jeho divadelním hrám – autorství všech her, jež se kdy v divadle hrály, je mimo jiné připisováno také Járovi Cimrmanovi.
Největší Čech
Pojmenován byl Cimrman s největší pravděpodobností dle jednoho chomutovského hokejisty. A u jakých osob brali autoři při tvorbě Cimrmanovy postavy a rozpracovávání jeho života inspiraci? Byli jimi údajně Václav Svoboda Plumlovský, Alois Beer, Jakub Hron Metánovský a Jan Eskymo Welzl.
Dle fiktivního-divadelního životopisu se Jára Cimrman narodil ve Vídni, přibližně v letech 1854 až 1859, ačkoli se připouštějí i jiná data. Narodil se do rodiny českého krejčího Leopolda Cimrmana a jeho ženy, herečky Marlen Jelínkové. Jára Cimrman je považován za jednoho z největších českých básníků, dramatiků, hudebníků, cestovatelů, učitelů, filosofů, vynálezců, vědců, ale i kriminalistů a sportovců své doby. Místem, kde údajně Jára Cimrman zemřel, je obec Liptákov. Stát se tak mělo údajně na počátku první světové války, existují ovšem i teorie, že během první světové války psal nové hry, tudíž zemřel až po jejím skončení.
O tom, jak důležitou postavou Jára Cimrman pro českou společnost je, svědčí například i anketa Největší Čech z roku 2005, kdy se fiktivní postava Járy Cimrmana umístila na prvním místě.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
