Sadaři mají novou hvězdu. Odrůda Honeycrisp je nejpopulárnější odrůdou posledních let. A taky je zdaleka nejdražší. Někteří lidí jsou na ní tak závislí, že košík jablek vymění za večeři v luxusní restauraci. Cenově to totiž vyjde skoro nastejno.
1. Jablečná revoluce
Honeycrisp je kultivovanou odrůdou, která vznikla přirozeným šlechtěním, tedy nikoliv čistě v laboratoři. Poprvé ji zemedělská univerzita v Minnesotě zařadila do kartotéky v šedesátých letech, ale patentovat se podařilo odrůdu MN1711 až na konci let osmdesátých. V jednu chvíli dokonce hrozilo, že k patentu nedojde, protože rodiče Honeycrisp začali být nezvěstní. Ukázalo se ale, že Honeycrisp je ve skutečnosti potomkem dalších kultivovaných odrůd. Patent byl nakonec udělen v roce 1991 a Honeycrisp se konečně rozletěl do světa.
Zatímco běžně podobní nováčci nemají v americkém žebříčku moc šanci (kolik nových odrůd ze Zahrady Čech si za poslední dobu pamatujete), Honeycrisp se rychle vyšvihlo do předních řad. Oproti tradičním odrůdám má totiž jedno velké trumfové eso.
2. To má šťávu
Na první pohled je Honeycrisp jen krásně žlutočervené jablko, které při správném skladování vydrží nadprůměrně dlouho čerstvé. Jenže pak se do něj zakousnete. Honeycrisp má dvakrát větší buňky, než jakékoliv jiné jablko. To způsobuje hotovou explozi, jakmile do plodu kousnete. Je neuvěřitelně křehké a šťavnaté, takže jakmile odkousnete kus jablka, šťáva vám doslova zaplní ústní dutinu. Je to neuvěřitelný pocit, který vám žádné jiné jablko nedá. Pokud milujete tvrdá jablka plná šťávy, museli jste si až doposud vystačit třeba s Granny Smith, tam je ovšem daní za onu křehkost spíše trpká chuť. Honeycrisp je ale přesně podle názvu medově (honey) sladké a opravdu hodně křehké (crisp), takže se velmi dobře jí jen tak bez jakýchkoliv úprav. Vaše zuby se ani nemusí příliš snažit, jablko jde od jádřince úplně samo.
3. Řekni, kde ty stromy jsou
Samotná jádra Honeycrisp jsou ovšem sterilní, musí se sázet v blízkosti jiných jabloní - strom vzniknuvší v takovém sadu je pak kombinací Honeycrisp a plodného partnera. Mladší stromy rodí méně jablek, avšak vynahrazují to velikostí a konzistencí plodů, starší stromy rodí více menších jablek. Americký patent vypršel v roce 2008, ale nových sadů s Honeycrisp přibývá pomaleji, než aby to zvládlo uspokojit poptávku. Honeycrisp je na úrodnou půdu a zavlažování náročnější než jiné odrůdy. Zatím se pěstuje ve velkém hlavně v USA, Kanadě a na Novém Zélandě.
4. Patent do roku 2030
Pro některé státy, zvlášť ty proslulé pěstováním jablek, ovšem USA uplatňuje ochranný patent pro Honeycrisp až do roku 2030. To znamená, že si nemůžete jen tak koupit semena Honeycrisp a vysadit si pár stromů vedle svých oblíbených Jonagoldů. Dokonce i Nový Zéland dostal větší dávku semen jen pod podmínkou, že část produkce odprodá na americké trhy, aby se vykryla jarní a letní poptávka (obvyklou sezónou Honeycrisp je říjen-únor).
5. Závislost
Proč vám to všechno říkám? Honeycrisp jsou a budou nedostatkovým zbožím. Jakmile se do jednoho zakousnete, okamžitě si vypěstujete závislost. A to je průšvih, protože zatímco mimo USA jsou Honeycrisp skoro nesehnatelným artiklem, v USA jsou pro změnu prémiovým zbožím. Kilo jablek tu stojí 250 korun, což znamená, že za jeden slušně rostlý plod dáte šedesát, sedmdesát korun. Je to šílené? Možná, ale za ten zážitek to stojí. Schválně si zkuste zagooglovat a zjistíte, že spousta lidí servíruje Honeycrisp místo dezertů, nosí je jako úplatek (kdepak švestičky ze zahrádky) a dokonce si na ně vyhrazuje speciální kasičku.
Nejdražším Jablkem možná pořád zůstává iPhone 6S Plus, ale Honeycrisp na rozdíl od něj můžete sníst a cítit se při tom opravdu dobře.
A jaká jablka vlastně jíte vy?
A TADY se podívejte, proč je objímání stromů prospěšné.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
