Víte, co je wwoofování? Jedna z možností, jak na cestách ušetřit. Řeč je o dobrovolničení na farmách, zahrádkách či prostě v domácnostech, kde dostanete za odvedenou práci jídlo a ubytování – tak nějak by se dal laicky charakterizovat wwooffing.
Není práce jako práce
Existuje spousta možností, jak to udělat, aby cestování nebylo tak finačně náročné. Jednou z nich je právě popisovaný wwoofing (nebo též woofing), při kterém se můžete dokonce zadarmo (teda skoro) něčemu přiučit, poznat nové lidi, zkrátka rozšít si obzory. Následující odstavce jsou určeny těm, pro něž pojem cestování znamená více, než se rozvalit na pláži či u hotelového bazénu. A těm, kterým nevadí přiložit na cestách svou ruku k dílu. Zkrátka spojit prospěné s užitečným.
Existuje několik organizací, které dobrovolnickou činnost zajišťují. Mezi ty nejznámější patří HelpX a Workaway. A pak je tu ještě WWOOF, který dal tomuto oboru jméno. Zkratka je z World Wide Opportunities on Organic Farms a mělo by se jednat o výpomoc na ekologických farmách.
Jenomže když zabrousíte do databáze poptávajících hostitelů, jak se lidem, kteří poptávají dobrovolníky říká, zjistíte, že zde můžete sehnat „práci“ v různých oborech.
Jak to celé funguje?
Velice jednoduše. Stačí se zaregistrovat přes nějakou výše zmíněnou organizaci a vyrazit. Já vyzkoušel workaway, který mi přijde propracovanější a podělím se s vámi o svou zkušenost. Součástí registrace je platba poplatku, jinak nemáte možnost kontaktovat hostitele. Na rok vyšla registrace pro pár zhruba na 950 korun (pro jednotlivce by byla levnější), což se může zdát hodně, ale je to investice, která se rozhodně vyplatí, protože poté se vám otevře pestrá nabídka příležitostí! Můžete natírat okna v Irsku, okopávat brambory na Novém Zélandu či učit angličtinu v Thajsku. Možností je přehršel. Což ostatně uvidíte ještě před samotnou registrací, takže nekupujete zajíce v pytli.
Důležité je vyplnit profil, aby o vás hostitel něco věděl. Zvyšuje to vaši šanci, že si vás vybere, stejně tak důležité jsou reference, které sbíráte, a které jsou vlastně vysvědčením za vámi odvedednou práci.
Základním krokem je navázání kontaktu s hostitelem. Hlavní je zaujmout a být se správný čas na správném místě . Ale je také potřeba pamatovat na to, že na atraktivní lokality se bude hlásit velký počet lidí jako jste vy. Není proto na škodu poslat více nabídek. To lze doporučit třeba na Novém Zélandu, naopak v Irsku se o vás hostitelé spíše přetrhnou. Nebo jsem měl alespoň ten pocit.
Pokud strávíte u hostitele více času než pár dní, zcela jistě s ním navážete přátelský vztah. Není to jen o tom, že u něj dřete na zahradě, a pak dostanete oběd a jdete si po svých. Je to něco jako rodina, kterou najdete na své cestě. Jíte spolu u jednoho stolu, povídáte si a pracujete zhruba 4 až 5 hodin, tak alespoň stojí v pravidlech.
Je to způsob, jak procestovat velký kus světa, i když máte hluboko do kapsy. A hlavně ten velký kus světa pořádně poznat!
Ale pozor!
V některých zemích koukají na toto dobrovolničení stejně jako na normální placenou práci, na kterou musíte mít pracovní povolení. Ona se totiž protislužba ve formě proviantu a lůžka na spaní dá chápat jako odměna za práci a tedy mzda. Hlídá si to například Austrálie a není zdaleka jediná, takže pokud se do nějaké takové země chystáte jet wwoofovat, moc to nikde neroztrubujte a už vůbec to neříkejte imigračnímu úředníkovi, protože pak by vaše cestování hodně rychle skončilo.
A zde se podívejte na test nových rozvozových služeb Wolt a Uber Eats: skutečně má Dáme jídlo nové silné konkurenty?
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
